(15.50 hodin)
(pokračuje Chalupa)

Druhou záležitostí, kterou bych chtěl zmínit, je otázka samotné výše poplatků. Senát se tady přiklonil k vládní verzi, která je o trajektorii růstu u čtyř poplatků, přičemž akceptoval tu změnu, kterou navrhovala vláda, na které se ztotožnila i Poslanecká sněmovna, spočívající v tom, že proti stávajícím dvaceti znečišťujícím látkám nadále budou sledovány pouze čtyři, což samo o sobě opět představuje dramatický úbytek administrativní zátěže a byrokracie pro malé a střední podnikatele v České republice a také menší zátěž pro veřejnou správu z hlediska administrace a s tím spojené byrokracie. Víme přitom, že tyto čtyři látky opět představují zhruba 90 % celkového vlivu na kvalitu ovzduší v České republice, zatímco vliv zbylých šestnácti je víceméně marginální.

Změna, která se tady zavádí a která je podle mého názoru změnou správnou, spočívá v tom, že Senát oproti vládnímu návrhu a ve snaze hledat kompromis s návrhem, který tady vyšel na základě pozměňovacího návrhu sněmovního, snižuje a ruší ten jednotlivý skokový nárůst roku 2021 versus roku 2022 a fakticky zachovává plynulou strategii (?) pro předchozí roky, nicméně i tak dochází k nárůstu všech jednotlivých látek, ovšem také s ohledem na to, že dochází k poklesu poplatkové povinnosti z hlediska minimální sazby.

Za třetí. Senát podle diskusí a po dohodě s ministerstvem přispěl k tomu, že prohloubil a posílil motivační složku. Původní návrh, jak byl projednán tady v Poslanecké sněmovně, v podstatě počítal s tím, že subjekty, které se dostanou na určitou hranici, řekněme poloviční hranici dosažitelné hranice imisního limitu a nebo nejlépe dostupné technologie podle stávajícího stavu poznání, by se vracely na původní poplatkovou výši 90. let, a to pouze v případě, kdyby dosáhly o polovinu. Byl to trochu systém černá a bílá, buď ­- anebo. Nový systém, jak je tady navržen, vychází z principu, že se mají podpořit i dílčí snahy vedoucí k tomu, že jednotlivé průmyslové subjekty se budou chovat lépe, než je limit, ale na druhou stranu v případě, kdy budou na limitu, bude jejich poplatková povinnost narůstat. Z tohoto pohledu já vnímám tento způsob správy poplatků jako správný a velmi ho vítám.

Čtvrtou samostatnou kapitolou, která byla v rámci pozměňovacích návrhů Senátu přijata, je implementace evropské směrnice o průmyslových emisích, která spočívá v tom, že provádí transpozici příslušné části na českou legislativu. I to považujeme za správné v rámci toho procesu a mimo jiné to také znamená, že umožňuje České republice stejně jako všem zemím bývalého regionu východní Evropy kolem nás, tedy všem zemím visegrádské skupiny, ale také zemím Pobaltí, ale například také zemím z jižního Středomoří nebo třeba Velké Británii, které k tomu mají podmínky, tedy to není jenom pro země bývalého sovětského spolku, aby mohly provést tzv. přechodný národní plán, který znamená výraznou podporu takovým podnikatelským subjektům v oblasti energetiky, jako je například teplárenství. Jen pro vaši představu: Kdybychom neprovedli postupný náběh této směrnice, mohli bychom se dostat do stavu, že by hrozilo riziko, velmi vážné, že zhruba polovina tepláren v České republice by nebyla v letech 2014 až 2016 schopna splnit příslušné normy a musela by se uzavřít. Proto je tady plynulý náběhový plán, který já rovněž považuji za správný.

Z výše uvedeného důvodu, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, si dovoluji navrhnout schválení podoby tohoto zákona v senátní verzi a jsem rád, že v Senátu se napříč politickým spektrem a všemi politickými kluby podařilo nalézt další krok ke zlepšení toho zákona, tak jak byl předložen. Věřím, že v rámci legislativního procesu dosáhneme ještě lepší podoby, než jaká původně byla dosažena na mém ministerstvu.

Děkuji pěkně.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi Tomáši Chalupovi. Zeptám se nyní zpravodajů, zda se chtějí vyjádřit k usnesení Senátu. Zpravodajkou výboru pro životní prostředí je paní poslankyně Kateřina Konečná. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedkyně. Já nebudu zneužívat své role zpravodaje. Já se vyjádřím k tomuto návrhu až po proběhlé rozpravě sama za sebe i za poslanecký klub KSČM, protože se neztotožňuji s tím, jak to tady řekl pan ministr.

