(9.40 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Opravdu asi rozumíte tomu, že vám neumím říci, kolik bude stát výměna razítek na všech úřadech a jiné věci, které zde paní poslankyně zmiňovala. Nicméně ty náklady nebudou podle mě tak výrazné a dlouhodobě efekt nového kvalitního soukromého práva výrazně převáží.
Jestli dovolíte, ještě k té kanceláři. Jak jsem řekl, v nejbližší době spouštíme kancelář pro implementaci soukromého práva, která bude odpovídat jak odborné, tak laické veřejnosti na jednotlivé dotazy. Počítáme s tím, že některé dotazy budou zveřejňovány na webu Ministerstva spravedlnosti, tedy některé ty autorizované a opakované dotazy budeme zveřejňovat, samozřejmě s návrhem řešení toho problému. Naše stanoviska nebudou samozřejmě závazná, my nejsme úřad, autor, který může vykládat právo, nicméně mohou být podpůrná a mohou být užita následně při autoritativním rozhodování příslušných státních orgánů. To bude záležet na nich. Předpokládám, že vzhledem k tomu, že stanoviska budou psát autoři občanského zákoníku a nejlepší kapacity, že tato stanoviska budou přesvědčovat silou svých argumentů, nikoliv tím, že by byla samozřejmě závazná.
Vedle webu této kanceláře by měla být vydána, budou-li na to peníze, uvidíme, v jakém rozsahu, speciální brožurka pro občany, která by měla být dostupná na všech soudech, kde budou shrnuty jednotlivé pasáže občanského zákoníku. Proto takový stručný průvodce občanským právem pro občany bude každému k dispozici. Nicméně takováto brožurka spíše dá všeobecný, obecný náhled občanovi, těžko může řešit konkrétní, řekněme specifické problémy, které bude chtít občan vyložit. K tomu bude, jak jsem už řekl, ta kancelář.
Pokud se podaří sehnat Ministerstvu spravedlnosti transparentní podporovatele, tak počítáme ještě s variantou společného projektu s Českou televizí, kdy by se připravil speciální pořad pana dr. Jahelky, kdy by zábavnou formou edukativně vysvětloval jednotlivé pasáže nového občanského zákoníku pro občany. Myslíme si, že opět takováto edukativní forma je velmi vhodná a že se pořady pana dr. Jahelky, kterými se snaží zvyšovat právní vědomí občanů o jednotlivých právních předpisech nebo se jim snaží vysvětlit některé možné problémy, které mohou v jejich životě nastat, velmi osvědčily. Tyto pořady měly velkou sledovanost, byly velmi profesionální a myslím si, že pro osvětlení některých pasáží občanského práva se takovýto pořad také hodí. Takže to je jedno z témat, na kterém v tuto chvíli také pracujeme.
Dámy a pánové, tolik tedy má stručná reakce na onu interpelaci. Asi sami tušíte, že to téma je tak široké, že bych zde mohl další tři hodiny hovořit o jednotlivých zákonech nebo jednotlivých seminářích nebo o té kanceláři, kterou zřizujeme. Nechci vás tím takto obtěžovat. Jak říkám, jsem připraven buď reagovat na další podněty v této debatě, anebo jsem připraven v případě vašeho zájmu vám dodat písemné materiály. V každém případě v nejbližší době bude schválen materiál, který přesně říká, který právní předpis v jaké fázi novelizace je v tuto chvíli rozpracován, co už bylo pro to uděláno, v jaké jsme fázi atd.
Shrnuji, že dva roky, které máme určeny pro přípravu na nový občanský zákoník, chceme maximálně využít. V přípravě legislativy vláda a Ministerstvo spravedlnosti v žádném případě není ve skluzu. Přesně běží plán, který jsme připravili. To znamená, tento rok příprava zákonů, příští rok schvalování zákonů. Stejně tak se připravují a spouštějí se jednotlivé vzdělávací akce. Já se domnívám, že ty dva roky jsou přesně odpovídajícím harmonogramem pro to, aby ti, co se chtějí vzdělat a připravit na aplikaci občanského zákoníku, měli dostatečný prostor. Lhůty, které by byly delší, by podle mého názoru vedly pouze k tomu, že by se delší dobu nic nedělalo a pak by se stejně v posledním roce nebo roce a půl narychlo všechny práce honily, realizovaly a ukončovaly. Taková je zkušenost ze zemí, kde legisvakanční lhůta schválená parlamentem pro přípravu aplikace nové soukromoprávní úpravy - ty státy, které tu lhůtu měly delší, mají jasné zkušenosti s tím, že první část té lhůty byla většinou proplýtvána tím, že se příliš intenzivně na nutných úkolech nepracovalo, a pak se stejně v zásadě kvaltovalo a vše se urychlovalo na konci této lhůty.
