(15.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
Toto je tak trošku i případ kohezních zemí v rámci evropských fondů. A pak samozřejmě v okamžiku, kdy je například z nějakého důvodu objem finančních prostředků zmenšen, tak ta země se může ocitnout v reálných rozpočtových problémech, což se teď například děje v případě České republiky včetně rizika zvýšení deficitu veřejných financí.
Navíc ty částky už dneska jsou do značné míry stanovovány i konkrétními spíše vzorečky než vyjednáváním. Například Českou republiku podle prvotních návrhů poměrně značně poškodí především rozhodnutí o výši takzvaného národního koeficientu prosperity, který ubírá z celkové obálky České republice finanční částky. Ale mnohem důležitější jsou konkrétní detaily, jako například to, aby byla uznatelnost daně z přidané hodnoty. To je důležitější než například samotný objem vyjednané finanční částky.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu předsedovi vlády a nyní požádám o vznesení interpelace pana poslance Jana Kubatu, který byl vylosován na šestém místě. A táže se předsedy vlády v otázce českého školství.
Poslanec Jan Kubata: Děkuji, paní předsedkyně.
Vážený pane premiére, naši žáci a studenti tradičně dosahovali výborných výsledků. Vzdělávací systém však nemá zabudovaný mechanismus, který by umožňoval průběžně se přizpůsobovat společensko-ekonomickým změnám našeho okolí. Zejména v posledních deseti letech se tento závažný nedostatek začal projevovat ve znepokojivých datech z mezinárodních srovnávání PISA, která navíc, a to je bohužel potřeba říci, mají sestupný trend. Podle poslední studie think-tanku IDEA při CERGE by poměrně malá změna ve výsledcích testu PISA hodnotících patnáctileté žáky, tedy zlepšení o pouhých 25 bodů v matematice a přírodních vědách, zlepšila roční HDP až o 154 mld. korun a významně by přispěla ke snížení sald mezi příjmy a výdaji prvního pilíře důchodového systému v budoucnu. Jedná se přitom o velmi realistický scénář. K jeho dosažení je potřeba ochoty vlády ke změnám a soustavná práce na nich.
Ptám se tedy, pane premiére, jaká je vaše, respektive jaká je vize vaší vlády ke zvyšování kvality českého školství v příštích dvou letech. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Janu Kubatovi. Pan předseda vlády odpoví tedy na tuto šestou interpelaci.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v kvantitativních ukazatelích je Česká republika v průměru nebo nadprůměru mezi zeměmi Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, OECD, a to jak v přístupu lidí k vysokoškolskému vzdělání, tak v počtu absolventů středoškolského vzdělání. Byli bychom ale bláhoví a vysoce nezodpovědní, kdyby nám to stačilo. Stačí jeden pohled na to, jak se úroveň českého školství v čase vyvíjela, a je jasné, že změny přicházejí již půl hodiny po dvanácté.
Podle studie McKinsey budeme při pokračování současného trendu rychle ztrácet konkurenceschopnost. Ztráta mezi lety 1995 a 2050 může být až 11 % hrubého domácího produktu, tedy v současných číslech zhruba 400 mld. korun. Odkládání zásadních změn tak má jednoznačně tristní ekonomické dopady a vláda se bude v příštích dvou letech o zvrácení trendu snažit bojovat ze všech sil. Jako červená nit se napříč naším školství táhne problém kolísající kvality a nemožnosti ji postihnout či odměnit. Kvalitou vzdělávání přitom myslím znalosti vyučujících i absolventů a reálnou uplatnitelnost na dynamickém trhu práce. Budu prosazovat zabudování mechanismu, který bude monitorovat kvalitu školství, umožňovat zpětnou vazbu a průběžně se přizpůsobovat společensko-ekonomickým změnám okolního světa.
Vláda musí řešit všechny stupně školství a výjimkou není ani předškolní vzdělávání. Podle expertů Národní ekonomické rady vlády má každá koruna investovaná do vzdělávání v nejnižším věku daleko nejvyšší výnosy i v ekonomické a soukromé sféře. Chceme dotáhnout do cíle svoji práci na relativně komplikované úpravě, která zvýší dostupnost předškolního vzdělávání například významnou podporou firemních školek. Zásadní je pro nás i rozvoj možností v oblasti předškolní péče tak, aby mohly matky co nejdéle sladit rodinný a pracovní život. Spokojená matka totiž ve většině případů znamená i šťastné, vyrovnané a úspěšné dítě. A omlouvám se za genderovou nevyváženost, protože samozřejmě se může jednat, byť se jedná pouze o několik promile, i o otce.
