(14.50 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Gazdík dal přednost panu ministru Kalouskovi.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Na jednu jedinou větu - děkuji panu předsedovi Gazdíkovi. Lžete, pane předsedo klubu sociální demokracie. Podlehl jste demagogii zlodějů. Hájíte tedy demagogii zlodějů! Jste lhář a demagog! (Výkřiky v sále: Fuj! Hanba!)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan Gazdík. Pan Vojtěch Filip je také přihlášený.
Poslanec Petr Gazdík: Vážená pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já chápu, že se sociální demokracie snaží zakrýt problémy se svým financováním. Nicméně dovolte, abych ocitoval rozhodnutí Ústavního soudu, který jasně říká, že dlouhodobá nečinnost Parlamentu ČR spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností, je protiústavní a porušuje čl. 1 Ústavy ČR, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 5 odst. 1, a čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Znovu opakuji: vypořádal historický majetek církví a náboženských společností. Tak říká Ústavní soud. (Hluk v sále, potlesk.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak kdo je teď na řadě? Pan poslanec Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Víte, kdyby šlo skutečně o historický majetek nezpochybnitelný, kousek po kousku prokázaný, s reálným oceněním, nikoli o politickou dohodu, prosím. Proti tomu nic. Kdyby ten zákon nebo ten návrh nešel před 25. únor 1948, v tom nás pan kolega Kalousek, resp. naše předchůdce, trochu přeceňuje. On přece ten návrh jde hluboko před 25. únor 1948. My jsme tehdy nevládli skutečně. Anebo snad by bylo potřeba také prohlásit Josefa II. za komunistického zloděje. To snad ne, to není myšleno takto.
Takže prosím vás pěkně, pojďme objektivně posuzovat. Co skutečně patřilo nezpochybnitelně, nechť je vydáno, ale nezpochybnitelně. Pokud to silou projde, jako že je vidět, že to silou projde, ať to má být ve dne, nebo pod rouškou noci, tak si myslím, že nebude v této republice po této stránce klid. Přinejmenším musím říci, že nic na světě není nezvratného, jen smrt. A každý proces, a zejména proces majetkový, který kdy proběhl, ať už u nás, či kdekoli jinde, v kterékoli civilizované zemi ve světě, přece mohl být, tedy ten proces přerozdělení majetku, posléze přezkoumán, alespoň tam, kde se prokáže či prokázalo, že onen přesun nebyl úplně košer, že nebyl podle zákona, že není dokázáno, že to patřilo tam, či onam.
Já jsem skutečně přesvědčen o tom, že je potřeba s chladnou hlavou to posuzovat a že lépe třikrát měřit než jednou říznout. I za cenu, že jestliže to teď dvacet let bylo u ledu, tak ať je to u ledu další léta, než to bude nezpochybnitelné, abychom ani my někdy v budoucnu nemohli říci: no toto musíme přezkoumat, toto se nám nelíbí, toto nemá v pořádku všechny doklady. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Pan poslanec Paroubek s faktickou poznámkou.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já dost dobře nechápu v tom poobědovém čase silná slova z úst pana ministra financí, ale budiž, je to věc vkusu.
Myslím, že jsem vyjádřil svůj názor ve velice rozsáhlém vystoupení s použitím argumentů profesora Pavlíčka, myslím si nezvratitelných. Jeden z těch argumentů je mimořádně důležitý, a sice že naznačuje pan profesor, nebo říká jasně, že dochází k prolomení hranice 25. února 1948.
