(17.00 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Za zcela nesystémové a nesprávné lze také považovat ty zásahy do trestního řádu, kde se navrhují změny a doplnění ustanovení o právech a povinnostech poškozených obecně, tedy i těch, kteří nejsou oběťmi podle tohoto návrhu. Stejně nesystémový je návrh, pokud zakotvuje možnost ukládání předběžných opatření všem obviněným, tedy také těm, jejichž skutek nevedl k žádné újmě fyzické osoby, tedy oběti ve smyslu tohoto návrhu.
Návrh zákona o obětech trestných činů by se měl věnovat problematice obětí, nikoliv mít ambice významně měnit pravidla trestního procesu. Na druhou stranu návrh nijak nereflektuje zcela logický požadavek obětí, aby jejich škody byly uhrazeny z pachatelova majetku, například po vyslovení trestu propadnutí věci. Víme o tom, že iniciativy v tomto směru byly již odborníky na předmětnou problematiku vypracovány, a tyto myšlenky směřující k novým formám odškodnění oběti bych podporoval.
Návrh je tedy důvodný, ale musí podle mého názoru projít ještě celou řadou změn, aby získal mou podporu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych poprosil paní poslankyni Nedvědovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marie Nedvědová: Vážený předsedající, kolegyně, kolegové, navrhovaný zákon o obětech trestných činů a o změně některých zákonů je spíše deklaratorní povahy a patrně i podléhá určitým konjunkturálním vlivům. Přesto je možno jej do určité míry přivítat a je rozhodně ve prospěch poškozených. I přes tyto všechny klady, které může mít ve vztahu k poškozeným, mám k němu ale konkrétní výhrady.
Podle návrhu zákona například se obětí rozumí fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil. Ovšem pokud jde o peněžitou pomoc, tak návrh uvádí, že právo na peněžitou pomoc má jednak oběť, které v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví, dále osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem, registrovaným partnerem, dítětem nebo sourozencem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu, a dále oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a dítě, které je obětí trestného činu týrání svěřené osoby podle § 198 trestního zákoníku, kterým vznikla nemajetková újma. Ovšem v řadě případů i osoby, které byly postiženy jinou trestnou činností, mají závažné problémy a měly by mít rovněž tak nárok na peněžitou pomoc. Zejména pokud byla okradena například postižená či invalidní osoba o věci, které bezprostředně potřebuje k životu či k výkonu povolání apod., je prakticky odkázána na pomoc veřejnosti, pokud ta se o tom dozví. Sice pak v řadě případů veřejnost skutečně pomůže, ale stát by neměl nechávat tyto otázky náhodě a charitativní pomoci.
Za problematický pak považuji § 52 návrhu týkající se zrušení části prvé v zákoně č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 204/2006 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., přičemž v § 50 tohoto návrhu se ruší zákon č. 204/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ve znění zákona č. 265/2001 Sb. Takováto změna je velmi nepřehledná a není jasné, proč tedy nebyl zrušen zákon č. 209/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů celý a případně nebyla příslušná ustanovení v případě potřeby zahrnuta i do tohoto návrhu. Takhle by měl zůstat v našem právním řádu další jakýsi pahýl zákona, kterých je tam už přitom celá řada.
Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Už se nehlásí nikdo. Tedy ptám se, kdo se další hlásí do rozpravy. Pokud už se nehlásí nikdo, tak můžeme obecnou rozpravu ukončit a budeme se zabývat, protože jsme v prvém čtení, návrhem na přikázání. Byl návrh přikázat to výboru ústavněprávnímu. Ptám se, jestli je ještě někdo pro jiný návrh než ústavněprávní výbor. Pokud ne, budeme hlasovat pouze o přikázání ústavněprávnímu výboru. Nejdřív jenom zagonguji, aby všichni, kdo chtěli hlasovat, měli možnost se zúčastnit.
Budeme tedy hlasovat o přikázání výboru ústavněprávnímu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání tohoto návrhu zákona ústavněprávnímu výboru, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 19, přihlášeno 181, pro hlasovalo 121, proti žádný.
Tak si myslím, že můžeme projednávání tohoto návrh zákona ukončit. A máme tu další a to je
20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb.,
o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 622/ - prvé čtení
Tady by měl z pověření vlády v prvém čtení uvést tento návrh ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Ano, takže poprosím pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, potřeba novelizovat zákon o hospodaření energií vyplývá ze závazku ČR transponovat směrnici o energetické náročnosti budov. Návrh zavádí povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy nebo její ucelené části při prodeji nebo pronájmu a dále také při výstavbě nové budovy nebo větší rekonstrukci dokončené budovy. Průkaz energetické náročnosti sleduje stejnou filozofii jako energetický štítek na prodávaných energetických spotřebičích v obchodech, třeba na pračce nebo ledničce. Zavádí totiž jednotné označení spotřeby energií budovy, které bude mít potenciální kupující nebo nájemce k dispozici při rozhodování, jakou budovu si pronajme nebo koupí. Na straně prodávajícího či pronajímatele se tím nepřímo vytváří tlak na provedení opatření, která povedou ke snížení energetické náročnosti budovy nebo její ucelené části.
Povinnost zpracovat průkaz při výstavbě nové budovy a větší změně dokončené budovy souvisí dále se stanovením požadavků na energetickou náročnost budovy. To se netýká pronájmu nebo prodeje, které mají v zákoně dva časové i nárokové stupně. První stupeň je nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budov. Tu budou muset stavebníci plnit při výstavbě nových budov, a to od ledna 2013. Druhým stupněm je potom zpřísnění požadavků na úroveň odpovídající definici budovy s téměř nulovou spotřebou energie a tohoto cíle by mělo být dosaženo k 1. lednu 2019 pro budovy vlastněné a užívané orgány veřejné moci a k 1. lednu 2021 pro všechny ostatní nové budovy.
Dále návrh zavádí povinnost provádět pravidelné kontroly kotlů a rozvodů tepelné energie, kontroly klimatizačních systémů a upřesňuje jednotlivá pravidla tvorby energetických auditů a nově také energetických produktů. Jde tedy o povinnost využívání nástrojů na snižování energetické náročnosti a zvyšování energetické účinnosti.
Je však nutné zdůraznit, že řada těchto povinností je již zavedena v současně platných ustanoveních zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a to v rámci implementace původní směrnice o energetické náročnosti budov z roku 2002. Předložená novela zákona pak výše uvedené povinnosti zpřesňuje nebo rozšiřuje podle požadavků nové směrnice. Dotčenými subjekty, na které má navrhovaná úprava dopad, jsou především stavebníci a vlastníci budov, na které budou kladeny požadavky na energetickou náročnost budovy při výstavbě nebo změně dokončené budovy a požadavky na využívání dalších nástrojů ke snižování energetické náročnosti budov, jako například pravidelné kontroly kotlů. Tyto nástroje budou zajišťovat kvalifikované osoby, tj. energetičtí specialisté. Na základě požadavků směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů se také zavádí odborná osoba, která bude oprávněna provádět instalaci vybraných zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie na budovách. Seznam energetických specialistů a osob oprávněných provádět instalace vede ministerstvo na svých webových stránkách, a tudíž mají všichni přístup k seznamu oprávněných osob, včetně jejich kontaktních údajů. ***