(17.50 hodin)
(pokračuje Sobotka)
A já se ptám po řadě let, možná po pěti letech, po pěti letech, kdy funguje tahle ta, respektive nefunguje spíše tahle ta pravicová daňová reforma, kterou tady zaváděl stejný ministr financí, který dneska tady předkládá návrhy na v zásadě redukci této pravicové reformy směrem doleva, tak jestli může pan ministr nebo snad premiér říci, kde je po pěti letech ten hospodářský růst, který tehdy pravice slibovala. A kde jsou ty daňové příjmy a kde jsou ty zlepšené výsledky veřejných rozpočtů, které tehdy pravice slibovala.
No prostě nejsou nikde. Nejsou nikde, protože hospodářský růst se v důsledku této daňové reformy nedostavil. Já samozřejmě nechci tuhle vládu obviňovat z toho, že způsobila finanční krizi a že způsobila všechny následné problémy, které postihly i českou ekonomiku, ale ona ta krize nemůže úplně za všechno. Za něco si můžeme i my tady sami doma v České republice, a pokud se podíváme na čísla, která se týkají vývoje ekonomiky v letošním roce, a na ten rozdíl, který existuje mezi exportem a tím, jak vypadá spotřeba domácností, tak je jasné, za co může vláda a za co vláda nemůže. Vláda samozřejmě nemůže za ten růst exportu, protože to je věc, která přišla v důsledku investic, které byly realizovány za vlády sociální demokracie. Ale vláda plně odpovídá za tristní situaci, ve které jsou dnes rozpočty domácností. A k tomu ta Kalouskova daňová reforma z roku 2007, která byla z části inspirována Vlastimilem Tlustým, tak za to může.
Já myslím, že ten nejlepší příklad, který můžeme uvést, je situace ve zdaňování spotřeby, pokud jde o daň z přidané hodnoty. Když tady byla sociálně demokratická vláda, tak snížená sazba DPH, která se platí na potraviny, léky, vodné, stočné, jízdné ve veřejné hromadné dopravě, tak ta sazba byla 5 %. Dneska je 14 %. Základní sazba za naší vlády byla 19 % - základní sazba DPH. Dneska je 20 % a bude 21 %. Ta snížená sazba se má zvýšit na 15 %. To je daňová reforma v režii pravicové vlády.
K čemu to vedlo? No samozřejmě ke zdražení. K čemu to vedlo? Vedlo to k tomu, že se odčerpaly disponibilní zdroje středněpříjmových domácností. Odčerpaly se prostřednictvím zvýšení nepřímých daní. Daňové úlevy inkasovali ti nejbohatší - firmy a lidé s nejvyššími příjmy. Zaplatili to ale jenom z části lidé se středními příjmy a zbytek platíme v úrocích státního dluhu. To jsou ty peníze, které se nevybraly a které bohužel zvýšily státní dluh České republiky, a dneska je platíme v úrocích a v obsluze státního dluhu.
Já myslím, že je velmi zajímavé, a nevím, jestli v dějinách této Poslanecké sněmovny by se našel okamžik, kdy by tentýž ministr financí tady současně zaváděl a současně likvidoval daňovou - vlastní daňovou reformu. Hovořím teď o rovné dani a hovořím o zdaňování superhrubé mzdy. Přece rovná daň a superhrubá mzda bylo něco, co jsme v roce 2006 jako sociální demokraté jasně odmítli. Prosadila si to tehdejší Topolánkova vláda se současným ministrem financí Kalouskem. My jsme říkali: Nemůžeme si to dovolit. My jsme říkali: Vypadnou nám rozpočtové příjmy - čím je nahradíme? My jsme tehdy jako sociální demokraté říkali: Je to nespravedlivé, protože to zatíží středně- a nízkopříjmové rodiny. Ne. Pravice si prosadila superhrubou mzdu, což je celosvětový experiment, celosvětový experiment v České republice, a pravice si prosadila rovnou daň. Rovná daň je něco, co v té době bylo moderní. Určitě v zemích, jako je Rusko, Rumunsko to v té době v roce 2006 bylo prudce moderní. Ale mohu vás ujistit, kolegové a kolegyně, že od roku 2007, kdy jste u nás zavedli rovnou daň, se počet zemí, které aplikují rovnou daň, výrazným způsobem snížil. Prostě proto, že pochopily, že to není cesta k tomu, aby zajistily stabilní veřejné rozpočty.
