(18.00 hodin)
(pokračuje Chaloupka)
Věci veřejné předložily této vládě sérii pozměňovacích návrhů, které měly celé církevní narovnání zprůhlednit, přinést větší kontrolu nad předáváním tak obrovského množství majetku a garantovat oprávněnost zákona, který v případě schválení bude po tři desetiletí nedílnou součástí naší právní i rozpočtové reality. Stále nemáme výčtový zákon i přesto, že se Věci veřejné pokusily tuto zásadní chybu napravit. Neúspěšně. Tím dochází ke zpochybnění návrhu částky finančního narovnání ve výši 59 mld. Kč. Vážené kolegyně, vážení kolegové, upozorňuji vás, že tím se dostáváte do velmi nepříjemné situace. Není jasné, co se vydává a kolik to daňové poplatníky bude stát.
Sněmovní většina se rovněž vyjádřila proti návrhu Věcí veřejných, který korigoval chyby a nedostatky paragrafovaného znění. Odmítli jste stanovení pevné garance neprolomení rozhodného období let 1947 a 1948, o kterém se v posledních dnech stále více mluví. Jediná dostupná garance, že tato hranice nebude prolomena, se k nám dostávala prostřednictvím mediálních sdělení, nikoliv však v legislativních paragrafech.
Všichni, kteří se zde chystáte dát zelenou vládnímu návrhu zákona o církevních restitucích ve stávající podobě, odmítáte zavedení prodloužení kontrolních lhůt na ověření oprávněnosti majetkových nároků ze tří měsíců na dobu šestiměsíční. Přitom je jasné, že při takto velkém převodu by doba možné kontroly měla být mnohem delší. Bohužel, v této Sněmovně není dostatečná vůle. Z tohoto hlediska jsme požadovali dvacetiletou promlčecí lhůtu, stejně jako tomu je v případě velké privatizace na počátku devadesátých let.
Musím zdůraznit, a zde prezentuji i stanovisko klubu Věci veřejné, že podmínky pro vracení majetku by měly být stejné. Proto jsme v rámci našeho návrhu požadovali i zrušení osvobození od daně z příjmu a daně z převodu nemovitosti. Tento paragraf považuji za zcela nesystémový a domnívám se, že z církve dělá privilegovaného restituenta, který požívá jiného zacházení než restituenti z devadesátých let.
Ti z vás, kteří se chystáte podpořit stávající paragrafované znění zákona o takzvaném vyrovnání s církvemi a náboženskými organizacemi, hodláte spojit svoji poslaneckou kariéru se zákonem, který může mít nedozírné právní důsledky ve formě nekonečných soudních tahanic. Pokud zvednete ruku pro tento zákon, uvědomte si, že svým hlasem podepisujete třicetiletý mandatorní výdaj z veřejných peněz.
Nejsme jedinou postkomunistickou zemí, která se vyrovnává se zločiny komunismu. Zdviženým prstem rozvahy může být vyrovnání v sousedním Polsku, kde majetkové vypořádání s církvemi řeší přes dvacet let, dodnes není dořešeno a provází jej korupce a neshody ohledně tržních cen předávaného majetku. Jsou zaznamenány případy, kdy byla církev odškodněna násobně vyšší cenou, než byla cena původního majetku.
Pokud tato Sněmovna schválí stávající paragrafované znění, dojde k aplikaci zákona, který legislativně zakotví privilegování církve na úkor jiných subjektů, a rovněž tato Sněmovna uvalí břímě poplatků na dvě další generace. Znovu tedy žádám o vyřazení tohoto bodu z pořadu 45. schůze. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla žádost o vyřazení bodu. Nyní tady máme pana poslance Radka Johna, opět nový bod, informace ministra obrany o koncepci obrany vzdušného prostoru. Prosím.
Poslanec Radek John: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych požádat o zařazení nového bodu s názvem Informace ministra obrany Alexandra Vondry o koncepci obrany vzdušného prostoru a jejích finančních nákladech v příštím rozpočtovém období.
Vláda šetří na seniorech a zaměstnancích, ale miliardy se chystá vydat na nadzvuková letadla. Kolik miliard to má být? Tato věc je projednávána v utajeném režimu. Ministr obrany Vondra se nechal slyšet, že se mu nelíbí cena dvě miliardy za rok pronájmu a že bude po Švédech chtít lepší cenu. Jeho prohlášení zní pro širokou veřejnost jistě dobře, nicméně je poněkud pozdní. On totiž čas na vyjednávání je v podstatě jen do podzimu a hraje tak tvrdě ve prospěch švédského výrobce. Vzniká velmi nevýhodná vyjednávací pozice, do které Ministerstvo obrany přivedlo samo sebe.