Jsou to ale zhoršující se výsledky základního vzdělání, které nejvíce bijí do očí v souvislosti s testy PISA. Již nikdy by pro nás neměly být tyto výsledky překvapením. Vývoj znalostí musíme mapovat a s předstihem zavádět příslušná opatření, stejně jako sledovat zpětnou vazbu na přijaté změny.
Žáci 5. a 9. tříd mají v současnosti za sebou první generálku srovnávacích testů, následovat bude vyhodnocování a případné úpravy pro úplné zavedení v příštím roce, ale o tom rozhodne samozřejmě v prvé řadě nový pan ministr školství. I přes řadu rizik je zavedení srovnávací zkoušky pro žáky 5. a 9. třídy hodnoceno ze strany OECD pozitivně.
Reforma financování regionálního školství je pozastavena, to ale neznamená, že ji neplánujeme realizovat. Další kroky budou podniknuty v době, kdy bude znám rozpočet pro rok 2013 a rok následující.
Velkou starost nám také činí upadající učňovské vzdělávání. Absolventi většinou nedisponují potřebnými praktickými zkušenostmi, protože praktická výuka se mnohdy koná pouze ve školách, jež nemají odpovídající technické vybavení, bez kontaktu s reálným pracovním prostředím. Sami zaměstnavatelé mají o tuto spolupráci zájem, je ale třeba pro ni udělat vhodné podmínky. Chceme přitom vycházet z osvědčených modelů ze zahraničí, kde firmy přebírají spoluodpovědnost za profesní vzdělávání a zčásti se tak podílejí i na jeho financování, například při náboru do studia. Současně stát těmto firmám poskytne zvýhodnění v podobě daňového uplatnění nákladů na vzdělání, ale ponechává si rozhodovací pravomoci. Takový model odborného vzdělávání se přizpůsobuje aktuálním potřebám a odpovídá současným technickým požadavkům. V současné době probíhají přípravy na pilotní projekt, který by měl být spuštěn letos na podzim. Následně dojde k úpravám a model by měl být zaveden plošně. Spolupráce s firmami bude probíhat i v dalších oblastech, například co se týká osnov na základních školách.
Stojí před námi také řešení současné situace státních maturit. Společná část maturitní zkoušky musí být postavena na třech pilířích. Prvním je nepřekročitelný standard maturitního vzdělání, druhým pilířem je možnost srovnávat jednotlivé střední školy stejného typu a za třetí by časem měla nahradit i přijímací řízení na vysoké školy.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu předsedovi. Pan kolega Kubata, prosím, doplňující dotaz.
Poslanec Jan Kubata: Děkuji, pane premiére. To zní celkem optimisticky a budu kroky vaší vlády i pana nového ministra školství pozorně sledovat.
Nicméně mi dovolte, abych se ještě zeptal na jednu věc, o které jste se zmínil pouze okrajově, a to je věc financování, protože v mezinárodním srovnání je české školství, a to víme všichni, velmi značně podfinancované. Má otázka zní: Jak chcete přilákat prostředky do školského systému? Děkuji vám ještě jednou za odpověď.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Kubatovi. Pan předseda vlády tedy odpoví na tento doplňující dotaz.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, o tom, jak zapojit další prostředky do systému vzdělávání, jsem částečně mluvil ve své předcházející odpovědi, kde jsem mluvil především o oblasti odborného školství včetně učňovského školství, to znamená o větším zapojení zaměstnavatelů do především praktické výuky a do praxe s tím, že tyto věci by byly motivovány například prostřednictvím daňového systému.
Co se týče vysokoškolského vzdělávání, tam existuje dokonce už dlouhodobý deficit ve financování českých vysokých škol. Musíme ale mít na paměti, že podfinancování v mezinárodních srovnáních je do jisté míry dáno i nižší mírou ekonomické úrovně země. V době rozpočtové konsolidace příliš nemůžeme navyšovat objem prostředků, nicméně se musíme zaměřit zejména na strukturu výdajů a zvyšovat jejich efektivitu. Musí rozhodně skončit financování zaměřené pouze na počty studentů, které mělo za následek významnou devalvaci terciárního vzdělávání a velmi nerovnoměrnou kvalitu. ***