(Schůze pokračovala v 16.00 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády. Zahajuji přerušenou 41. schůzi Poslanecké sněmovny.
Nejdříve vás požádám, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami. Náhradní karty a jejich čísla platí tak, jak bylo řečeno už na dopoledním jednání 41. schůze a poté na 42. schůzi Sněmovny. Případně můžete zopakovat nebo doplnit nové náhradní karty, pokud jste o ty staré přišli. Potvrzuji, že omluvy na dnešní jednání jsou shodné s omluvami sdělenými na dopoledním jednání 41. schůze a poté na 42. schůzi Sněmovny.
My bychom měli nyní pokračovat pevně zařazenými body 21, 26 a 20, to jsou sněmovní tisky 694, 351 a 580. Nacházíme se ve třetím čtení, připomínám.
Takže dovolte mi, abych zahájil bod 21, což je
21.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém
určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním
fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 694/ - třetí čtení
Opakuji, je to tisk 694. Jsme ve třetím čtení. U stolku zpravodajů by měl zaujmout místo ministr financí Miroslav Kalousek a zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Vladislav Vilímec. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 694/2.
Otvírám rozpravu, do které mám přihlášeného poslance Václava Votavu.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vládo. Chtěl bych říci, že kompromisní návrh rozpočtového určení daní podpořím, tak jako většina členů poslaneckého klubu sociální demokracie, samozřejmě za předpokladu, že bude schválen pozměňovací návrh, který byl přijat i v rozpočtovém výboru a který upravuje zastropování výměry katastrálního území na maximálně deset hektarů na obyvatele. Chci říci, že ten kompromisní návrh rozpočtového určení daní podpořím, a to i přes výhrady k této úpravě, které bych také chtěl mimo jiné sdělit. Chápu také, že problém zvednout ruku pro tento kompromisní návrh mohou mít poslanci ze čtyř největších měst. Sice již nepřicházejí souhrnně o částku v řádech miliard korun, nicméně i tak přicházejí o cca 3 % z rozpočtového určení daní, u Prahy o 1,7 %, a to na oltář právě posílení rozpočtového určení daní pro ostatní obce. Musím říci, že i jako poslanec za Plzeňský kraj samozřejmě nejásám nad tím, protože Plzeň také přichází o významnou částku, není to sice už 800 mil., jak bylo původně v návrhu, ale je to 90 mil., ale i to je významná částka, o kterou tedy Plzeň přijde. Je třeba také říci, že těmto čtyřem městům nebude úbytek daňových příjmů v rozpočtovém určení daní nijak kompenzován, což je špatně a myslím si, že by jim to kompenzováno býti mělo.
Naopak je třeba pozitivně určitě ocenit zavedení nového kritéria pro výpočet rozpočtového určení daní, které bere v potaz počet dětí v mateřských a základních školách. To také oceňuji.
Pozměňovací návrh na úpravu, resp. zvýšení hranice zastropování velikosti katastru jako jednoho z kritéria rozpočtového určení daní, a to ze tří hektarů na deset hektarů na obyvatele, sociální demokracie také na jednání rozpočtového výboru podpořila a předpokládám, že tento pozměňovací návrh, jak jsem v úvodu svého vystoupení řekl, bude také schválen, a připojíme se tedy ke schválení celé této úpravy rozpočtového určení daní, i když určitě nad ním jásat nemusíme.
Z původně 370 obcí, které vlivem úpravy zastropování katastru mělo přijít o část svých daňových příjmů, v některých obcích to bylo výrazné, někde až o 50, nebo dokonce o 70 %, samozřejmě tyto obce také hlasitě vystupovaly a vyjadřovaly svůj nesouhlas, poukazovaly na to, že pokud by toto prošlo, tak bude značně omezeno financování jejich často již rozběhnutých investičních akcí. A tak tímto návrhem, pozměňovacím návrhem, se počet ztrátových obcí snížil na asi 57. Na druhou stranu si je třeba upřímně říci, že řada těchto obcí před pěti lety právě zavedením kritéria velikosti katastru, že se jim daňové příjmy zvýšily, a to několikanásobně. To je třeba si upřímně také říci. Je třeba si také upřímně říci, že dnes máme 6300 obcí a ten počet asi do budoucnosti je neudržitelný. Je to sice velice citlivá záležitost, ale říkám, do budoucna asi je to věc, která udržitelná není.
Ministerstvo financí zveřejnilo na svých webových stránkách tabulku, která se jmenuje Teoretický propočet sdílení daňových příjmů obcí a srovnání současného systému RUD s návrhem nového RUD. Tam se mohli podívat starostové či představitelé obcí, jak asi bude - a teoreticky - jak budou vypadat jejich daňové příjmy. Je třeba říci, že ta predikce ovšem, na kterou jsou daňové příjmy postaveny, nemusí v žádném případě ale platit. Vidíme, k jakému dochází propadu ve výběru daní, konkrétně co se týká DPH. Ta tabulka je postavena na predikci daňových příjmů 118 mld. korun. Říkám tedy, že skutečnost může být na konec úplně jiná.
Já si myslím, že stát by měl garantovat obcím určitou výši jejich příjmů, příjmů, které obce obdrží do svých rozpočtů, a to bez ohledu, jaký stav bude, bez ohledu, co se bude dít. Za každých okolností by jim to měl nějakým způsobem garantovat. To se ale také v tomto rozpočtovém určení daní neděje a s tím návrh rozpočtového určení daní nepočítá. Takže si myslím, že to je víceméně trošku hra s čísly. Navržené změny rozpočtového určení daní vypadají tedy pro většinu měst a obcí slibně, což však se nemusí - to, co jsem řekl, jak jsem to řekl - nemusí se to také vyplnit. ***