(15.30 hodin)
(pokračuje Nečas)
Já bych chtěl připomenout, že v současné době je v prvních ročnících vysokých škol každý rok poskytováno více než 105 tisíc studijních míst. Za tři roky bude maturovat ročník, který má méně než 100 tisíc osob. Znamená to tedy, že hypotetické heslo Co Čech, to vysokoškolák by šlo sice teoreticky aplikovat, ale všichni asi cítíme, že je nezbytné nastolit silnější kvalitativní kritéria. Navíc potřebujeme u vybraných vysokých škol univerzitního typu silněji propojit výukovou činnost s oblastí výzkumu a vývoje a udělat z nich skutečně elitní a kvalitní vysoké školy.
Čili potřebujeme tyto změny, potřebujeme mimo jiné i zapojení většího objemu finančních prostředků pocházejících ze soukromých zdrojů do fungování vysokých škol jednak v oblasti výzkumu a vývoje, kde mám na mysli především prostředky z firemního sektoru, ale i v oblasti hrazení studijních nákladů, kde to například cestou, kterou tady zmínila paní poslankyně, to znamená cestou poplatků, považuji za naprosto korektní, férové a správné řešení, které zvyšuje spoluúčast studentů, ale také jejich větší zodpovědnost vůči vykonávanému studiu.
Není prostě náhoda, že řádná délka studia v České republice bývá standardně překračována. Já znám údaj například z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, protože ten údaj mi sdělili vyučující z této školy, že řádná délka studia, která u bakaláře je šest semestrů, a umožňuje tedy pravidlo řádná délka studia plus dva, to znamená až osm semestrů, je naprosto masově využívána. Většina studentů této fakulty opravdu studuje osm semestrů. Kdo by toho nevyužil, když je to zadarmo? Čili potřebujeme i zavést tyto ekonomicko-kvalitativní korektivy do změn v rámci našeho vysokého školství, protože expertní odhad ekonomů z Národní ekonomické rady vlády je, že jenom větší důraz na řádnou délku studia by přinesl úspory v hodnotě 1 mld. korun ročně, a to, jistě uznáte, nejsou malé finanční prostředky.
Potřebujeme naprosto seriózní debatu o těchto změnách na vysokých školách. Já jsem mnohokrát prohlásil, že jsem v kontaktu s představiteli České konference rektorů i Rady vysokých škol. Velmi komplikovaně se tyto změny dají dělat bez toho, aby do těchto diskusí byli zapojeni studenti. To nejde také úplně obejít, jakkoliv bychom si ale měli být vědomi toho, že studenti jsou pouze tím, kdo průtokově prochází vysokou školou, a ne vždy, a to si řekněme sebekriticky, vzpomeňme si na svá studentská léta, jsou to zrovna studenti, kteří mají zájem na co největším tlaku po co největších kvalitativních kritériích. Ne vždy tomu tak je.
Potřebujeme také seriózní debatu o způsobu akreditace a pravidelné evaluace našich vysokých škol právě proto, že pouze kvalitní akreditace s procesem evaluace nám umožní rozčlenit naše vysoké školství do několika kategorií včetně odstupňovaného způsobu financování. Jsem přesvědčen, že tato diverzifikace našich vysokých škol je nutná. Debata o akreditaci je podle mého názoru nutná. Já jsem toho názoru, že bude nezbytné i za cenu vyšších finančních nákladů více zapojit zahraniční odborníky do procesu akreditací a evaluace našich vysokých škol.
Co se týče problému plzeňské Právnické fakulty, musím říci, že jsem z toho poněkud v rozpacích a částečně nešťastný. Mám pocit, že se z toho velmi silně stal prestižní spor, prestižní spor mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Akreditační komisí. Kdyby se jednalo o dvě party kluků, tak bych řekl, že soutěží, kdo z nich, s prominutím, dámy prominou, vyčurá výš, aniž myslí na to, že je tady nezbytné za předpokladu kvality vysoké školy také myslet trochu na studenty. Čili já za jeden extrém považuji rozhodnutí Akreditační komise ke konkrétnímu datu tu školu v podstatě zavřít, za druhý extrém považuji v dobrém úmyslu vedený krok Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy prodloužit akreditaci o čtyři roky. (Předsedající upozorňuje na čas.) Já jsem přesvědčen, že je nezbytné nalézt kompromis, ale k tomu se určitě dostanu po případné doplňující otázce.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, myslím, že tomu tak bude, protože paní poslankyně Semelová se chystá tuto doplňující otázku právě položit.
