(Jednání pokračovalo ve 14.34 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobré odpoledne, dámy a pánové. My jsme vlastně přerušili projednávání bodu po skončené rozpravě, nicméně o slovo se hlásí premiér Petr Nečas, takže mu ho uděluji. Prosím o klid.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem byl informován, že někteří kolegové a kolegyně k tomuto závažnému bodu chtějí ještě diskutovat, chtějí ještě vystoupit. To je důvod, proč teď vystupuji - tím formálně otevírám rozpravu. Ale vzhledem k tomu, že máme před sebou blok třetích čtení, tak navrhuji, abychom tento znovuotevřený bod přerušili do příští schůze Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Pan poslanec Vidím má náhradní kartu č. 50.
A já jenom zagonguji, protože to byl návrh přerušit projednávání bodu č. 45, tedy onoho vládního návrhu, který se týká ratifikace rozhodnutí Evropské rady. Já jenom zagonguji, aby se všichni dostavili a my mohli hlasovat o návrhu premiéra přerušit. Ještě vás všechny odhlašuji, prosím, znovu se přihlaste.
Přerušit tedy projednávání tohoto bodu nejméně na 20 dnů, a pak rozhodneme o novém zařazení. Akorát uvažuji, jestli takto lze přerušit... (Po poradě s legislativou:) Ano, do příští schůze, teď máme přesně stanovený termín. Takže můžeme hlasovat o přerušení.
Takže budeme hlasovat o návrhu přerušit bod 45 do příští schůze.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 88, přihlášeno 171, pro hlasovalo 145, proti 7, návrh byl přijat, a já tedy přerušuji projednávání bodu č. 45.
Můžeme se pustit rovnou do dalšího bodu. Je to bod číslo
66.
Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka a Františka Laudáta
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti
za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným
úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb.,
o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších zákonů
/sněmovní tisk 543/ - třetí čtení
Takže bych požádal, aby místo u stolku zaujal poslanec Polčák a zpravodaj výboru Josef Novotný ml. Obdrželi jsme tisk 543/4, který obsahuje návrh na zamítnutí a také pozměňovací návrhy.
Otevírám rozpravu. Přihlášky do rozpravy nikde nevidím. Prosím, hlásí se pan poslanec Polčák do rozpravy.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych pouze stručně uvedl, protože v rámci druhého čtení tyto informace nezazněly příliš hlasitě, tak snad jen pro shrnutí této materie je třeba říci, že se jedná o novelu zákona, která mění stávající princip nevymáhání náhrady škody, kterou způsobí úřední osoba, na princip povinný. Dnes je v současné době rozpor, zdali zákon umožňuje nevymáhat, anebo přestože to slovíčko tam je - "může" -, zdali takový návrh zákona hovoří i tak o povinném vymáhání této škody, kterou způsobí úřední osoba. Bohužel přístup úřadů je většinou takový, že až na holé výjimky, kdy takovýto skutek úřední osoby vyvolává i trestní odpovědnost, až na výjimky takováto škoda není vymáhána, jsou to spíš jednotky procent.
Z toho důvodu se nejedná o novelu nikterak složitou. Ta by tedy pouze chtěla zakotvit jednoznačně, výslovně v textu zákona povinnost vymáhání náhrady škody v případě, že je způsobena úřední osobou a je-li shledáno její zavinění. Tato otázka zavinění je nesmírně podstatná.
Chci sdělit, že tento princip sleduje rovněž princip zrovnoprávnění úpravy odpovědnosti úředníků s tím, jak jsou dneska odpovědni zaměstnanci vůči svým zaměstnavatelům, to znamená, že zaměstnavatel vždy vymáhá škodu po svém zaměstnanci, pokud ji způsobí svým zaviněním. Jestliže se sezná úmysl jak zaměstnance, tak úřední osoby, tak už potom ta úprava je poměrně přísná, požaduje náhradu veškeré škody. Pokud jde pouze o nedbalost, tak v obou dvou úpravách jde o náhradu škody do výše 4,5násobku té mzdy, kterou zaměstnanec bral v předchozím období. To stejné by mělo platit u úřední osoby.
Jinými slovy, nejedná se o žádnou dramatickou změnu úpravy, která by jakkoli zásadně měnila stávající znění zákona. Jedná se pouze o změnu principu z nenárokového vymáhání náhrady škody po úřednících na nárokové, tvrdé vymáhání.
Zákon zároveň - nebo osnova umožňuje stanovit případy, kdy k tomuto povinnému vymáhání škody po úředních osobách nebude přistoupeno. Jde skutečně o zvláštní situace. Nejprve v té původní předloze byla snaha se vypořádat s těmito případy jaksi konkrétně, po připomínkách vlády jsme jakožto navrhovatelé od tohoto ustoupili a změnili jsme původní osnovu, která byla přijata usnesením ústavněprávního výboru tak, že jsou zde okolnosti zvláštního zřetele hodné, které umožňují takovouto náhradu škody vůči úředním osobám nevymáhat. Které konkrétní případy to budou, naznačuje důvodová zpráva, ale zejména by to měla říci a stanovit soudní judikatura. Jedná se o doslovný opis zákona o soudním řádu správním. ***