Navíc celé věci nepomáhá ani premiér Nečas, který veřejně prohlašuje, že si neumí českou armádu bez nadzvukového letectva představit. Já chápu, že někdo může mít takový názor, mohl by ale trochu tlumit svá prohlášení vzhledem k probíhajícímu vyjednávání se zahraničním výrobcem. Takhle mu jenom přihrává do karet. Jaképak je to jednání, když si svými politickými prohlášeními předem zavíráme zadní vrátka a zcela zbytečně se tak necháváme Švédy tlačit ke zdi?
Pojďme se ale na celou věc podívat ze širší perspektivy. Proč bychom v době, kdy škrtáme i doslova tam, kde se škrtat nesmí, kdy bereme peníze i těm nejchudším a nejbezmocnějším důchodcům, kdy šetříme na vzdělávání a vědě, tedy na budoucnosti naší země, proč bychom si nemohli dovolit takový jeden razantnější škrt na Ministerstvu obrany? Je třeba se skutečně zamyslet nad tím, zda zrovna právě nadzvukové letectvo opravdu potřebujeme. Cenou nejsou jen ony dvě miliardy za pronájem. Samotný provoz je několikanásobně dražší.
Co takhle nadzvukové letectvo oželet a prostředky využít jinde? Co je důležitější - abychom si slušně platili kvalitní a dobře motivované učitele, nebo abychom měli nadzvukové letectvo?
Naše budoucnost je spíše v malé specializované armádě a v široké mezinárodní spolupráci. Není tomu tak? Zaplaťbůh jsme pevnou a navíc ještě ke všemu územně vnitřní součástí nejsilnější vojenské aliance, která kdy na světě byla, a upřímně řečeno - co nám skutečně přinesl dosavadní pronájem švédských strojů kromě jednoho z největších případů obří korupce v této zemi? Vidí kdokoli z nás ještě jakýkoliv jiný hmatatelný výsledek?
Řada zemí NATO nadzvukové letectvo nemá, a světe div se, nikomu se nic nestalo. My jsme ale jiní a nutně potřebujeme pro svých 200 x 400 km nadzvukové gripeny, které nemohou nad naším vzdušným prostorem ani pořádně cvičit, protože jsme prostě příliš malí.
Pak se ale logicky můžeme zeptat, zda jsme potom naopak pro normálně a důstojně financovanou policii příliš velcí, anebo kde je logika naší současné vlády. Skutečností totiž je, že naprostá většina bezpečnostních expertů dnes spatřuje mnohem větší hrozbu uvnitř našich hranic, nikoliv za nimi. Čelíme vrahům, zlodějům, lupičům, korupčníkům, teroristům, čelíme tisícům lidí, kteří každý den ohrožují běžné a slušné občany této země. My se ale chováme tak, jako bychom chtěli chytat zloděje pomocí nadzvukového letectva, a proto nepotřebovali dostatečný počet dobře placených policistů.
Abych to shrnul. Prozatím chceme pronajmout nebo koupit možná zbytečné stíhačky, a to navíc nesmyslně draho. Jak vláda obhájí před občany, že na jejich skutečné bezpečnosti šetří a přitom jim soustavně a zcela chladnokrevně chce zvyšovat daně?
A ještě jedna důležitá věc. Zdá se, že nebyli osloveni další výrobci nadzvukových letadel, což je velmi podivné i v souvislosti s tím, jak je tady zaveden systém, který hájí ministr Kalousek, že ministr nemusí zjišťovat cenu obvyklou. Já jsem dostal informaci, že minimálně jeden výrobce nadzvukových strojů, kdyby dostal oslovení a kdyby se vláda poptala, nabídl by mnohem výhodnější podmínky, než je pronájem gripenů. A ptám se, proč vláda alespoň orientačně nezíská přehled, jaké by byly jiné ceny jiných strojů a jestli náhodou nějaká nabídka není zajímavější. Děkuji.
Prosím proto o zařazení tohoto bodu jako prvního po pevně zařazených.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, jako první po pevně zařazených. Teď bych požádal pana poslance Petra Skokana. Ten bod je Informace ministra průmyslu a obchodu o spolupráci MPO a MZV v oblasti exportní politiky.
Mám tady ještě asi pět šest přihlášek.
Prosím, můžete hovořit. ***