(11.00 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v našem dnešním jednání. Zahajuji projednávání bodu číslo
102.
Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011
/sněmovní tisk 650/
Nejdříve mi dovolte, abych mezi námi přivítala veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského. Dobrý den, pane doktore, vítáme vás ve Sněmovně. Zároveň mi dovolte, abych vás hned požádala, abyste zprávu, která byla předložena Poslanecké sněmovně, uvedl.
Prosím, pane doktore.
Pan Pavel Varvařovský Vážená paní předsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, pro mě je překvapující, že uplynul rok, poněvadž veřejný ochránce práv podle zákona každý rok předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu, kromě toho petičnímu výboru zprávu čtvrtletní.
Pokud máte zprávu v této podobě, zjistíte, že je tenčí, než bývala dříve. Rád bych řekl, že to není tím, že bychom toho dělali méně, ale já jsem odmlada byl příznivec toho, že kratší texty se čtou lépe. Vždycky jsem si vzpomněl na Hemingwayovy rady začínajícím spisovatelům: Pište v krátkých větách a mějte vždy před očima ty, pro které je ten text určen. (V sále je neklid.)
Neruším náhodou tady pány? (Obrací se k předsedkyni PS.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte. Dámy a pánové, prosím o pozornost pro tento bod.
Pan Pavel Varvařovský Děkuji. Zpráva je i systémově trošku jiná, poněvadž jsme vycházeli z psychologie čtenářů. Takže dříve bývala legislativní doporučení veřejného ochránce práv na konci, letos jsou na začátku, poněvadž ne každý dočte na konec textu. Vzpomeňte si ze svých studií - skripta na konci se již většinou nedočetla v domnění, že z tohoto otázku nedostanu. Takže návrhy mé a mé kanceláře jsou na počátku textu, a zatímco loni jich bylo jenom osm, letos jich je ještě o jeden méně, takže celkem sedm. Jsou některé velmi jednoduché.
Hned ten první můj námět by šlo splnit beze změny právního předpisu, ale nepodařilo se mi přesvědčit ředitele krajských úřadů, že by jim nedalo v rámci dobré správy až tak velkou práci, kdyby do poučení svých odvolacích rozhodnutí, kde na konci je formulace "proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat" - a poněvadž moje zkušenost jako učitele neprávníků je taková, že o existenci správního soudnictví nic netuší ani lidé s tituly před i za jménem, tak jsem se přimlouval, jestli by tam nemohli přičinit text například ve znění: "Tím není dotčeno vaše právo podat správní žalobu." Zdálo se že je to pro ně spojeno s nepřekonatelnými těžkostmi, nevím proč. Takže jsem to dal jako opatření prvé, ač znovu opakuji: dobrou praxí nebo slušnou praxí by to šlo odstranit hravě ze dne na den.
Pokud jde o loňská legislativní opatření nebo doporučení, tady - a už jsem to učinil dřív - jsem byl rád, že - dá se to těžko kvantifikovat - většinou byly návrhy vyslyšeny a nikoli oslyšeny. Pokud jde o ta letošní, uvidíme. Ale máme už polovinu roku, takže zatím se s tím příliš neudálo.
Dovolil bych si, abych vás nezdržoval, poněvadž číst umíme všichni, nebo aspoň většina, na konci svého shrnutí - je to tradice, i doktor Motejl tam psal vždy takové spíše osobní připodotknutí, tak já, ač jsem názoru, že řečník nemá číst - Jan Werich říkal, že neví, co říkal Napoleon vojákům před bitvou u Slavkova, ale jedno ví jistě, že to nečetl - tak já si dovolím to, co jsem tam napsal, tentokrát přečíst a nechat to k vaší úvaze.
Právní postavení českého ombudsmana se od jeho kolegů v jiných zemích příliš neliší. Ani oni nedisponují žádnými nařizovacími či sankčními pravomocemi, rovněž jejich výstupy mají povahu doporučení, převážně směrem k moci výkonné. Řečeno jinak - více zavedení zahraniční kolegové jen velmi zřídka narážejí na nevůli, aby doporučení člověka, kterého si ať již Sněmovna, nebo jiným způsobem byl ustanoven, zvolila, neboť se vychází z toho, že do této funkce je zvolen někdo, kdo se jako právník, případně jako osobnost jiného vzdělání těší obecné důvěře. Zjednodušeně řečeno: říká-li ten pán nebo paní toto, něco na tom asi bude.
Musím říci, že biblické rčení, že doma není nikdo prorokem, zdá se mi, že platí v zemích Koruny české jaksi na druhou Takže musím říci, že pozoruji-li osud svých doporučení od začátku tohoto roku, pak to, co jsem napsal na konci, že doufám, že malými krůčky dospějeme k takovému vnímání práva a role ombudsmana i u nás, zatím se zdá, že to poněkud drhne. Tak musím bohužel konstatovat, že se mi zdá, že ty pomalé krůčky, vzal-li bych separátně letošní rok od doby, co jsem sepsal tuto zprávu, zdá se mi to být krůčky dozadu. Jako příklad bych uvedl vaše předvčerejší přehlasování nesouhlasu Senátu se zákazem pobytu, proti kterému i já jsem zvedl svůj hlas. Já pevně věřím, že se najde dostatečný počet senátorů, kteří to dostrkají i Ústavnímu soudu, a ten to bez mrknutí oka zruší.
Pokud jde o další mé výhrady, dobře víte, že těžce nesu systém, kterému se říká DONEZ, neboli tzv. kontaktní místa České pošty. Žádnému člověku žádnou službu směřující k zprostředkování zaměstnání neposkytují, mají to i na svých webových stránkách. A pravidla, jak se kdo do tohoto systému dostane, jaké jsou jeho povinnosti v právním řádu, kupodivu nenajdete. Najdete to opět jenom ve webových informacích a v metodických pokynech.
Takže mám-li skončit, byl bych rád, kdybychom malými krůčky přece jenom postupovali tak, že co veřejný ochránce práv doporučuje, nečiní tak, aby někoho rozčilil či naštval, není veden žádnými politickými ambicemi. Činí tak, jak slíbil, nezávisle a nestranně. Sděluji vám bez hněvu a zaujatosti, že pokud by ten trend v oslyšení a nikoli vyslyšení mých doporučení měl pokračovat, budete si muset na konci roku najít nějakého jiného veřejného ochránce práv.
Děkuji. (Potlesk.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu veřejnému ochránci práv. Sněmovní tisk projednal petiční výbor a ústavněprávní výbor. Jejich usnesení byla doručena jako sněmovní tisky 650/1 a 650/2. Prosím nyní o slovo zpravodaje petičního výboru pana poslance Františka Laudáta. Prosím, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl také návrh usnesení Poslanecké sněmovny. ***