Jsem přesvědčen, že my tím, že po přijetí zákona permanentně pracujeme a nepolevili jsme na ostatních zákonech, že rekodifikační tým částečně přešel do týmů, které připravují další právní předpisy, částečně připravuje vzdělávací projekty na Justiční akademii a částečně bude součástí té výkladové kanceláře na Ministerstvu spravedlnosti, tak díky tomu, že se nám intelektuální kapacity, které pracovaly na kodifikaci, nerozprchly, ale přešly plynule dál, tak je to myslím velmi vhodná forma přípravy na aplikaci, kdy zkrátka, jak jsem už řekl, ministerstvo toto vnímá jak svůj klíčový úkol.
Dámy a pánové, budete-li mít k tomuto dotazy, jsem připraven je zodpovědět, jak už jsem řekl, buď nyní ústně, případně dodám písemné odpovědi. V každém případě v tuto chvíli nehrozí žádné prodlení, vše běží podle přijatého a schváleného plánu, tedy občanský zákoník bez velkých problémů může být účinný od 1. ledna 2014.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zeptám se - paní poslankyně Bebarová-Rujbrová si vezme slovo. Prosím.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji, pane ministře. Musím říci, že jste mě alespoň zčásti potěšil. Pokud pan dr. Jahelka dokáže archaický jazyk nového občanského zákoníku promítnout do svých písňových textů, tak se na to opravdu těším.
Na druhou stranu si myslím, že tuto Sněmovnu v tuto chvíli, soudě podle atmosféry, vaše odpověď zajímá asi stejně jako můj dotaz nebo občanský zákoník samotný. Je mi líto, že nemohu vycházet z vašich slov a že mi neumožňuje jednací řád, abych navrhla Sněmovně, aby vám uložila podávat o průběhu těch kroků, o kterých jste hovořil, Sněmovně zprávu. Ale já vám budu věřit, nebo alespoň si to vykládám tak, že jste připraven a ochoten zájemcům, což bude nepochybně ústavněprávní výbor, ale i celá řada poslanců v této Sněmovně - být informováni o přípravách na účinnost občanského zákoníku.
Takže pro tuto chvíli vám za vaši odpověď děkuji, a pokud bychom se později nedomluvili, tak se zase ozvu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pan ministr Pospíšil.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Já ještě malou repliku. Já si opravdu, bez jakékoli ironie, vážím toho, že paní poslankyně to téma tady zvedla, protože fakt je důležité. Chci na její slova replikovat tím, že i bez této interpelace jsem připravoval pro ústavněprávní výbor informační zprávu o tom, jak probíhají právě přípravy ostatních právních předpisů, v jakém půjdou časovém sledu a jak probíhá příprava vzdělávání. Takže já tady mohu veřejně slíbit, že minimálně nyní a v průběhu roku opakovaně chceme ústavněprávnímu výboru poskytovat informace o tom, jak celý proces probíhá. Bude-li zájem u jiných poslanců, samozřejmě není problém buď je upozornit na to, že bude takováto informace na ústavněprávním výboru, anebo ty materiály dodat písemně.
Takže opět zde říkám, já si vážím toho zájmu a není důvod ze strany Ministerstva spravedlnosti cokoliv tajit, naopak si zájmu poslanců o tuto otázku vážíme a rádi veškeré informace dodáme. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně netrvá na hlasování o nějakém návrhu, nebo ho spíš nepřednesla, takže můžeme ukončit projednávání této písemné interpelace.
Jako další tady máme interpelaci na ministra práce a sociálních věcí, kterou předložil poslanec Vojtěch Filip. Já ho požádám, aby také uvedl důvody, proč žádal její zařazení tady na projednávání ústní. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové. Já jsem interpeloval, a máte příslušný tisk parlamentní 636 ve svých lavicích, pana ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka ve věci ústavu v Chrlicích. Nebyl bych pravděpodobně tak nespokojený s odpovědí, kdyby to probíhalo jiným způsobem.
Jde v podstatě o princip transformace sociálních ústavů, nebo transformace sociálních služeb, která byla zahájena ještě pod gescí současného premiéra v roce 2010, respektive navazovala na ni. Co se ale stalo. Po volbách v roce 2010, zejména v roce 2011, Ministerstvo práce a sociálních věcí zřídilo Národní centrum podpory transformace sociálních služeb a ozvaly se opravdu velmi podivné věci. ***