(14.40 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádám pana poslance Ladislava Šincla. - Ne, nepožádám, protože pan ministr Kalousek mě požádal o slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Jenom velmi stručnou otázku, spíš připomínku. Budete si muset vybrat, pane poslanče. Buď prostě tuto vládu zastupují určité společenské zájmy, vlivy a lidé, kteří jsou přesvědčeni, že nechtějí skončit v dluhové pasti, a pak jí dají podporu, anebo ji podporují mafiánské skupiny. Pak ovšem nechápu, proč říkáte, že nás nepodpoříte.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Tejc bude reagovat.
Poslanec Jeroným Tejc: Myslím, že ta poznámka nebyla ani tak vtipná ze strany pana ministra Kalouska. Mrzí mě, že teď těmi dveřmi, které vedou z tohoto sálu, se vzdálil na chodbu či kam jinam.
Nicméně to, co je podstatné, je, jaký je ten dluh, a já bych měl otázku na pana ministra Kalouska a na pana premiéra.
Od roku 2006, kdy byl dluh, když končila vláda sociální demokracie, 0,9 bilionu korun, v tuto chvíli je 1,6 bilionu, a pokud tato vláda vydrží dva roky, tak pravděpodobně 1,8, tedy dvojnásobek od doby, kdy sociální demokracie opustila posty ve vládních lavicích. Já myslím, že by bylo dobře, abychom se všichni nad tím zamysleli, zejména ti, kteří tady říkají a říkali, jako pan premiér Nečas, že dluhy jsou škodlivé. Ano, dluhy jsou škodlivé. Tak proč tedy pan premiér Nečas, pan Kalousek hlasovali tady v těchto lavicích - na rozdíl ode mne, který pro tyto rozpočty nehlasoval - pro takto velké dluhy, které zadluží Českou republiku na dvojnásobek toho, než jak byla zadlužená v době, kdy odcházela sociální demokracie? Potom myslím bychom měli všichni tady jako občané České republiky poslat panu Kalouskovi a této vládě složenku, na které už bude ale jiné číslo, než tam bylo, když posílal pan Kalousek složenky občanům. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Ladislav Šincl, připraví se Vladimíra Lesenská.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, kolegové, kolegyně, dovolte mi, abych i já se vyjádřil.
Vláda Petra Nečase postavila svůj program hlavně na boji proti korupci. Byl to osobně předseda vlády Petr Nečas, kdo řekl, že boj proti korupci bude klíčovou prioritou jeho vlády. Jaká je realita. Ta je bohužel úplně opačná. Byly to zase prázdné řeči. Tato vláda totiž nemá v této oblasti bohužel žádné skutečné reálné výsledky.
Místo toho, aby se tato vláda snažila plnit své sliby voličům, od samého počátku své existence se bohužel neustále potácí v různých korupčních skandálech, které jen zametá pod stůl, a v různých politických nekonečných krizích. Před posledními volbami jsme mohli po celé České republice vidět tisíce portrétů předsedy vlády, ze kterých sliboval české veřejnosti, že nestrpí korupci ve vládě a v ODS. Na to už asi dávno zapomněl a tváří se, že to byl asi někdo úplně jiný. Myslím si, že hlavně předseda této vlády by měl být vzorem v těch oblastech, které označil za priority své vlády, a měl by jít v této věci příkladem a místo toho to vypadá na to, že je sám účastníkem politické korupce. Jak si jinak vysvětlit, když přes svá nedávná kategorická a silná prohlášení, že svou vládu v žádném případě nepostaví na přeběhlících, neváhá osobně obvolávat poslance jiné politické strany a přemlouvat je, aby svou stranu zradili, zapomněli na svůj program, díky kterému byli zvoleni, a přeběhli k jakési nové platformě bez názvu a bez programu? Docela by mě zajímalo, jaká kouzelná slůvka jim šeptal, co jim pan premiér při tom obvolávání všechno nasliboval, že s takovou rychlostí a lehkostí z ničeho nic opustili stranu, za kterou byli do Poslanecké sněmovny zvoleni. Předseda vlády podle mého názoru ztratil zcela svoji věrohodnost. Téměř každý den o tom přesvědčuje občany této země. Jeho postoj a názory se totiž