(17.30 hodin)
(pokračuje Skopal)
Trošku se divím, že zjišťovali škody pracovníci Pozemkového úřadu, protože máme specializované pracoviště zemědělské agentury, a to jsou větší odborníci než lidé z pozemkových úřadů, myslím si, na zpracování těchto podkladů. Jsou to samozřejmě odborníci na pozemkové úpravy u pozemkových úřadů, takže myslím, že tam je určité pochybení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane poslanče, váš čas uplynul. Vystoupí ještě pan ministr? Ano, je tomu tak. Prosím pan ministra zemědělství.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Jde o něco tak závažného, jako jsou státní prostředky, a s těmi není možné nakládat jenom tak, že se ministr zemědělství někde podívá, zajede tam, dozví se, že tam byla nějaká kalamita, a pošle tam ty finance. Já tohle to musím mít černé na bílém. Pokud se jedná o tak významné peníze, které jsou avizovány, pak je prostě potřeba je mít zdokumentovány. A jsem přesvědčen, že tam k žádnému z prodlení už v tuto chvíli dojít nemůže. To za prvé.
Za druhé. Sám jste potvrdil, že ji máte dílem, ne úplně. To je v pořádku, to já také dílem mám. Ale fajn, rozumím tomu, je potřeba v opozici kritizovat koalici.
Znovu říkám, já jsem na diskusi o pomoci konkrétním, kteří sami hledali způsob, jak si pomoci, připraven. Ad jedna. A ad dvě, já jsem mluvil i o suchu, i o mraze.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi a mohu ukončit tuto interpelaci. Přistoupíme k následující, tu podává pan poslanec Ivan Ohlídal na ministra Jaromíra Drábka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Pane ministře, v poslední době se stále častěji setkávám s problémy některých občanů při získávání sociálních dávek. Nejčastěji se tyto problémy vyskytují při přiznávání stupně závislosti. Velmi často si postižení občané stěžují, že jsou jim při nových řízeních snižovány tyto stupně podle jejich hlediska neoprávněně, a tím jsou jim také snižovány částky sociálních dávek, které v souvislosti s tímto dostávají. Člověk je někdy až překvapen, když se seznámí s konkrétními údaji o těchto občanech, že jim například není přiznán ten nejvyšší stupeň, čtvrtý, jako dříve, ale že často jsou dáváni do stupně dva, či dokonce stupně jedna. Myslím se, že je to asi podle mého názoru neoprávněný postup úředníků, a byl bych rád, kdybyste tuto skutečnost mohl vysvětlit.
Další takové velmi časté stížnosti jsou od občanů, kteří se snaží získat příspěvek na mobilitu. Tam i pouhý laik jako já v této oblasti na první pohled vidí u těch občanů taková postižení, která jim znemožňují normální pohyb, že bych očekával přiznání těchto příspěvků. A ve velmi mnoha případech jsem zjistil, nebo jsem byl přesvědčen, nebo ještě lépe řečeno jsem byl informován, že ani tito lidé příspěvek nezískali. I toto bych byl rád, kdybyste vysvětlil.
Dále si stěžovali na průtahy při získávání těchto dávek. Jsou jistě problémy i při získávání jiných sociálních dávek, ale tyto dva druhy bych chtěl, abyste vysvětlil, protože tyto dva druhy dávek jsou i pro laika na první pohled zřejmé. Děkuji předem za vysvětlení.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane poslanče. A na vaši interpelaci odpoví ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci.
Vážený pane poslanče, já velmi rád na tyto otázky odpovím, ale musím předem říci, že šíře otázek je poměrně velká, to znamená, že to, na co nestihnu odpovědět v pěti vyhrazených minutách, jsem samozřejmě připraven odpovědět potom individuálně nebo elektronicky nebo jakýmkoliv jiným způsobem. Začal bych od toho posledního a řeknu skutečně jenom základní věci, potom to případně doplním, pokud zbude čas, konkrétními údaji a konkrétními čísly.
