(16.30 hodin)
(pokračuje Matušovská)
Na závěr rekapitulace k problému vyvlastnění. Ochrana práv fyzických osob je dostatečně zajištěna, protože před nastoupením institutu vyvlastnění je s fyzickými osobami několikrát jednáno. Vyvlastnění je vázáno na prokázání veřejného zájmu. To je možné pouze ve státem potřebných situacích a nemůže ho prokazovat pouze organizace bez podpory státu. Vyvlastnění probíhá soudní cestou a to zaručuje, že vyvlastnění proběhne, ale fyzické osoby nebudou okradeny. Za své majetky dostanou soudně stanovenou cenu. To zabrání skupování nemovitostí spekulanty a požadování nestoudných cen za tyto nemovitosti.
Je nutné stále zdůrazňovat, že vyvlastnění může být provedeno pouze ve veřejném zájmu, tj. v řízeném procesu, a nikoliv živelně? V případě, že bude institut vyvlastnění z horního zákona odstraněn, není nutné, aby existoval institut vyhrazených nerostů ve vlastnictví státu, protože ten se vzdává možnosti s nimi nakládat.
Proto bych ráda navrhla přerušení projednávání zákona v rozpravě do předložení vládního návrhu komplexního horního zákona.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Paní poslankyně, chci se vás jenom zeptat, zda procedurální návrh na přerušení myslíte po skončení obecné rozpravy - nebo jak přesně bude znít váš návrh? (Poslankyně Matušovská po poradě s klubem chce teď.) Prosím, řekněte nám na mikrofon, ať všichni slyší, jak zní váš návrh.
Poslankyně Květa Matušovská: Teď.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Takže žádáte, aby teď bylo přerušeno projednávání tohoto vládního návrhu, a to doby, než bude předložen...
Poslankyně Květa Matušovská: Než bude předložen komplexní vládní návrh horního zákona.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano, děkuji. Pan kolega Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl přednést pozměňující návrh k tomuto návrhu v souladu s jednacím řádem, a to na přerušení projednávání tohoto bodu na 15 minut.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Takže budeme hlasovat nejprve o přerušení na 15 minut, poté, pokud nebude přijat tento návrh, budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Matušovské. Přivolávám naše kolegy do jednacího řádu. Prosím vás všechny o chvíli trpělivosti, než se dostaví. (Poslanci vcházejí do sálu.) Já se domnívám, že už můžeme zahájit hlasování. Ještě vidím... (přicházející poslance).
Nejprve hlasování na přerušení tohoto bodu na 15 minut.
Zahajuji hlasování číslo 17. Ptám se, kdo souhlasí s přerušením tohoto bodu na 15 minut. Kdo je pro? Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování číslo 17, přítomno 174, pro 66, proti 65. Návrh nebyl přijat.
Nyní tedy návrh paní poslankyně Květy Matušovské, která navrhuje přerušit projednávání tohoto bodu do doby, než bude předložen komplexní vládní návrh horního zákona.
Zahajuji hlasování číslo 18. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem paní poslankyně Matušovské. Kdo je proti návrhu?
Hlasování číslo 18, přítomno 173, pro 65, proti 86. Návrh přijat nebyl.
Budeme tedy pokračovat a slovo dostane pan poslanec Jiří Paroubek, po něm je přihlášen pan poslanec Jaroslav Krupka. Prosím.
(Šum v sále, poslanec Paroubek čeká na zklidnění atmosféry.)
Dámy a pánové, prosím o klid. Slovo bylo uděleno panu poslanci Paroubkovi. Všechny ostatní hovory prosím, abyste přenesli mimo jednací síň.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedkyně, já mám vcelku silný hlas, ale myslím, že nemá smysl, abych tady ničil zdraví svých kolegů.
K tomuto návrhu, se kterým přichází vláda, bych chtěl především reagovat prostřednictvím předsedající na vyjádření pana poslance Šťovíčka. Já nevím, kdo tady chce rozšířit povrchové doly. Myslím si, že to by měla být výsostně záležitost lidí a ti by o tom měli rozhodovat - především v tom kraji, kterého se to týká, ať už se to týká Moravskoslezského kraje, Ústeckého kraje nebo kteréhokoli jiného. Protože tady zcela nepochybně nejde jenom o nerosty typu černého uhlí nebo hnědého uhlí. My tady neřešíme primárně politický problém, na kterém si někdo udělal politickou kariéru. My tady řešíme problémy, které souvisí s pracovními příležitostmi lidí, především v těch krajích a okresech, kde se práce získává velice obtížně. Takže prosím, abychom k tomu přistupovali bez demagogie, abychom k tomu přistupovali opravdu zásadově.
Já nevidím jako zásadové řešení návrh, kdy se vyjmou dvě ustanovení ze zákona, který nějak funguje, asi ne nějak dobře, ale funguje, aniž je snaha předložit např. věcný návrh zákona, který by komplexně řešil tuhle problematiku, na kterém by se vládní koalice byla schopna shodnout. Abychom aspoň viděli tento věcný návrh zákona. Pokud známe praxi současné vládní koalice, tak je velice obtížné, aby se na řadě věcí shodla. Ale pokud tady bude schválen tento zákon, tak to bude mít řadu velice nepříjemných konotací.
Uváděné důvody pro předložení: Naplňuje koaliční smlouvu stran současné vládní koalice. Skutečně skvělé zdůvodnění! Odstraní možnost vyvlastnění a další omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí v dobývacích prostorech. Dobře, to už je věc, o které se dá zcela nepochybně diskutovat.
Jaký je hlavní důsledek přijetí vládního návrhu změny? Vláda překvapivě svým návrhem vylučuje z horního zákona institut vyvlastnění. Principiálně tím státu zamezí účastnit se využití ložisek vyhrazených nerostů ve veřejném zájmu. Vzdává se svého vlivu v oblastech nutných ke krytí životně důležitých společenských potřeb. Podstatně oslabuje možnost naplňovat vlastní smysl horního zákona - ochranu a využití nerostného bohatství. Je tedy možné říci, že takto formulovanou novelou by o využití nerostného bohatství, které je fakticky státu, tedy všech občanů České republiky, rozhodovali prakticky výhradně majitelé pozemků, které se nad ložiskem nacházejí. Příklad: Pokud jediný vlastník libovolně malého pozemku v dobývacím prostoru nebude ochoten za žádných okolností prodat, tak ani vláda ani těžební společnost nebudou mít žádný zákonný prostředek, jak se k ložisku dostat.
Jaká je praxe vyvlastnění ze zákona ve světě? Já bych chtěl především říci svou zkušenost, podělit se o zkušenost z dětských let. Kdysi, někdy v roce 1965, hrála na pražské Slávii Hrdlovka. Když jsem přišel po letech do Ústeckého kraje, zajímal jsem se, kde je Hrdlovka. Oni sice tehdy prohráli asi 6 : 0, ale hráli docela pěkný fotbal, měli tam spoustu mladých hráčů. Zavezli mě k jednomu velkopaneláku a řekli: Tady je většina obyvatel Hrdlovky. Samozřejmě že oni se museli zbavit všeho, co měli rádi, já to všechno chápu, hospodářských zvířat od koček přes králíky atd. Je to ohromný zásah do života. Nikdo si to asi nepřeje. Ale pokud už by k něčemu takovému mělo dojít, tak samozřejmě by měly být jasné regule. ***