Nicméně jako zpravodaj mohu konstatovat, že to, co jsme očekávali, že Senát vrátí návrh zákona, se opravdu stalo. Ale já už pevně věřím, že i vzhledem k tomu, že tento návrh zákona je vázán na jiný návrh zákona, který jsme už odhlasovali, tak že se dobereme k nějakému stanovisku, protože už v tuto chvíli v legislativním procesu máme návrh zákona, který se k tomuto návrhu váže, a nedovedu si dost dobře legislativně představit, jakým způsobem, pokud bychom dnes erozhodli ať už jakkoli, ať pro Senát, pro Sněmovnu, nebo ani pro jedno, bychom to mohli dále řešit. Takže já jsem moc ráda, že se to dostalo na pořad tohoto jednání jako jeden z prvních bodů.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Zpravodajem hospodářského výboru je pan poslanec Ladislav Velebný. Ptám se, zda se chce vyjádřit k návrhu Senátu. Pravděpodobně ne, není přítomen.

Otevírám rozpravu. Pan senátor Karel Šebek dostává slovo jako první v rozpravě. Prosím, pane senátore.

 

Senátor Karel Šebek: Dobrý den, vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, dámy a pánové. Dovolte, abych vás informoval o tom, že Senát na své 19. schůzi v osmém funkčním období dne 15. března letošního roku hlasováním číslo 47 rozhodl počtem 57 hlasů z přítomných 63 senátorů o vrácení návrhu zákoně Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Proti hlasoval jeden senátor, pět se zdrželo hlasování. Stalo se tak po obsáhlé, téměř čtyřhodinové rozpravě, kdy za základ přijatých pozměňovacích návrhů byl přijat komplexní pozměňovací návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který obsahuje i část pozměňovacího návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tato část se zabývá implementací směrnice Evropského parlamentu o průmyslových emisích a její přijetí umožňuje zavedení přechodného národního plánu pro velké stacionární zdroje. Provozovatelům stacionárních zdrojů s výkonem nad 50 megawattů umožňuje využít přechodné období pro dosažení specifických emisních limitů do 30. června 2020.

Po dohodě s předkladatelem byly v přijatém pozměňovacím návrhů změněny sazby poplatků za znečišťování ovzduší oproti znění návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou. Zároveň byla příloha číslo 9 doplněna o koeficienty úrovně emisí, které v případě aplikace nejlepších dostupných technik zmírní nebo vyloučí odvod poplatků za zpoplatněné znečišťující látky. Komplexní pozměňovací návrh také vypouští povinnost měřit hodnoty znečišťující látky, pro kterou není stanoven specifický emisní limit nebo emisní strop. Dále obsahuje drobné legislativní úpravy oproti znění, které bylo postoupeno Senátu Poslaneckou sněmovnou. O implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 zde již pan ministr hovořil. Stejně tak o detailech přijatého komplexního pozměňovacího návrhu.

Výsledná podoba je podle názoru většiny senátorů dobrým kompromisem, který vytváří rámec pro ochranu ovzduší v zájmu občanů České republiky na straně jedné a bude motivovat velké i drobné znečišťovatele k používání nejlepších dostupných technologií na straně druhé. Proto si dovoluji požádat vás, paní poslankyně a páni poslanci, o souhlas s předloženým zněním Senátu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu senátorovi. Jsme v rozpravě. Jako první je přihlášen pan poslanec Ladislav Šincl, poté pan poslanec Jiří Paroubek. Pan poslanec Ladislav Šincl má slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, paní poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych se i já v krátkosti vyjádřil k novele zákona o ochraně ovzduší vrácené Senátem.

Snad se mnou budete souhlasit, že těžko lze najít v oblasti práva a životního prostředí zákon, který by byl tak důležitý, jako je ochrana ovzduší. Všichni snad se mnou budete souhlasit, že v této oblasti má Česká republika pravděpodobně největší problémy z hlediska stavu péče o životní prostředí v České republice. Je všeobecně známo, že jednou z nejpostiženějších oblastí z hlediska špatného ovzduší je Moravskoslezský kraj, ze kterého pocházím. Z těchto důvodů je pro nás, lidi z tohoto kraje, tento zákon tak důležitý. Proto mi dovolte říci k tomu několik vět. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP