(16.50 hodin)
Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš Děkuji za slovo. Co se týče jednotlivých uzavírek, tak tady bych to chtěl rozdělit na dvě části. Co se týče uzavírek na příslušných komunikacích, tak ty jsou vydávány správním úřadem. Na dálnicích a rychlostních komunikacích je to Ministerstvo dopravy, u silnic, komunikací 1. tříd je to krajský úřad, který vydává právě povolení o jednotlivých uzavírkách, samozřejmě i o jejich době. Co se týče silničních správních úřadů, dle zákona je třeba dbát na to, aby uzavírka byla omezena na co nejkratší možnou dobu, aby byla řádně zabezpečena z hlediska provozu a byla vyhovující i s ohledem na bezpečnost silničního provozu.
Tady bych chtěl zmínit dvě věci a oddělit to, co bylo zmíněno, jaké jsou zkušenosti ze zahraničí, ale jaké jsou taky jednotlivé stavby.
Jednoznačně souhlasím s tím, že u delších uzavírek je třeba, abychom dbali na to, aby byla možnost stavby nebo rekonstrukce komunikace i v průběhu například víkendových dnů, případně svátků, případně i třeba večerních nebo nočních hodin, byť zde je třeba zmínit důležitou součást, jíž je bezpečnost práce, aby byly minimalizovány problémy. Některé práce v podstatě ani nelze provádět v nočních hodinách. Nicméně máte pravdu, že řada z nich je možné, aby v nočních hodinách bylo intenzivně na nich pracováno. To znamená, stavební technika může být využita. Nicméně samozřejmě to znamená zvýšení finanční náročnosti a to znamená, že to musí být na hlavních tazích, hlavních komunikacích, kde finanční prostředky, které jsou případně vyšší, se víceméně vyplatí z toho důvodu, že uzavírka je kratší. U komunikací, kde je nižší intenzita provozu, tam právě dochází k zbytečnému navyšování finančních prostředků, protože by se pracovalo v průběhu večerních, nočních hodin nebo o víkendech.
Druhá věc, a to je také třeba zmínit, protože to není tak dávno, co proběhlo jak v médiích, ale i na půdě Poslanecké sněmovny, myslím, že dokonce i s ohledem na interpelace, proč jsou uzavírky zejména na drobných stavbách nebo drobných pracích před víkendy nebo před třeba prodlouženými víkendy, které jsou třeba i se svátkem. To je věc, která samozřejmě zase je v opačném gardu, kde je třeba se snažit o to, abychom u těchto drobných oprav spíše dbali na to, že bude v průběhu týdne, a ne třeba v pátečních hodinách. Ať už je to problematika - vlastně v poslední době je to výstavba jedné mýtné brány na komunikaci D1. Můžu zmínit i výtluky v příměstských oblastech hlavního města Prahy, kde právě docházelo k opravě drobných staveb, které byly třeba v průběhu tří čtyř dnů odstraněny a opraveny, ale tím, že se začalo ve čtvrtek, v pátek před prodlouženým víkendem, tak se tam tvořily poměrně dlouhé kolony a také to bylo poměrně negativně komentováno.
Takže není asi úplně jednotný mustr na to, jakým způsobem přistupovat. Je to třeba rozdělit na delší a kratší opravy a na důležité komunikace, kde je vyšší intenzita dopravy, tam se i vyplatí větší finanční náročnost. Nicméně tam, kde se jedná o menší intenzitu, tak tam současný stav je vyhovující. Ale souhlasím s vámi, že je třeba, abychom zapracovali na tom, že u těch důležitějších komunikací, kde je vyšší intenzita, musíme dbát na to, aby práce i ve večerních a nočních hodinách byla zapracována.
Z toho ohledu bych chtěl i říci, že při přípravě modernizace D1 velmi intenzivně komunikujeme s Ředitelstvím silnic a dálnic a už vlastně i ve výběrových kritériích je jedna z podmínek, že předpokládáme právě minimálně 18hodinovou pracovní dobu, to znamená vlastně na dvě pracovní směny, které by měly probíhat při přípravě nebo při průběhu modernizace dálnice D1. Což by se alespoň částečně mohlo blížit tomu, co jste popsal v okolních státech.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec se nechystá položit doplňující otázku. Budeme tedy pokračovat následující interpelací a tu podává pan poslanec Ladislav Šincl. Do třetice a naposledy na pana ministra Dobeše.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, na 36. schůzi Poslanecké sněmovny dne 15. 3. jsem vás interpeloval ve věci potřebného obchvatu obce Dětmarovice, kde jste bohužel nebyl přítomen. Dovolte mi připomenout, že se jedná o hlavní silniční spojnici mezi Bohumínem a Karvinou. Zdejší obyvatelé se potýkají snad se všemi negativními vlivy provázejícími rostoucí hustotu provozu. Ve špičkách tudy projede více než tisíc aut za hodinu. To je spojeno se zvýšenou nehodovostí. Za posledních pět let tu došlo k 69 nehodám. Toto vše ohrožuje bezpečnost občanů obce Dětmarovice, zvláště dětí, a rovněž se to podepisuje na zhoršení zdejšího již tak špatného životního prostředí. Prašnost v této lokalitě se pohybuje běžně nad 100 mikrogramů na m3, ale byly již naměřeny hodnoty až 800 mikrogramů na m3.
