(15.50 hodin)
(pokračuje Němcová)
Dejte mi vědět, pokud je nějaký problém s vaším hlasovacím zařízením, ale doufám, že nikoliv.
Proto zahajuji hlasování číslo 39. Táži se, kdo je pro procedurální návrh, tak jak jej přednesl pan poslanec Petr Gazdík. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 39 přítomno 192, pro 119, proti 44. Návrh byl přijat.
Jsme tedy v bodě číslo 4. Tento bod jsem uvedla. Dodám, že usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, jsme obdrželi jako sněmovní tisk 695/4. Vítám mezi námi paní senátorku Dagmar Zvěřinovou.
Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřil ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Paní předsedkyně, dámy a pánové, hovořil jsem na toto téma nesčíslněkrát nejenom na půdě Poslanecké sněmovny, ale také na půdě Senátu a také ve veřejné diskusi snad do všech sdělovacích prostředků s výjimkou bulváru, kterému se vyhýbám, takže vás nebudu zdržovat opakováním všech argumentů včetně toho, že tento zákon není pouze novelou zákona o dani z přidané hodnoty, včetně všech argumentů, které se týkají výběru daně z přidané hodnoty za první pololetí a do konce roku, včetně všech argumentů, že ti, kteří tvrdí, že pokles spotřeby domácností je způsoben jedině a výlučně zvýšením daně z přidané hodnoty, se samozřejmě dramaticky mýlí, dokonce to i sami vědí, nicméně se jim hodí to říkat a do daní nepřímých implementují diskusi o Lafferově křivce, což v případě nepřímých daní je teoretická diskuse téměř komická. To vše opravdu tady nechci opakovat. Už jenom proto, že to zaznělo tisíckrát a že jsem stejně přesvědčen, že v tuhle chvíli je tady každý z nás rozhodnut a zdaleka ne každý z nás je tady rozhodnut kvůli daním, kvůli rozpočtům. Řada z nás má své jiné důvody a odpovídá za ně svému svědomí, svému mandátu a svým voličům a mně nezbývá nic jiného, než to respektovat.
Rád bych k tomu pouze dodal, že vláda si za tímto návrhem stojí, že vláda je přesvědčena, že není možné, aby příští rok ČR hospodařila s takovým rozpočtem, který by připustil deficit nad 3 % hrubého domácího produktu, a je přesvědčena, že tento návrh zákona je jednou z nezbytných podmínek, aby tento cíl - cíl závazku vlády veřejnosti, cíl závazku vlády vůči EU v rámci konvergenčního programu, cíl, kterým si udržujeme vysokou kredibilitu a důvěru na finančních trzích, a tím také suverenitu a bezpečí a budoucí prosperitu našeho státu, tento cíl musíme naplnit. Stojíme si za tímto návrhem, budeme si za ním stát. Troufnu si dokonce říct, že stojíme a padáme s tímto návrhem.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Zeptám se, zda se chce k usnesení Senátu vyjádřit zpravodaj výboru rozpočtového pan poslanec Pavel Suchánek. Nebude vystupovat, otevírám tedy rozpravu a v ní jako první dávám slovo paní senátorce Dagmar Zvěřinové. Prosím, paní senátorko.
Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji. Dobré odpoledne. Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, paní poslankyně, páni poslanci, přicházím zde s odůvodněním stanoviska Senátu Parlamentu ČR k návrhu zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, u vás sněmovní tisk 695, u nás senátní tisk 396.
Návrh předmětného zákona postoupila Senátu Poslanecká sněmovna dne 23. 7. 2012 a tento zákon byl přikázán do tří výborů: výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a také výboru ústavněprávnímu. Všechny tyto výbory po projednání doporučily ve svých usneseních předložený návrh zákona Senátu PČR zamítnout. Plénum Senátu se návrhem zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů zabývalo na své 25. schůzi 16. srpna 2012. Na této schůzi Senát svým hlasováním rozhodl počtem 50 hlasů z přítomných 72 senátorů návrh zákona zamítnout ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. (V sále je velký hluk.)
Důvody pro zamítavé stanovisko byly zejména věcného, ale také legislativního rázu. V části týkající se zvyšování daní z přidané hodnoty Senát neshledal jako opodstatněný předpoklad vyššího inkasa daní po navýšení této daně o jeden procentní bod v obou sazbách. Na základě zkušenosti s výběrem této daně za prvních několik měsíců tohoto roku naopak existuje obava, že příjmy státního rozpočtu se dalším navýšením DPH nejen nenavýší, ale dokonce sníží. Již nedávné skokové navýšení DPH, které přineslo navýšení cen základních potřeb, přineslo také změnu v chování občanů -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, paní senátorko. Já prosím naše kolegy, aby nerušili ve vystoupení paní senátorku Zvěřinovou! Prosím.
Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji. - které přineslo navýšení cen základních potřeb, přineslo také změnu v chování občanů směřující ke snižování spotřeby. