(12.40 hodin)
(pokračuje Paggio)
Nyní na pana kolegu Béma. Ano, skutečně vstup do eurozóny bude znamenat vstup do ESM, do jakési dluhové unie, to je pravda, a je jedině logické, že si tu dluhovou unii nějakým způsobem nastaví nynější státy eurozóny. My s tím nic neuděláme. Ony si to udělají tak jako tak. Teď pouze schvalujeme můstek a nějakou legalizaci toho, co ony dělají.
Pro mě osobně je to o důvod víc, proč vyhlásit referendum o vstupu do eurozóny. Já jsem příznivcem referenda a tady říkám, že při současné podobě ESM pro mě osobně to znamená minus 10 % podpory vstupu České republiky do eurozóny. Ale bojujeme tady nějaké budoucí bitvy a bojujeme tady neexistujícího nepřítele, protože to neznamená vstup do ESM, a jak už tu zaznělo, je to pouze snaha neházet našim partnerům klacky pod nohy.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Předseda vlády Petr Nečas. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, já bych si dovolil ještě přece jenom korektně tady upřesnit některá čísla, protože samozřejmě tím, že se nám prolnula debata o změně Lisabonské smlouvy s debatou o přistoupení do eurozóny, tak je korektní ta čísla zpřesnit, tak jak je tady rámcově uvedl pan ministr financí.
Ale opravdu chci znovu zopakovat, že jakýkoliv krok, to znamená změna Lisabonské smlouvy nepředjímá - nepředjímá - okamžik přistoupení do eurozóny, a zda vůbec přistoupit k eurozóně. Znovu opakuji, že tuto změnu Lisabonské smlouvy schvalují i státy, které mají vyjednaný opt-out z eura, čili které nikdy nepočítají s přistoupením do eurozóny, jako je Spojené království Velké Británie a Severního Irska a jako je Dánsko, a schvalují to i ty státy, které jsou v podobné situaci, jako je Česká republika, to znamená, jsou sice smluvně zavázány k euru přistoupit, nicméně v tuto chvíli nestanovují vůbec žádné datum přistoupení, což je třeba příklad Švédska a České republiky. I Švédsko schvaluje tuto změnu Lisabonské smlouvy. Neschválení této změny Lisabonské smlouvy v Parlamentu České republiky znamená, že tato změna Lisabonské smlouvy nevstoupí v platnost. Znamená to, že potom podle ústavního pořádku celé řady členských zemí eurozóny, například sousedního Německa, je tady velké riziko, že mezinárodní smlouva o evropském stabilizačním mechanismu bude prohlášena za neplatnou, tudíž protiústavní, a znamená to výrazný destabilizační krok celé eurozóny. Tedy opravdu neschválení této změny ústavy znamená nikoliv hození, jak jsem již řekl, toho klacku pod nohy, ale celé nůše klacků pod nohy našim partnerům.
Na druhé straně, ano, je nezbytné korektně říci, že v okamžiku, kdy kterákoliv členská země Evropské unie bude přistupovat k eurozóně, tak to vedle samotného aktu přistoupení k eurozóně znamená přistoupení i k některým dalším mezinárodněsmluvním instrumentům, jako je například mezivládní smlouva o evropském stabilizačním mechanismu, ale například i tzv. fiskální kompakt. Tyto právní kroky budou spojeny s přistoupením k eurozóně. Znamená to tedy, že někdy v budoucnu, pokud se Česká republika rozhodne k tomuto kroku, tak Parlament České republiky bude muset schválit obě dvě - minimálně tyto dvě - smlouvy a zřejmě ještě i mezivládní smlouvu o evropském nástroji finanční stability - EFSF. Bude to potom znamenat samozřejmě i konkrétní finanční částky. Jenom to uvedu na případu České republiky.