Na tuto interpelaci jsem dostal od vás odpověď, že realizace obchvatu patří k vašim prioritám a že se jedná podle vašeho názoru o velký dopravní problém. A také, že tento obchvat považujete za důležitý, ale že se tato akce nenachází v seznamu akcí Státního fondu dopravní infrastruktury na léta 2013 a 2014, a proto se s ní počítá až v letech následujících.
Vážený pane ministře, kdo nechce, ten hledá důvody. A ten, kdo chce, hledá způsoby. A tak mám na vás jednoduchou otázku vycházející z vaší odpovědi. V kterých letech se počítá s tímto obchvatem? Opakuji: V kterých letech se počítá s tímto obchvatem? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji a zvu pana ministra, který jistě bez opakování odpoví.
Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš Děkuji za slovo. Co se týče obchvatu Dětmarovice, tak jsem odpovídal, jak jste už zmínil, dopisem. On je to velmi podobný problém, jako byla předchozí interpelace ohledně obchvatu kolem Chrudimi. Takže já to jenom ve zkratce zopakuji.
Problematika je v tuto chvíli postavena tak, že ve třech základních balících jsou stavby, které se řadí: Za prvé stavby, které jsou v operačním programu Doprava, to znamená, které jsou kofinancované z evropských zdrojů. Druhým balíkem staveb jsou stavby, které jsou rozestavěné, případně konzervované z dob minulých, které v tuto chvíli je možné začít znovu opravovat, resp. dostavovat. Třetí část jsou stavby, které jsou řekněme v balíku, na který můžeme využít zbytné zdroje z národních zdrojů. Nicméně co se týče těchto finančních prostředků na národní zdroje, tak to jsou opravdu prostředky jenom na dílčí menší stavební práce, ať už to jsou některé kruhové objezdy, nebo nějaké kratší úseky.
Co se týče jednotlivých obchvatů, máte pravdu, že určitě je důležité s ohledem na bezpečnost i s ohledem na kvalitu života jednotlivých obcí se zabývat obchvaty. Nicméně co se týče obchvatů, tak se zde bavíme o částkách kolem 1, 1,5 až 2 mld. korun za jednotlivé obchvaty a to v tuto chvíli opravdu ve Státním fondu dopravní infrastruktury navíc opravdu není a nemáme a do roku 2014 nepředpokládám, že by tam finanční prostředky byly. Proto ta odpověď v dopise.
Já bych se úplně stejně vyjádřil k problematice komunikace v tomto Moravskoslezském kraji s ohledem na komunikaci 1/11 směrem Ostrava-Opava. Úplně stejně je komunikace 1/11 směrem na Třinec a potom směrem na česko-slovenskou hranici přes Mosty u Jablunkova, kde velmi podobně argumentuje i město Třinec a mnoho dalších měst, která jsou na této komunikaci, kde je daleko ještě vyšší intenzita, než je problematika Dětmarovic. Tím nechci omlouvat to, že by to byla vyšší priorita nebo více důležité, nicméně chci říci, že ani na tuto komunikaci v tuto chvíli finanční prostředky nejsou. Tam, kde finanční prostředky jsou, kde jsme hledali možnost je zapojit do operačního programu Doprava, je komunikace 1/11 pro tzv. Mokré Lazce, kde chceme propojit mezi Ostravou a Opavou. To si myslím, že alespoň částečně může regionu pomoci. Samozřejmě, samotné obci to nepřinese kýžený efekt, který čekáte.
Co se týče termínu, odpovím velmi podobně jako u obchvatu Chrudimi. Já v tuto chvíli do roku 2014 nejsem schopen říct, že to bude. To znamená, jestli to bude 2015, nebo 2016, to je samozřejmě zase záležitostí, která bude odpovídat dopravní sektorové strategii, která bude v průběhu příštího roku představena jak samozřejmě Poslanecké sněmovně, tak široké veřejnosti. A pokud to bude kopírovat to sedmileté období, v převážné většině finanční prostředky, národní zdroje do operačního programu, ať už se bude jmenovat jakkoli, tak samozřejmě bude velmi složité najít finanční prostředky z národních zdrojů. Pokud by naopak tam byly navíc prostředky z národních zdrojů, tak určitě obchvaty budou tou oblastí, kde bude prioritně nějakým způsobem potom vynakládání těchto prostředků. ***