(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Tak krásné odpoledne, milé kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych pokračovala v jednání naší dnešní schůze. Nejprve ještě přečtu omluvu, která se mi tady objevila. Je to pan poslanec Jandák - omlouvá se dnes do konce týdne z důvodu náhlé zdravotní indispozice.
A než přistoupíme k projednávání návrhu zákona vráceného Senátem, navrhuji na žádost předsedy Senátu umožnit vystoupení senátorce Aleně Dernerové. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty.
Zkusím přivolat kolegy, abych mohla nechat hlasovat o možnosti vystoupení paní senátorky, takže ještě chviličku prosím o strpení, aby mohli kolegové doběhnout.
Dámy a pánové, já zopakuji, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o možnosti vystoupení senátorky Aleny Dernerové k následujícími bodu, který budeme projednávat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 49, z přihlášených 157, pro 84, proti 1, tento návrh byl schválen.
Můžeme tedy přistoupit k projednávání pevně zařazeného bodu číslo
2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 460/3/- vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 460/4. Vítám mezi námi paní senátorku Alenu Dernerovou, dobrý den.
Prosím, aby se k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr zdravotnictví Leoš Heger. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážená paní senátorko, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi uvést návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Jak už jsem zmínil při předchozím projednávání tohoto tisku v Poslanecké sněmovně, návrh se předkládá v souladu s programovým prohlášením vlády, kterým bylo uloženo Ministerstvu zdravotnictví dokončit transformaci zdravotních ústavů a krajských hygienických stanic. Krajské hygienické stanice jsou správními úřady a předmětem jejich činnosti je zejména prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění a výkon státního dozoru. Laboratorní a další služby související s výkonem této veřejné správy poskytují zákonem zřízené zdravotní ústavy.
Cílem návrhu novely je sloučit stávajících 14 zdravotních ústavů, zřízených zákonem o ochraně veřejného zdraví, do dvou ústavů, a to do Zdravotního ústavu se sídlem v Praze a Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. V souvislosti s tím přechodná ustanovení upravují podmínky přechodu práv a závazků včetně povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů zaniklých zdravotních ústavů.
Další součástí novely, další změnou je vypuštění výčtu územních pracovišť krajských hygienických stanic ze zákona o ochraně veřejného zdraví a doplnění oprávnění krajské hygienické stanice rušit, popřípadě zřídit územní pracoviště po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Zakotvení územních pracovišť v zákoně nemá ani legislativně právní opodstatnění a díky této změně bude možné lépe a pružněji reagovat na potřeby konkrétní lokality. Samo zrušení uvedené přílohy však nemá žádný vliv na faktickou existenci těchto pracovišť, což plyne i z přechodných ustanovení návrhu.
Základním úkolem, pro který jsou zdravotní ústavy zákonem zřízeny, je laboratorní zajištění, a jenom připomínám, že poskytování služeb pro úkoly vládní správy vyčerpává jenom asi 15 až 20 % kapacit zdravotních ústavů. Zbývající, tedy větší část kapacity je nabízena na trhu služeb, kde působí další státní a nestátní subjekty. Navrhuje se proto redukce počtu ústavů tak, aby mohly efektivně plnit úkoly, ke kterým byly zákonem jako příspěvkové organizace zřízeny a kde mají nezastupitelná práva a potřeby společnosti.
Senát vrátil návrh Sněmovně s pozměňovacími návrhy, jejichž předmětem se stala otázka sídel. Navrhuje změnit sídlo zdravotního ústavu z Prahy na sídlo v Ústí nad Labem. Dále senátní návrh obsahuje jedno technické upřesnění a navrhuje nahradit pojem zánik ústavu pojmem zrušení zdravotních ústavů.
Jakožto zastupitel Ministerstva zdravotnictví a předkladatel vládního návrhu se senátním návrhem nesouhlasím. Sídla zdravotních ústavů v Praze a Ostravě byla navržena nikoliv s ohledem na zájmy jednotlivých regionů, jak zdůvodňuje Senát, ale s ohledem na potřeby výkonu veřejné správy, dále s ohledem na vybavenost zdravotních ústavů, výsledky jejich činnosti a dopravní dostupnost. K výsledkům činnosti na základě výsledku hospodaření zdravotních ústavů za rok 2011 podotýkám, že zatímco Zdravotní ústav se sídlem v Praze hospodařil vyváženě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem skončil se ztrátou 2,5 milionu korun.
Pokud jde o nahrazení pojmu zánik pojmem zrušení, považuji za nutné zmínit, že rušení organizace je v právním řádu pojímáno jako rozhodnutí zřizovatele, zakladatele, soudu či jiné osoby, které předchází zániku organizace. Zatímco zrušením je podstatně dotčena činnost, teprve zánikem dochází k zrušení právní subjektivity organizace. Tu subjektivitu ztrácí až v okamžiku zániku. Z tohoto pohledu je v případě dvanácti zdravotních ústavů potřeba ponechat slovo zánik, neboť mají zaniknout jako subjekty, funkce zůstává, přechází zákonem na jiné subjekty se sídlem v Praze a Ostravě.
S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby pozměňovací návrhy Senátu byly zamítnuty a aby Sněmovna setrvala na textu návrhu zákona, který schválila ve třetím čtení.
Děkuji vám za pozornost.***