Poslankyně Marta Semelová: Pane premiére, já vím, že natahujete čas, abyste vyplnil zmíněný čas, který máte určen, nicméně na řadu věcí jste mi neodpověděl. Neodpověděl jste mi na věci týkající se akademických svobod. Co se týká školného, to prostě máme odlišný názor. KSČM je proti jakémukoliv školnému. Co se týká prodlužování studia, tak za to už se nyní platí.
Jinak možná se můžeme bavit o systému akreditace, ale nesouhlasím s tím, že se jedná o prestižní spor. Tady prostě platí zákon a zákon o vysokých školách neumožňuje ministerstvu rozhodnout v rozporu s Akreditační komisí. To by bylo prostě v rozporu s tímto zákonem a zároveň v rozporu se správním zákonem.
Co se týká plzeňské fakulty, ani tady jste nerozptýlil mé pochybnosti, protože jsme byli už svědky toho, že ministr školství už jednou zrušil rozhodnutí nezávislé Akreditační komise, to bylo v případě Univerzity Jana Amose Komenského, kde byla také závažná pochybení. (Předsedající upozorňuje na čas.) Mnozí velmi zajímaví lidé studovali právě na této univerzitě.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Doplňující odpověď pana předsedy vlády.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní poslankyně tady řekla, že již dnes se platí za prodloužení studia. Ano, platí, ale až podle pravidla řádná délka studia plus dva semestry. To znamená, že standardně můžete bezplatně studovat bakalářský stupeň čtyři roky a magisterský stupeň sedm let, čili osm plus dalších šest semestrů. A podle mého názoru toto není správné.
Co se týče plzeňské fakulty, ke které jsem se chtěl vrátit v této doplňující odpovědi, já jsem opravdu přesvědčený, že je to prestižní spor. Já tady nechci posuzovat, zda krok toho nebo onoho aktéra je v rozporu se zákonem, na to si netroufám, to nechť prosím posoudí nezávislý soud. Mimochodem, ta judikatura bude velmi užitečná, protože prostě řekne, co je možné a co není. Nicméně si myslím, že kompromis by měl spočívat v tom, že není podle mého názoru možné říci studentům 4. a 5. ročníku, že najednou nemají kde dostudovat, že nás to nezajímá, že jejich škola je málo kvalitní. Za to zodpovídá právě tato Akreditační komise, že to dospělo až tak daleko, že jsou tam čtvrťáci a páťáci, kteří se teď dozvěděli, že o školu mají přijít. To myslím správné není.
Zrovna tak si ale, a to řeknu velmi otevřeně, nemyslím, že je správné, aby za situace, ve které teď konkrétně je plzeňská Právnická fakulta, bylo možné mírnix dírnix opět nabírat studenty do prvního ročníku a tvářit se, že se vlastně nic neděje a že je akreditace standardně prodloužena ještě o další čtyři roky do roku 2016. Já to skutečně považuji za dva extrémní póly. Mělo by se podle mého názoru hledat řešení, které umožní studentům vyšších ročníků dostudovat přímo v Plzni, studentům nižších ročníků v případě, že se nezlepší kvalita tohoto studia, najít studium jinde po republice v ostatních právnických fakultách a vytvořit tlak na to, aby v případě, že se dramaticky nezlepší kvalita této fakulty, nebylo umožněno otevírat první ročník.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane předsedo. Prosím, aby se slova ujal následující poslanec. Je jím pan poslanec Roman Sklenák, který předsedu vlády interpeluje ve věci situace na Pozemkovém fondu. Po panu poslanci Sklenákovi se připraví pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v úterý jsem na tomto místě žádal Sněmovnu o to, aby nám mohl ministr zemědělství podat vysvětlení k informacím o hospodaření na Pozemkovém fondu České republiky, které přinesla některé média. Mé žádosti bohužel nebylo vyhověno, a proto si dovoluji požádat o vaše stanovisko v rámci interpelací.
Připomenu, že média informovala o tom, že ředitel Pozemkového fondu pan Radim Zika, jinak též významný člen ODS, uzavřel několik smluv na ekonomické poradenství se svými spolustraníky z ODS nebo s blízkými svých kamarádů. Například s bývalým primátorem Liberce za ODS panem Kittnerem uzavřel smlouvu na 420 tisíc korun nebo s jiným členem ODS panem Žídkem na 480 tisíc korun. ***