(10.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
Příčinou stávající politické situace i tohoto hlasování - a to si řekněme otevřeně - je rozdělení jedné koaliční strany. Dnes tady zřejmě proběhnou desítky a desítky diskusních vystoupení, ve kterých se to samozřejmě bude míhat ostrými slovy, ostrými slogany, ostrými frázemi, a budou se používat i zaběhnuté terminus technicus, jako je například přeběhlík. Já chci, dámy a pánové, zdůraznit jednu věc. Přeběhlík je člověk, který přejde od koalice k opozici, anebo z opozice ke koalici. V této Sněmovně není nikdo, kdo by přešel od opozice ke koalici. Koalice mezi sebou žádné přeběhlíky nemá. Ano, v této Sněmovně jsou ti, kteří přecházejí nebo přešli od koalice k opozici, ale znovu zdůrazňuji - tato vláda ve svých řadách přeběhlíky nemá. Kdo zůstává s vládou, kdo zůstává s jejím programem, kdo zůstává s její politikou, není v mých očích žádný přeběhlík.
Rozdělení jednoho poslaneckého klubu neznamená, dámy a pánové, žádný programový obrat vlády. Pokud tato vláda obdrží důvěru, považuji za klíčové, aby byla schopna prosazovat své vládní priority.
Vládní většina ponese v případě vyslovení důvěry poměrně těžký úděl. Pohybujeme se v komplikované celoevropské ekonomické situaci. Pohybujeme se samozřejmě i v situaci nutnosti konsolidace veřejných financí a pohybujeme se také v situaci, kdy máme nižší tempa ekonomického růstu, než jsme počítali ještě v létě roku 2010.
Za posledních dvanáct měsíců v celé Evropské unii, dámy a pánové, především z rozpočtových důvodů padlo již osm vlád. Mimochodem, o víkendu se k nim přidala devátá vláda, vláda Nizozemského království. Je tedy evidentní, že vládní rozpočtová politika je klíčovým důvodem existence či neexistence konkrétních vlád a konkrétních vládních koalic.
Chci zdůraznit, že vládní rozpočtová politika má důvěru finančních trhů a tam, kde nerozhodují politiky a politikaření, to znamená především u renomovaných mezinárodních institucí, má tato vláda ve své rozpočtové politice kredit, má důvěru a má pozitivní hodnocení.
Někdo může namítnout, a již dopředu čtu námitky a komentáře především v levicovém tisku nebo u levicových novinářů a levicových politiků, proč se pořád mluví o názoru finančních trhů a mezinárodních institucí. Já bych tady odpověděl slovy Járy Cimrmana: nemusí se nám to líbit, nemusíme s tím souhlasit, ale to je tak asi všechno, co s tím můžeme dělat. Jejich chování, jejich myšlení má zásadní vliv na ekonomickou kondici jednotlivých států, ať se nám to líbí, nebo ne. Nikoliv náhodou, dámy a pánové, doba jednání například Rady ministrů financí a hospodářství ECOFIN nebo evropských rad, čili jednání předsedů vlád, byla v minulých obdobích úmyslně stanovována tak, aby buď končila, nebo začínala buď před začátkem, nebo před uzavřením světových finančních trhů, kdy den, jak známo, vzhledem k časové hranici začíná na Dálném východě, čili v Japonsku a v Austrálii. Nikoliv náhodou! Jedna negativní, nebo naopak pozitivní zpráva hrála s osudy celých zemí, s jejich rozpočty, ale také s jejich obyvateli. Proto takový důraz na finanční a rozpočtovou konsolidaci této země.
Chci zdůraznit, že výsledkem a jakousi známkou jsou samozřejmě i průzkumy veřejného mínění, jsou i volební preference, ale musím říci opět nepopulární větu: jsou to i úroky českých vládních dluhopisů - a ty se pohybují na velmi dobré úrovni. V celoevropském srovnání tato vláda a vládní koalice a vy, provládní nebo vládu podporující poslanci a poslankyně, se v tomto nemáte za co stydět. Průměrná úroková míra českých desetiletých vládních dluhopisů činí 3,5 až 3,8 %, a když to porovnáme například se sousedním Slovenskem, které je dokonce v eurozóně a má v průměru pětiprocentní úrokovou míru, se sousedním Polskem, které je považováno za ekonomicky úspěšnou zemi a má zhruba 5,5 % úrokové míry, tak jenom rozdíl v úrokové míře, kdyby Česká republika měla stejnou úrokovou míru jako sousední Polsko, by na výdajích rozpočtu znamenal 14 mld. Kč. Jinými slovy, když jsme letos vázali výdaje ve výši zhruba 23 mld. Kč, tak jenom poskočení naší úrokové míry na úrokovou míru sousedního Polska by znamenalo prakticky dvě třetiny těchto vázání.
Čili zodpovědnou rozpočtovou politikou šetříme peníze daňových poplatníků a dostáváme tím nezávislou známku z chování a kvality práce této vlády.
Chci také připomenout, že za posledních osmnáct měsíců tři největší ratingové agentury v sedmdesáti případech u členských zemí Evropské unie snížily rating. Jenom v deseti případech rating zvýšily a jenom ve dvou případech, což jsou Česká republika a Estonsko, zvýšily rating o dva stupně. To je další nezávislý posudek, chcete-li, nezávislá známka, nezávislé hodnocení práce této koalice a této vlády.
Pozitivní vyznění, pozitivní ocenění reformních a konsolidačních kroků vydaly mezinárodní instituce, jako jsou Organizace pro ekonomický rozvoj a spolupráci /OECD/, Mezinárodní měnový fond nebo Evropská komise, která takto zhodnotila náš národní plán reforem.
Tato vláda nadále půjde cestou k vyrovnaným a trvale udržitelným rozpočtům. Dámy a pánové, tyto kroky musíme udělat dnes. Budeme-li je odkládat, budou muset být stejně provedeny a budou jenom bolestivější a těžší. Právě proto je nezbytné z této cesty nesejít a v cestě rozpočtové konsolidace pokračovat. Dluhy, dámy a pánové, jsou největší veřejný nepřítel. Dluhy by zničily budoucnost naší země. Dluhy by zničily budoucnost deseti milionů občanů naší země. Dluhy by zničily dokonce i budoucnost našich dětí, které se ještě nenarodily a které za ně nenesou vůbec žádnou zodpovědnost. Neseme tedy vyšší zodpovědnost než jenom za momentální politickou a ekonomickou situaci.
Je bohužel velkým problémem, že tyto reformy, které provádíme - uznávám, jsou v mnoha aspektech bolestivé -, nebyly provedeny v době, kdy tady byl vysoký ekonomický růst. Mám na mysli především polovinu minulého desetiletí. Sociální demokracie dnes prohlašuje, že chce rušit reformy. Ale kdo se podívá do klíčových podkladových a programových dokumentů, tak zjistí, že sociální demokracie dnes prosazuje zrušení toho, co jí její vlastní experti v letech 2003 až 2005 navrhovali. Například to navrhovali tehdejšímu ministru financí.
Jenom několik ukázek. Zavedení dobrovolného vícepilířového penzijního systému. Připomíná nám to něco? Přesun daňového zatížení z daní přímých na daně nepřímé. Připomíná nám to něco, dámy a pánové? Redukce sociálních výdajů. Připomíná nám to něco? Redukce platů ve veřejném sektoru. Připomíná nám to něco? Proč to nebylo provedeno v letech 2003 až 2005? Mohli jsme dnes být, celá tato země, v úplně jiné situaci. Tyto reformy byly odkládány. (Potlesk z pravé strany sálu.) ***