Co se týká průtahů při přiznávání sociálních dávek, tak za prvé je potřeba k tomu říci, že v řadě případů dochází k mylnému pochopení lhůt v tom smyslu, že je stanovena zákonem lhůta 30, případně 60 dnů pro řízení, ale pokud se zároveň s tím provádí posouzení zdravotního stavu nebo sociální šetření, tak na tyto úkony se správní lhůta staví a tam je zvláštní správní lhůta. Dám příklad. Pro posouzení zdravotního stavu z hlediska lékařské posudkové služby je např. zvláštní lhůta 45 dnů, která se počítá zvlášť, to znamená není to tak, že během 30 nebo 60 dnů je možné přiznat tu dávku, pokud se posuzuje zdravotní stav nebo pokud se provádí sociální šetření. My se samozřejmě snažíme, aby dávky byly přiznávány co nejrychleji, i z hlediska potřeb občanů, ale některé úkony jsou pro to povinné a není možné dávky přiznat během několika dnů.
Další věc, která způsobila problémy na začátku prvního čtvrtletí, bylo přebírání žádostí o dávky z měst a obcí, kde v řadě případů byly žádost nebo řízení převzaty už po správní lhůtě. Bylo asi sedm tisíc takových případů, které byly převzaty od měst a obcí už po správní lhůtě. To samozřejmě není nijak možné zpětně napravit, snažili jsme se o co nejrychlejší postup. Z celkových řádově 330 tisíc řízení o nepojistných sociálních dávkách, tak kromě těch již převzatých po lhůtě, tak jich po lhůtě bylo vyřízeno řádově tři tisíce, což je jedno procento, a myslím si, že při přechodu z měst a obcí, kdy řada dalších řízení byla předávána sice ve lhůtě, ale v nějakém rozpracovaném stavu, a z té lhůty mohlo zbývat velmi málo, je to velmi slušný výsledek.
Co se týká přiznávání stupně závislosti a příspěvku na mobilitu, vezmu to v jednom, protože situace je velmi podobná. V systému sociálních služeb a příspěvku na péči došlo s účinností od 1. 1. 2012 ke sloučení dřívějších 36 úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti do deseti základních životních potřeb. To znamená, přizpůsobili jsme posuzování metodice Světové zdravotnické organizace. Toto posuzování je běžně používáno v zahraničí a celostní přístup k hodnocení zdravotně sociálních potřeb klientů je mnohem lepší než těch předchozích 36 izolovaných úkonů.
Nicméně už máme možnost i porovnat přiznávání stupňů závislosti u jednotlivých diagnóz. Není to samozřejmě přesné, ale orientační porovnání je. Například vezmu jednu charakteristickou diagnózu, na kterou právě přicházejí stížnosti, že je snižován stupeň závislosti, je to dětská mozková obrna. Porovnáme-li první čtyři měsíce roku 2011 a první čtyři měsíce roku 2012, tak v roce 2011 bylo rozdělení 9 % případů bez přiznání stupně závislosti, 20 % případů v prvním stupni, 20 % případů ve druhém stupni, 20 % procent případů ve třetím stupni a 31 % případů ve čtvrtém stupni. V roce 2012 podle nového posuzování žádný stupeň závislosti v 8 % případů, první stupeň ve 14 %, druhý stupeň ve 22 %, třetí stupeň v 23 %, čtvrtý stupeň v 33 %. Vím, že se to takhle nedá pochytit najednou, ale tato čísla dokládají, že tento pohyb rozhodně nevypovídá o tom, že by se nějak masivně snižoval stupeň závislostí. Jde jenom o to, že posouzení je přesnější, celostnější, to znamená více vypovídající.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane ministře, musím vás upozornit na čas.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Mohou samozřejmě nastat jednotlivé případy, ale v celkovém pohledu nedochází ke snižování té laťky.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Pan poslanec Ohlídal položí doplňující otázku. ***