(15.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
Podle mých informací kauzy, které vy jste tady zmínil, šetřeny jsou. Já nepochybuji, že budou šetřeny do důsledků tak, jak mají být. Ale chtěl bych jenom, protože rozumím té panice a těm obavám sociální demokracie, říci, že nepovažuji za úplně férové a korektní její chování. Protože chování spočívající v tom... Tady s vysokou pravděpodobností, protože musím ctít presumpci neviny u občana Ratha, nikoliv u politika Ratha, byl někdo chycen s penězi, věc je poměrně podle mého názoru slušně zdokumentována - a sociální demokracie místo toho, aby zpytovala svědomí, křičí: Teď musí být chycen i ódéesák, protože jinak to není spravedlnost!
Já musím říci, že v době, kdy před soud byli postaveni tehdy ještě koaliční politici jako pan Vít Bárta nebo pan Škárka, ODS nechodila a nekřičela: Když stojí před soudem a jsou souzeni za mimo jiné i korupci koaliční politici, tak musí být chycen i někdo z opozice a postaven před soud! Čili ta obrana a argumentace je myslím velmi vetchá, velmi nekorektní a myslím také velmi nefér.
Orgány činné v trestním řízení, ať již policie, nebo státní zastupitelství, mají šetřit bez ohledu na politické zadání. Politické zadání dokonce ani nesmí existovat vyjma toho, že mají jít důsledně po všech trestných činech. To je jediné politické zadání, které jako předseda vlády nebo členové vlády v pozici ministra vnitra nebo ministra spravedlnosti můžeme dát, a není na posouzení toho nebo onoho politika, ať již předsedy vlády, nebo v tomto případě vaší interpelace ministra vnitra, aby dával pokyny ke konkrétním šetřením. Navíc musím říci, že pokud by tomu tak bylo, tak by se jednalo o hrubý zásah do základu právního státu, a troufám si říci, že ve státě, kde ministr vnitra rozhoduje o tom, kdo bude, nebo nebude vyšetřován a stíhán, byste, pane poslanče, nechtěl žít ani vy. Já tedy určitě ne a mohu říci, že za mé vlády se to dít nebude.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu předsedovi vlády. Je prostor pro doplňující dotaz. Prosím, pan poslanec Ohlídal.
Poslanec Ivan Ohlídal: Vážený pane premiére, máte pravdu, že ministr vnitra nemůže zasahovat do šetřených kauz, ale může například šéf Útvaru pro boj s organizovaným zločinem zasahovat do politiky tak, jak to provedl pan Kubice před volbami v roce 2006. Jak mám věřit, že teď nepostupuje stejně, i když méně viditelně? A to, že jsme nevystupovali proti IZIPu, ProMoPru, Opencard? To přece není pravda, o tom hovoříme už půl roku nebo jak dlouho ty kauzy existují. O Rathovi ještě nebylo ani vidu ani slechu. Takže pane premiére, musíte hodnotit věci tak, jak reálně jsou, a ne je jakýmsi způsobem převracet neustále proti politické opozici.
Čili já nevěřím, že Kubice postupuje férově ve funkci ministra vnitra, protože tak nepostupoval ve funkci šéfa útvaru, který také nesmí vůbec ovlivňovat politiku, a přesto to tehdy udělal.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová A nyní tedy požádám ještě jednou v rámci této interpelace o slovo pana předsedu vlády.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prvně mi dovolte krátkou poznámku ke kurtoazii. Já bych si skutečně přál, abychom v rámci parlamentní diskuse, když mluvíme o třetí osobě, a zvláště o osobě, která tady není přítomna, nepoužívali pejorativně pouze její příjmení, ale když tak použili slova pan Kubice nebo Jan Kubice. Myslím si, že to patří ke kultuře parlamentní rozpravy. A aniž bych tady chtěl vystupovat jako morální arbitr, tak bych chtěl o to přesto poprosit. Jedná se o pana Kubiceho nebo pana ministra Kubiceho či ministra Kubiceho. Je tady prostě x variant, jak použít toto oslovení, vyjma oslovení Kubice. To myslím není dobře. To za prvé.