Ale jeden argument, který tady nebyl vůbec použit, je vyjádření Evropské komise, které, myslím, bylo ne příliš věrohodně bagatelizováno ministerstvem financí. Evropská komise se vyjádřila v tom směru, že v čase recese a řekněme ekonomických problémů, do kterých se česká ekonomika dostala, je zvláštní, že vláda si chce přidělávat další fiskální problém, kterým je závazek splácení finančních restitucí. A to si myslím, že je věc, která by tady měla zaznít. Já to tady připomínám a doufám, že se mně nedostane stejné odpovědi, jako se mně dostalo včera od paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, v podstatě jenom osobní urážky, mimo půdu Poslanecké sněmovny, anebo teď na adresu pana předsedy poslaneckého klubu sociální demokracie ze strany ministra financí. Chci faktickou reakci.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pan ministr Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Na faktickou otázku, pane poslanče Paroubku, máte právo na faktickou odpověď. Kdybyste lhal, což jste teď nečinil, tak bych vám řekl, že jste lhář. Vy jste dal připomínku, která skutečně vyplývá z dokumentů Evropské komise, a položil jste otázku, která je relevantní.
Evropská komise v argumentaci na náš konvergentní program upozorňuje na skutečnost, že bude-li zákon, a já pevně doufám, že bude, o vyrovnání s církvemi platný k 1. 1. 2013, pak podle metodiky ESA 95, kdy se nepočítá kešové splácení, je úplně jedno, jak dlouho se to bude splácet, ale celý objem splátek spadne do jednoho rozpočtového roku, metodicky - nikoli kešově, ale metodicky - dojde k nárůstu deficitu, což je, upřímně, něco, co jsem mnohokrát vyrovnával v Evropské komisi, ta s tím počítá a není to problém. Rozhodně nebudeme podrobováni sankcím, co se toho týče. Je to metodický účetní problém, na který existuje jedna jediná odpověď: Jestliže někdo někomu něco ukradl, tak skutečnost, že to vrátí, nebude přece podmiňovat svou současnou ekonomickou situací. Zvlášť když se mu v minulosti dařilo mnohokrát lépe. Představte si, pane poslanče Paroubku, že jste mi, nebo radši ať se do té pozice dostanu já, že jsem vám ukradl hodinky. Jsem přistižen. Mezitím jsem je dal do zastavárny. A všichni budou říkat: Je přece jasné, že teď, když se tomu Kalouskovi daří tak špatně, tak nemůže tomu Paroubkovi ty hodinky, co mu ukradl, vrátit, to musíme počkat, až se mu bude dařit lépe.
Česká republika je právní stát. A to, že dvacet let - dvacet let Poslanecká sněmovna, Parlament České republiky není ochoten respektovat, že jsme právní stát. To, že k věčné ostudě před celým světem jsme jediná postkomunistická země, která nedokázala tento problém vypořádat, která nedokázala tento problém vyrovnat. Všechny ostatní země bývalého komunistického bloku už dávno tento morální závazek vyrovnaly, jenom Česká republika ne! Někdy si kladu otázku, zda to není tím, že Česká republika je jedinou zemí postkomunistického bloku, která není postkomunistická, ale je pořád komunistická. To je tak jediná logická odpověď na to, proč jsme doposud jako jediná postkomunistická země tenhle problém nedokázali vypořádat.
Neexistuje slušná odpověď na to, že nechci vrátit něco, co jsem ukradl. A to je dostatečný argument i pro Evropskou komisi. A ujišťuji vás, že jsem na toto téma vedl jednání i v bývalé Topolánkově vládě. Nebýt jakéhosi bývalého komunisty Tlustého, tak ten problém už tady dneska není a byl schválen už za Topolánkovy vlády. A i tenkrát jsme to dokázali Evropské komisi vysvětlit a setkali jsme se tam s pochopením.
Jinak dovolte, abych rovněž složil hold panu poslanci Kováčikovi. On mluvil naprosto konzistentně, zcela nad věcí a je srozumitelný. On nám tady řekl, že prostěnic není nezvratitelné. On nám z bohorovné pozice své politické strany řekl: schvalte si co chcete, my to stejně zase jednou ukradneme podruhé. To je velké memento. (Směje se.) Já myslím, že na to bychom si měli dávat pozor. ***