Když jsme tady varovali před tím experimentem superhrubé mzdy, tak jsme také říkali, jaké to vyvolá dodatečné náklady v podnikatelském sektoru. A říkali jsme: Nedělejte to! Stejně je to slepá ulička, za pár let to budete rušit a zaplatíme jenom náklady. Co se stalo? Superhrubou mzdu tato vláda ve své daňové reformě zrušila. Teď se chystá zavést přirážku, takzvanou přirážku, k rovné dani, to znamená činí první krok k obnovení daňové progrese. Já tedy konstatuji, že sociální demokracie tímto krokem vlády definitivně dostává za pravdu. A bylo by poctivé a čestné ze strany ministra financí, kdyby to tady teď dnes večer přiznal.
My jsme říkali: Superhrubá mzda je chyba. Ano, došlo na naše slova, museli jste ji zrušit. My jsme říkali: Rovná daň je chybné řešení. Teď přicházíte s návrhem, který nás vrací zpátky, sice nedokonale, sice hloupým kompromisem, ale vrací nás zpátky mezi země, které už nebudou mít jenom jednu sazbu pro daně z příjmu fyzických osob, ale už tady se nám rýsuje zárodek druhé sazby. No to je přece věc, kterou my jsme říkali.
Proto, dámy a pánové, když jsem začínal dnešní vystoupení, tak jsem ho začal poděkováním. Já děkuji tomu, že se i v této vládě, od které bych to nečekal, prosadí čas od času realismus. Třeba v podobě korekce daňové politiky a v podobě korekce daňové reformy. A já myslím, že to není jenom otázka debaty mezi současnou opozicí a současnou vládou. Já myslím, že to je i otázka debaty, kterou tady dlouhá léta vedeme mezi pravicí a levicí. O tom, jaká má být role majetkových daní a příjmových daní, a o tom, jaká má být role nepřímých daní. A je evidentní, že se tady něco v rámci vývoje daňového systému přehnalo. Že se v naší zemi přehnalo zvyšování nepřímých daní. Přehnalo se do té míry, že dnes to zažíváme v situací našich domácností. Dnes to zažíváme v opravdu mizerné kupní síle, která je ještě zhoršována dalšími vládními škrty, které se týkají například valorizace důchodů. Prostě zvyšování DPH na potraviny a léky se přehnalo a platíme dneska za to daň v podobě zpomaleného hospodářského růstu.
A podívejme se na naše sousedy. Podívejme se na Polsko, podívejme se na Německo, na Slovensko, na Rakousko. Všechny tyto země rostou rychleji, rostou rychleji v letošním roce než Česká republika. Já jsem si dnes přečetl strašnou zprávu pro Slovensko, strašnou zprávu, že tamní ekonomika v prvním čtvrtletí zpomalila na 3 %. No to je určitě špatná zpráva pro Slovensko, ale já se ptám, co bychom u nás říkali v České republice, kdybychom měli alespoň ta 3 %, která za první čtvrtletí má Slovenská republika. My se dneska bojíme, jestli to bude nula, anebo jestli to náhodou spadne pod nulu a vrátíme se do období recese. Kdybychom měli alespoň ta slovenská 3 %, která oni mají dnes a která bohužel pro ně, pro Slováky, jsou zpomalení oproti vývoji v uplynulém období. Prostě pravice v rámci své koncepce přehnala zvyšování nepřímých daní.
A jestliže říkám, že se přehnalo zvyšování nepřímých daní, tak současně platí, že se také přehnalo snižování majetkových a přímých daní. To je samozřejmě druhá strana téže mince. My když jsme ještě měli koaliční vládu jako sociální demokraté s vládou KDU-ČSL, tak si vzpomínám, že jsme tehdy s panem ministrem Kalouskem vedli koaliční jednání a lidovci tehdy požadovali snížení sazby daně z převodu nemovitostí z tehdejších 5 % na nižší částku, tehdy to bylo součástí pravicové politiky snižovat majetkové daně. My jsme tehdy v rámci koaličního kompromisu souhlasili a z 5 % tehdejší sazby daně z převodu nemovitostí jsme souhlasili se snížením sazby na 3 %. Opět to, že dnes vláda navrhuje, aby se tato sazba o procento zvýšila, je návrat do hlavního proudu daňové politiky. ***