mění jako počasí podle toho, jak se mu to hodí. Co ve čtvrtek prohlašuje za červené, pak už pár dní nato se stejnou tváří prohlašuje klidně za bílé a naopak. Jak je možné věřit člověku, který ještě nedávno podepsal koaliční smlouvu, kde se zavázal - cituji ze strany číslo 11 - že nebude v případě hlasování o důvěře či nedůvěře vládě hledat podporu mimo poslanecké kluby koaličních stran a ani separátně mezi jednotlivými poslanci koaličních stran a nepostaví fungování vlády na přeběhlících? Slyšíte dobře, přeběhlících. Posledním důkazem je to, že ještě minulý týden poté, co se začal štěpit klub Věcí veřejných a začala podivně rychlá metamorfóza u části jejich poslanců, kdy se tito poslanci začali najednou svlékat ze svých hadích kůží a najednou k úžasu jejich voličů přebíhat k nové platformě kolem Karolíny Peake, před kamerami pan premiér rezolutně se vší hranou vážností požadoval, aby vicepremiérka vytvořila nový poslanecký klub, k čemuž je potřeba celkem deseti poslanců. Tvrdil, že v opačném případě dojde na rychlé předčasné volby. Ve skutečnosti tímto svým hraným nekompromisním postojem chtěl hlavně vyděsit poslance Věcí veřejných předčasnými volbami, ve kterých by s téměř stoprocentní jistotou se do Poslanecké sněmovny nedostali. Těmito silnými prohlášeními a svými telefonáty s pravděpodobně neodmítnutelnými nabídkami se snažil přesvědčit poslance strany Věcí veřejných, aby zradili svou stranu, a jen na oko pro urychlení tohoto procesu začal jako připravovat předčasné volby. Pana premiéra už z minulých prohlášení znám, a tak jsem věděl, že to je jenom jeho jedna z dalších lží. Asi pan premiér nebyl s paní vicepremiérkou dost přesvědčivý, a tak nová platforma bez programu a jména, ale zato s třemi ministerskými křesly a spoustou funkcí, nesehnala dostatečný počet kolaborujících poslanců, ochotných najednou opustit stranu, za kterou byli zvoleni, a má přes veškerou snahu a přemlouvání i nadále jen osm poslanců, kteří jsou ochotni vytvořit nový klub. Neuběhlo ani pár dní, a najednou premiér Petr Nečas už ovšem netrvá na nepřekročitelné podmínce, na tom, co tak vážně požadoval ještě v pondělí, tedy podpisech alespoň deseti poslanců, kteří jsou ochotni vládu podporovat, či na spolupracujícím poslaneckém klubu. Cituji: Nevidím důvod, aby něco podepisovali. Stačí mi slovo, že budou podporovat vládu, prohlásil ve středu. Myslím si, že by mohl klidně kandidovat na komika roku.
Trochu jsem přemýšlel nad tou podivnou platformou paní Karolíny Peake, složenou na první pohled ze sympatických mladých lidí, kteří ve své mladické naivitě zbloudili na své politické cestě a nechali se obloudit zkušenými politickými vlky typu Miroslava Kalouska a Petra Nečase. Tito mladí lidé netuší, kdo jsou ve skutečnosti loutkáři a kdo jsou jejich loutky. Napadlo mě, že bych jim aspoň mohl pomoci s názvem tohoto prapodivného uskupení. Tak trochu mi tato platforma bez programu připomíná slavný americký seriál, kde se děj odehrává v jednom americkém městečku, které se také na první pohled zdá být normální, ale ve skutečnosti je plné překvapení, bizarních scén, rozdvojených osobností, podivuhodných postav, které postupně odhalují svá skrytá tajemství. Tento seriál, jak jistě z vás někteří tuší, se jmenuje Městečko Twin Peaks. Snad by to mohlo inspirovat.
Ale ještě na chvíli zpátky k panu premiérovi a jeho vládě lží, kterou se ve skutečnosti za každou cenu jen snaží udržet díky této prapodivné směsici přeběhlíků. Domnívám se, že skutečným důvodem, proč se tak křečovitě snaží udržet svou vládu a sebe v premiérském křesle, je například dokončení jednoho z největších tunelů v české historii. Myslím tím církevní restituce, které jsou nadhodnoceny zhruba o několik desítek miliard korun, či vyvedení obrovského množství veřejných zdrojů do nového penzijního pilíře. ***