(12.00 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Já bych vás rád informoval, protože jste si to možná všichni nestačili najít, ale ona ta optimistická čísla pana premiéra o těch osmi, devíti procentech přestávají být skutečně pravdou, protože už v roce 2009-2010 v této zemi přibylo 50 000 chudých. A stejně tak, když se podíváte na rok 2011, to bylo dalších 50 000 chudých navíc. Jestli se podaří uvést do života tento skvělý valorizační mechanismus, který je opravdu dneska pro důchodce ničivý, tak to bude znamenat dalších 100 000 lidí přes hranici chudoby.
Aby bylo jasné, co se myslí tou relativní chudobou, tak vám připomenu, že relativní chudobou se myslí 60 % příjmového mediánu. Dělá to dneska zhruba 9 300 korun v České republice. Zatímco průměrná penze je 10 500, tak ta hranice chudoby, o které tady mluvíme, je 9 300 korun. A když tady mluvím o těch statisících důchodců, kteří přepadávají přes tuto hranici, tak myslím právě tuto hranici. A říkám vám, že opatření, které nám tady pan ministr Drábek s těžkým srdcem předkládá, bude znamenat v nejbližších třech letech, že dalších 100 000 důchodců přepadne přes tu hranici chudoby. A to vás ještě také upozorňuji, že jsou také jiná měření než pouze hranice chudoby. Je také materiální deprivace, což je jiné měření. To je těch devět faktorů, které se posuzují. Jestli má - já nevím - ledničku, televizi, schopnost zaplatit mimořádný výdaj apod., těch devět faktorů. A podle těchto faktorů té materiální deprivace je už v této zemi 17 % lidí, kteří naplňují označení materiální deprivace. Takže nejenom relativní chudoba, i tahle měření ukazují trend, který se bohužel neustále zhoršuje.
Rád bych vám připomněl, že rozhodovat a hlasovat o tom bude znamenat, že... Víte, tady se teď kumuluje několik faktorů. To rozhodnutí o valorizaci důchodů způsobem, že se bude valorizovat pouze jedna třetina inflace, se vlastně bude potkávat s těmi dalšími rozhodnutími, která vláda přijímá, protože je to vlastně trend, který už je nastoupen. Tohle opatření nepřichází samozřejmě zdaleka jako první. Když se podíváte na vývoj v posledních letech, tak zjistíte např. v posledním roce, že to, co se tady děje, je systematické snižování důchodů a proti tomu postupující zvyšování cen. To, co na ty důchodce už dolehlo právě v tomto roce, to bylo právě to, že - ono to platí nejenom o důchodů, platí to i u mezd, u příjmů - tak hlavní, o čem se nyní píše, je to, že reálné mzdy u nás začaly klesat, protože ceny začaly prostě růst rychleji, než je pohyb reálných mezd. Takže zatímco nominálně mzdy stoupají, reálně už dnes vlastně u nás mzdy klesají. A to se potkává s těmi zvýšenými cenami především potravin, energií, vodného, stočného a také nájemních bytů. Chápete, to je přesně ten proces chudnutí, který je tady v chodu, a tímto rozhodnutím na to dáváme další velký a podstatný štempl. Dokonce si myslím, že toto opatření je vůbec nejtvrdší. Ze všech těch opatření, která se chystají na příští rok, tento úder, to, co chce vláda tady ušetřit v příštím roce - tuším je to na úrovni desítky miliard - na důchodcích, je to vlastně to nejrazantnější opatření. Můžeme tedy říci, že důchodci to chytnou nejtvrději.
Já nevím přesně, jak to pan ministr myslí s tím těžkým srdcem. Nevěřím mu, že to opatření je tak přechodné, jak on tvrdí, a dovolte, abych k tomu uvedl ještě některá další čísla. Trend, který je tady nastaven, včetně penzijní reformy, o které asi tady ještě budeme mluvit a která samozřejmě také posouvá penze tím způsobem, že bude preferovat, řekněme, ten systém privátních fondů bude preferovat maximálně tu skupinku 20 % nejbohatších a těm ostatním budou penze klesat. Já chci upozornit, že tak jak to spočítalo CERGE, tak v průběhu 20 let tu klesnou důchody na úroveň 6 500 korun současného důchodu. Rozumíte, to znamená, že to, co v této zemi prozatím platilo, že důchody byly něco, z čeho bylo možné žít a ne vyloženě živořit, tak to v průběhu těch let před námi přestane platit. Takže to opatření, a tady to je valorizace důchodů, vezměte ještě zároveň s tím, co se tady chystá v oblasti reformy penzijního systému, a vidíte skutečně, že vstupujeme do trendu, který bude dlouhodobější. Tady na tu dočasnost opravdu moc nevěřím. Výsledkem toho trendu bude výrazné chudnutí, které povede k tomu, že v průběhu patnácti let, dvaceti let tady bude ne těch osm, devět procent lidí pod hranicí chudoby, jak tady opakuje pan premiér, ale bude jich tady patnáct, dvacet procent. Pětina obyvatel bude pod hranicí chudoby. To je ta tendence,na kterou dnes vláda zadělává.
