(11.40 hodin)
(pokračuje Lesenská)
Jak ukazují odborné diskuse k navrhovanému systému úrazového pojištění, stávající jednostranný pohled Ministerstva financí na tuto problematiku zcela opouští všechny doposud uplatňované zásady funkčního systému úrazového pojištění založené na principech uplatňovaných v okolních zemích Evropské unie.
Jako největší nedostatky navrhovaného řešení vidím zejména mimořádný finanční dopad na státní rozpočet, a to převedením závazků předchozího období k úhradě státu. Jedná se o renty ve výši 40 až 50 miliard korun, které by mohly být nadále financovány průběžně z vybraného pojistného. Dále vysoká finanční náročnost systému provozovaného soukromými subjekty, odstranění vlivu státu a sociálních partnerů na fungování systému úrazového pojištění. Dále to je negativní dopad na zaměstnavatele, a to zvýšenou administrativní náročností a nejasnými finančními dopady. Absolutní ztráta sociální jistoty pro zaměstnance s odkazem na uplatňování tzv. sporných nároků soudní cestou, včetně dalších rizikových opatření, například způsob vyplácení odškodnění, dále navrhované jednorázové odškodnění budoucích plateb, tzv. rent, a vzdání se předem dalších případných nároků. A mohla bych pokračovat.
V předložené analýze se naplno objevuje i to, že chybějící fond a systém poúrazové rehabilitace, která směřuje ke zpětnému začlenění osoby po pracovním úrazu a nemoci do pracovního a společenského života ve vazbě na stávající a připravovanou právní úpravu koordinované rehabilitace (?). Zatím to vypadá, že není provázána jak rehabilitace ze zákona o úrazovém pojištění, tak z připravovaného zákona o koordinované rehabilitaci. Je vidět jakási nejasná výše garančního a prevenčního fondu, včetně způsobu hospodaření s ním.
Nejviditelnějším nedostatkem navrhovaného řešení je neuvěřitelný, opravdu neuvěřitelný finanční přínos takto uvažovaného systému pro soukromé subjekty, komerční pojišťovny, který lze jednoduše ukázat na základních číslech z roku 2011.
Na pojistném od zaměstnavatelů bylo vybráno celkem 6,3 mld Kč, z toho bylo vyplaceno na odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání 1,2 mld Kč a dále na renty 2,1 mld Kč. Marže pojišťoven v roce 2011 činila 0,89 mld Kč a vráceno do státního rozpočtu bylo 1,99 mld Kč. Pokud by byl nastaven navrhovaný systém, znamenalo by to s předpokladem obdobné výše vybraného pojistného jako v roce 2011, že by pojišťovny vybraly pojistné ve výši cca 6,3 mld Kč, vyplatily na pojistném na nových - a podotýkám na nových - rentách 1,2 mld Kč a pojišťovnám by tak zůstalo ročně více než 5 mld Kč, přičemž všechny staré závazky, tj. stávající renty, by byly v řádech miliard placeny ze státního rozpočtu.
Vzhledem k tomu, že v současné době není připravena nová právní úprava úrazového pojištění zaměstnanců a navrhované řešení, které je nyní v připomínkovém řízení, vyvolává rozsáhlé rozpory a nesouhlas sociálních partnerů i odborníků, je v současné době návrh zákona o zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, podle mého předčasný, a to zejména proto, že jeho součástí je i navrhovaná změna řady dalších právních předpisů, zejména zákoníku práce, a to jen na určitou dobu, než s novou právní úpravou úrazového pojištění budou souviset další jeho změny. Do doby, než bude připravena kompletní nová právní úprava úrazového pojištění, může podle mého stávající systém fungovat nadále ve stávajícím režimu bez jakýchkoliv problémů za předpokladu, že u stávajícího platného zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, bude odložena účinnost.
Návrh na odložení účinnosti zákona č. 266/2006 Sb. se souvisejícími drobnými změnami je obsažen v mém předloženém pozměňovacím návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně Lesenská byla přihlášena do obecné rozpravy v tomto druhém čtení. Dívám se, jestli je ještě někdo přihlášen do obecné rozpravy, ale já tady vlastně už nikoho dalšího do obecné rozpravy přihlášeného nevidím, takže v tom případě, pokud se již nikdo nehlásí, bych obecnou rozpravu ukončil. Dívám se na zpravodaje, ale tady asi nebylo nic navrženo k hlasování. Neuniklo mi něco? Ne.
Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a do ní máme přihlášku pana poslance Doktora jako prvního. Takže prosím, pane poslanče, můžete zahájit podrobnou rozpravu.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za přidělené slovo, budu poměrně stručný.
Dovolte nejdříve zdůvodnění. Navrhuji úpravu projednávaného zákona, a sice v části, v níž je stanovena výše správní režie, která v současné době činí 9 %, a navrhuji její snížení na 4 %. Mám za to, že stávající systém trpí, vysloveně trpí nadbytečným komfortem, který požívá instituce, která organizuje a spravuje tento systém pro pojištěnce, resp. pro stát. A myslím, že ve fázi hledání možných úspor státního rozpočtu, resp. potenciálu možných budoucích výnosů, je toto řešení, které je nabíledni. Kýžený efekt představuje zvýšení výnosů státního rozpočtu až do výše půl miliardy korun, dolní odhad 420 mil. Kč, horní odhad 500 mil. Kč.
Tedy nyní samotný návrh změny zákona, resp. pozměňující návrh.
Za novelizační bod č. 6 se vkládá bod č. 7, který zní: 7. V § 365 odst. 2 se číslo "9" nahrazuje číslem "4".
Má se samozřejmě za to, že je to v části šesté - změna zákoníku práce v § 6.
Pozměňovací návrh předám legislativě.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Poprosím znovu ještě paní poslankyni Lesenskou, přihlášenou teď do podrobné rozpravy.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Chtěla bych se v tomto okamžiku pouze přihlásit k svému písemně podanému pozměňovacímu návrhu, který je zaevidovaný jako sněmovní dokument č. 3588.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. A ještě pan poslanec Opálka.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, členové vlády, chtěl bych podat návrh na zamítnutí tohoto tisku.
Stručné zdůvodnění: Jedná se v podstatě o převod gesce úrazového pojištění z Ministerstva práce a sociálních věcí na Ministerstvo financí a v podstatě potvrzení privatizace celého tohoto systému. Státní správa v této oblasti bude v podstatě jenom předkládat Sněmovně případné návrhy zákonů, ale zabezpečovat celý systém budou privátní firmy podle těchto zákonů. Obdoba důchodového spoření, obdoba důchodového připojištění.
Všechny problémy, které s tím souvisejí, jsem uvedl v prvním čtení a myslím si, že je pregnantně vyjádřila v obecné rozpravě i předsedkyně podvýboru kolegyně Lesenská.
Takže ještě jednou - navrhuji zamítnutí tohoto tisku.***