(19.10 hodin)
(pokračuje Filip)
Za prvé. Nedovolené dělení zakázek - odpovědná organizační složka státu. Nesprávný druh zadávacího řízení - odpovědná organizační složka státu. Přímé zadávání zakázky bez odůvodnění - odpovědnost organizační složka státu. Diskriminační kvalifikační kritéria - odpovědnost organizační složka státu. Hodnoticí kritéria v rozporu s předpisy - odpovědnost organizační složka státu a konkrétního kraje. Nedostatečné zveřejnění informací - organizační složka státu. Chybné rozhodnutí hodnoticí komise - organizační složka státu. Nedodržení lhůt zveřejnění zadávání zakázek - organizační složka státu. Vícepráce nebyly důsledkem nepředvídatelných okolností - tak to je úplně u všech - také odpovědnost organizační složka státu.
Nedostatečné posouzení ekonomické návratnosti projektů: To je to nejsmutnější, protože u toho nejvážnějšího projektu, vltavské vodní cesty, se ani hodnotit netroufli, jak je to katastrofálně provedený projekt.
Nezpůsobilé výdaje - odpovědnost organizační složka státu. Rezerva na nepřijatelné náklady, která tam byla vytvořena - odpovědnost organizační složka státu.
Chybovost organizačních složek státu 96 %. Jestli vám to nestačí, já myslím, že pro rozumného člověka to stačí. Znovu opakuji, že ta kontrola se prováděla od roku 2007 do roku 2010. Odpovědnost je tedy na tehdejším i současném ministru financí, na tehdejší a současné vládě České republiky. Prosím, aby nebylo zaměňováno s něčím jiným.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Jiří Dolejš.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, paní předsedající. Děkuji i všem posluchačům, že vydrželi do této pohnuté hodiny, kdy v televizi běží zprávy, ale já si myslím, že toto téma si zaslouží zevrubnou debatu, možná dokonce zevrubnější než včerejší melodram kolem vystoupení kolegy Ratha.
Ono totiž nejde o málo. Jestliže pan předseda a kolega poslanec Sobotka tady v podstatě pochválil pana ministra financí a vládní koalici, že jsou tady náznaky, že se jí vrací rozum, když postupně odbourává jakési katedrové předpoklady čistého ekonomického liberalismu, tak to zní hezky. Ale on to není jenom jakýsi výkřik, který koriguje původní nereálné premisy. On ten tisk, který máte v lavicích a někteří z vás si ho dokonce možná i prostudovali, ten čítá v PDF formátu zhruba 170 nebo 180 stran. A to není málo. Tam je navržena změna celé řady zákonů a ty změny nejsou zdaleka okrajové. Takže žádná významná změna koncepce se tady neděje, pouze se ex post reaguje jak na měnící se politické, tak na vnější ekonomické poměry, ale jinak pokračujeme ve vyjetých kolejích. A pokud kolegové v opozičních lavicích cítí, že by se mohla část vlády přichýlit k jakémusi ekonomickému mainstreamu, já se tak nedomnívám. Já se obávám, že tohle jsou pouze kosmetické úpravy.
Hlavním argumentem je, že jádrem zejména daňových změn je úprava DPH. A to je dlouhodobý problém, že jak v České republice, tak v celé Evropské unii se domníváme, že zdaňovat se má především spotřeba, protože se dobře vybírá, a tudíž je nejrychlejší efekt, pokud máme představu, že se mají zvyšovat daně. A to bez ohledu, jestli vládne pravice, nebo pravostředová sociální demokracie, tak do tohoto segmentu se v minulosti sahalo opakovaně. Nikdo tady neřekl například, že by si představoval daleko razantnější změnu v daňovém systému - couvnout například v DPH někam před rok 2007, nebo pokud jde o zdaňování firemního sektoru, že by bylo dobré nastolit debatu například na téma obratové daně, která v některých zemích mimo EU dnes stále ještě existuje.