V případě, že by Česká republika byla členskou zemí eurozóny již dnes, znamenalo by to, že by i v letošním roce musela složit do tohoto mechanismu svůj podíl ve výši tzv. dvou tranší, což je 12,8 miliardy korun, příští rok 2013 opět dvě tranše, to znamená dalších 12,8 miliardy korun a v roce 2014 třetí tranši ve výši 6,4 miliardy korun. Znamená to tedy, že během tří let by to byly zhruba 32 miliardy korun složené hotově s tím, že po dvanácti letech v eurozóně by musela Česká republika doložit dalších zhruba 8 miliard korun na celkový objem 40 miliard. Ve výši záruk, resp. půjček na vyžádanou, by to znamenalo ručit prakticky okamžitě 250 miliard a po dvanácti letech v eurozóně dohromady 310 miliard. Ale znovu opakuji, pouze v případě přistoupení k eurozóně.
Dnes o tom vůbec nehlasujeme. Hlasujeme o tom, aby naši partneři v eurozóně mohli učinit stabilizační kroky, které budou stabilizovat eurozónu jako takovou. Stabilní eurozóna je v našem politickém i ekonomickém zájmu. Jakákoliv destabilizace eurozóny je i pro odpůrce přistoupení k euru naprostým politickým a ekonomickým Pyrrhovým vítězstvím. Takže prosím, abychom tato fakta vzali do úvahy a podle toho hlasovali i o změně tohoto článku Lisabonské smlouvy.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Vít Bárta se hlásí o slovo. Prosím.
Poslanec Vít Bárta: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mně nedá v prvé řadě nereagovat na slova pana ministra financí: do Evropské unie se nevstupuje, do Evropské unie se přijímá. To je pravda. Nicméně samozřejmě vždycky jde o to, jestli tu svatbu chce víc ten ženich nebo víc ta nevěsta a vždycky u obzvláště takto složitého manželství je zásadní si připomenout to, kdo koho v tomto směru potřebuje v jakou chvíli více. A vzhledem k tomu, že tady už ten vztah existuje dlouhou dobu, vzhledem k tomu, že Česká republika je v mnohém už dnes závislá na penězích z Evropské unie - a řekněme si upřímně, já jsem o tom přesvědčen a už jsem to tady dneska jednou říkal, že i ten rozhodovací proces a to, jak tady dnes se o tom debatuje, je silně ovlivněno tím strachem vlády, aby se ještě více nepřivřely kohoutky z Bruselu, a ještě více strachem o to, aby se náhodou nezačalo auditovat a kontrolovat utrácení z peněz Evropské unie intenzivněji, než jak se doteď z Bruselu kontrolovalo -, tak v tomto kontextu je zapotřebí si připomenout, že v momentu, kdy Česká republika začne splňovat ekonomické parametry pro přijetí eura, ten společenský, ekonomický, ale i politický tlak na to, aby Česká republika euro přijala, bude velký, bude se mu velmi obtížně vzdorovat.
Pan poslanec Paggio tady říkal, že on doufá, že ten systém bude dynamický. Já si myslím, že je zapotřebí si tady vůbec připomenout to, že jestliže Česká republika vstupovala do Evropské unie - a já přiznávám a zdůrazňuji, že jsem si toho vědom, že Evropská unie je něco jiného než eurozóna, nicméně politicky tyto dva subjekty spolu samozřejmě velmi úzce souvisí -, tak je zapotřebí se podívat na to, že když jsme vstupovali do oné Evropské unie a podíváme se na tu dnešní Evropskou unii, tak je to poněkud jiná - ne poněkud, ale velmi odlišná Evropská unie než ta, do které jsme vstupovali. A podobně je zapotřebí koukat na úpadek, neakceschopnost evropských struktur reálně bojovat s reformními, spotřebními reformními kroky, které jsou a musí nastat, pokud euro má přežít.
Když se podíváme do Španělska, když se podíváme do Řecka, když se podíváme na to, jak se bude nebo nebude tisknout euro navíc, tak toto všechno by nás mělo vést k tomu, abychom reálně vážili každý sebemenší krůček, jak můžeme ovlivnit vývoj nejenom eurozóny, ale celé Evropské unie a volat o pomoc a křičet: Prosím, reformujte! Prosím, vnímejte to, že Evropská unie v současné podobě není životaschopná! A toto je jeden z oněch drobných krůčků, který pokud promarníme, tak nám ho jednoznačně za těch osm, možná už šest, nebo možná dvanáct let ty následovníci budou vyčítat.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka pan poslanec Babák. Poté pan poslanec Jiří Paroubek se hlásí o slovo. Faktická poznámka. Prosím. ***