Pokud něco takového startuji, tak bych, přátelé tady ve Sněmovně, neopakoval jako premiér, že máme zaplať pánbůh pořád osm, devět procent lidí pod hranicí chudoby, protože všechny tyto kroky míří k tomu, aby tohle tady neplatilo. A opakuji, ten proces přepadávání lidí přes hranici chudoby je dneska už v chodu. To je něco, co už tady dnes běží. Říkal jsem vám čísla - 50 000 lidí, 50 000 důchodců přibývá každý rok. A pokud to bude takto pokračovat, tak v této zemi skoro 20 % lidí během patnácti dvaceti let bude ne žít, ale bude opravdu živořit.
Proto vám teď sděluji s tímto zdůvodněním, že nemohu samozřejmě podpořit tento návrh. Mně připadá dokonce asociální a připadá mi, že hlasovat o něm by se mělo i s uvědoměním si všech těch dalších kroků, které s tímto návrhem na valorizaci důchodů souvisí. Trend, který tady je nastoupen, vede k tomu, že stále více lidí bude daleko komplikovaněji počítat, jak se svým důchodem vyjít.
Já bych všem doporučil, protože se blíží krajské volby, abyste skutečně vyšli do ulic a s lidmi se o tom pobavili. Tohle je snad největší téma a největší nespravedlnost, kterou lidé pociťují. To, co je dnes pro ně zásadní v situaci, kdy oni vidí, jak se jim zvedají ceny potravin, zvedají se ceny nájmů apod., jak vláda, když má řešit rozpočtovou situaci, ji řeší tím, že ubere právě jim. A to dokonce, jak jsem popsal v případě důchodců, takovýmto tvrdým, opravdu brutálním způsobem. To je to, co slyším dnes nejčastěji všude na ulicích. A samozřejmě, že to souvisí s tím, že dneska velká část lidí, drtivá většina, je přesvědčena, že v této zemi jsou oblasti, ve kterých se naprosto nešetří. To, co se nejčastěji ozývá, jsou předražené zakázky, neschopnost řešit úniky peněz, které se dějí parazitováním na veřejných penězích. Vláda tohle není schopna změnit a místo toho provádí tyto tvrdé kroky.
Takže mně připadá pokrytecké i to prohlášení pana ministra, že to tady předkládá s těžkým srdcem. Kdyby místo řečí o těžkém srdci raději udělal něco, v čem by víc bral v potaz ten pocit nespravedlnosti, který dneska v ulicích je. A ten pocit nespravedlnosti je podle mě dán tím, že vláda ničí v této zemi systémy, které fungovaly a které tady vytvářely prostředí určitého sociálního smíru. Protože důchodový systém v této zemi byl mimořádně silným nástrojem vytváření určité sociálně srovnatelné zkušenosti lidí. Důchodový systém, který jsme tady měli až donedávna, než přišel pan ministr Drábek se svými opatřeními, právě důchodový systém byl nástrojem určité homogenity společnosti a určitého sociálního smíru. A pan ministr Drábek potom, co zničil úřady práce, potom, co se v této zemi rozmetal CzechInvest, což je další velký čin této vlády, přistupuje k destrukci dalšího stabilizujícího prvku a to je důchodový systém. Rozumíte, to, co tady funguje a fungovalo, co tu společnost drželo pohromadě, to tato vláda rozkládá. Rozbíjí! Opakuji: CzechInvest, úřady práce a teď to schytá i důchodový systém. I ten bude po těchto krocích v troskách! Přestane fungovat jako něco, co dávalo lidem určitou jistotu. A rozumíte, i v krizi, a možná právě v krizi ekonomické, bylo třeba, aby ten systém splnil svou roli, aby nenechal lidi padnout na hubu! A vy takto v téhle situaci ten systém rozbíjíte. To znamená tahle valorizace je surový krok! Surový krok vůči desetitisícům lidí. Opakuji, povede do chudoby přímo jako do pekla desetitisíce lidí!***