Ale vraťme se k těm úpravám, které skutečně nejsou kosmetické. Vlastně jde o výnos z DPH, a to během těch tří let měl dosáhnout zhruba 50 miliard. A to nejsou malé peníze, protože to jsou právě ty peníze, které se vytahují z kapes řadových poplatníků, řadových občanů. Takže když tady odpoledne hřímal nejenom kolega Stanjura, ale myslím i pan ministr a další z pravé poloviny Sněmovny, jak levice chce vybírat daně navíc od občanů, tak tady je živý důkaz, že ani ona nelení, pokud má ty daně vybrat. A je v podstatě z hlediska objemu inkasa relativně lhostejné, jestli k sjednocené sazbě 17,5 % se dostane skokem, anebo po malém intermezzu, které bude trvat dva tři roky. Navíc ono zachování sazeb je sice příjemná záležitost pro konkrétní komodity, ale zachování sazeb při zvyšování obou sazeb, a dokonce se má přeřadit poměrně významná a citlivá část některých komodit z té snížené sazby do základní, té vyšší, a bohužel se to týká tak citlivých komodit, jako jsou zdravotní prostředky. Argumentuje se, samozřejmě jak jinak, harmonizací evropské legislativy. Faktem ale také je, že příslušná směrnice, která toto řeší, existuje zhruba pět nebo šest let, že ono upozornění, že tady něco není v pořádku, je tady několik let a že bohužel naše strana se v tomto ohledu nesnažila dostatečně aktivně, aby takové nesmysly jako zdanění dětských plen, vyšší zdanění dětských plen přece jenom předešla, protože si myslím, že tady se prostě vymluvit na Brusel a nechat věci, tak jak jsou, je rozhodně nedostatečná reakce.
Prostě, pane správče, musíte se víc snažit. Teď mám na mysli samozřejmě správce eráru, ministra financí, vládu a naše zástupce v Bruselu.
Oněch 50 miliard korun samozřejmě zasáhne nejen spotřebu a nejenom občanů. Musíme si uvědomit, že plátcem DPH je samozřejmě i veřejný sektor, jsou to i zdravotní pojišťovny, a že to tedy sekundárně dopadne ještě jednou. Je tam opatření, které má zajistit, aby příslušné korunky doputovaly do eráru, tedy změna rozpočtového určení daní, už ani nevím kolikátá, ale jakákoliv novela rozpočtového určení daní, která si hraje s absolutními čísly daňového inkasa, je velmi jemně řečeno střelba na pohyblivý, či spíše neviditelný terč. Ono se taky velice snadno může stát, že nezajistíte neutralitu daňového výnosu, to znamená, že všechno poteče do státního rozpočtu a města a obce nedostanou nic, ale může to i ve vztahu k městům a obcím dokonce vykázat záporný efekt, to znamená, že na tom prodělají. To máme DPH. Není to drobnost, je třeba tomu věnovat pozornost. A možná, že by bylo vůbec nejlepší v tomto ohledu to nechat být a pracovat na tom, aby současné nastavení sazeb, tedy 14 a 20 %, mělo omezené trvání a skutečně jsme se zaměřili na menší snížení spotřeby.
Dalším takovým bonbonkem, už ne tak naducaným, nejde o 50 miliard korun daňového výnosu, je skoro už legendární zelená nafta. My tady vzkazujeme českým zemědělcům, zemědělské prvovýrobě, že onen bonus, který dostávali při spotřebě, minimální zdanění spotřeby minerálních olejů, má skončit, protože je to jaksi cosi nesystémového. Už to, že se to označí za nesystémové, tak je tady samozřejmě střet přístupů, protože jakákoliv daňová úleva je prostě produktem určité daňové filozofie, daňové politiky. A tady se chtěli čeští zemědělci podpořit, protože to mají i tak těžké s ohledem na podmínky, které mají zemědělci zejména v západních členských zemích Evropské unie. Pravda, malá náplast. Má se zřejmě, četl jsem o vládní dohodě, že to odbourání vratků, odbourání možnosti vratků spotřeb z minerálních olejů se má tlumit postupně během roku 2013 a ten šok by nenastal v roce 2013, ale až v roce 2014. Ale myslím, že to je velmi malá útěcha.
Ono vůbec těch náplastí v tomto návrhu je několik, ale když srovnáte, jaké objemy berete, jaké účinky to bude mít a jak významné jsou ty náplasti, resp. jak nesystémové jsou ty náplasti, tak to opravdu asi potěší málokoho. ***