Za druhé. Já tady skutečně nechci rekriminovat starší případy, ale je potřeba se podívat, co bylo za vznikem takzvané Kubiceho zprávy, že to byl evidentní pokus zastavit šetření Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu cestou kriminalizace členů týmu, kteří pracovali pod tehdejším plukovníkem panem Kubicem na vyšetřování závažné trestné činnosti, kde za naprosto zkonstruované aféry byli neprávem tehdejším ministrem vnitra dokonce osočeni, že porušili zákon. Jak se později ukázalo, tento výrok tehdejšího ministra vnitra byl lživý, byl nepravdivý. Jak se ukázalo, byli v podstatě šikanováni policisté, kteří šetřili tyto závažné kauzy v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, fiktivními kriminalizačními pokusy, například za doklady na benzin na cesty, a byl to evidentní pokus zastavit jisté šetření. Až v rámci tohoto se tehdejší šéf tohoto úřadu pokusil nějakým způsobem upozornit na to, že je mu bráněno ve vyšetřování. Čili je to něco, co bychom neměli připustit.
Jak jsem již řekl, neměli bychom říkat, co policie má šetřit, ale zrovna tak je, řekl bych, politickým zločinem, jestliže se někdo snaží policii zabránit v jejím šetření například pokusem o kriminalizaci příslušných policistů.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla interpelace, kterou vznášel pan poslanec Ohlídal. Nyní jsme u interpelace sedmé. Pan poslanec Jaroslav Vandas se obrací na předsedu vlády Petru Nečase ve věci vycházky práceneschopných. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jaroslav Vandas: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane premiére, již dvakrát jsem interpeloval pana ministra Drábka ve věci zpřísnění vycházek práceneschopných. Konkrétně se jedná o změnu § 56 novely zákona o nemocenském pojištění, která podstatně zpřísnila vycházky práceneschopných tak, že omezila čas vycházek na pevně stanovenou dobu šest hodin denně od 7 do 19 hodin s tím, že u vybraných případů lze umožnit individuální volbu času vycházek, toto lze však až po prvních třech měsících.
Vážený pane premiére, je hodně nemocí, kde vycházky a styk s lidmi nejsou na závadu a je tomu spíše naopak. Mám na mysli především onkologické pacienty, kdy první tři měsíce nemoci jsou vlastně první tři měsíce potom, co se pacient dozví o své nemoci. I když pan ministr Drábek projevil určitou vstřícnost ve svém vyjádření směrem ke změkčení tvrdosti zákona, jde zde o čas. Přece kvůli tomu, že měsíce budeme ověřovat dopad tohoto zákona, nenecháme tisíce těžce nemocných pacientů zavřených doma například bez možnosti navštívit vzdálenější příbuzné a známé. Nejedná se o malou skupinu. Ročně přibývá 78 tisíc onkologických pacientů. Je tady i velká skupina žen s rizikovým těhotenstvím, kterým toto ustanovení přímo brání postarat se o rodinu.
Vážený pane premiére, cestu interpelace volím proto, že doufám, že snaha po změně tohoto ustanovení zákona o nemocenském pojištění nalezne vaše pochopení a podporu, čímž řadě lidí ulehčí jejich osud. Ještě s poznámkou nakonec: zvláště když to nic nestojí. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Vandasovi. Prosím pana předsedu vlády o odpověď na tuto sedmou interpelaci.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vycházky jsou součástí režimu dočasně práceneschopného pojištěnce, kterým se rozumí dodržování obecných zásad léčby a konkrétních režimových opatření stanovených ošetřujícím lékařem. V souladu s příslušným zákonem o nemocenském pojištění může vycházky povolit ošetřující lékař pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práceneschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený léčebný režim. Ošetřující lékař může vycházky povolit nejvýše v celkovém rozsahu šesti hodin denně, což je podle mého názoru poměrně dostatečné, a to v době od 7 do 19 hodin. Přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek. Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovených dob vycházek, na žádost dočasně práceneschopného pojištěnce a po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Takto povolit vycházky lze nejvýše na dobu tří měsíců, a to i opakovaně. ***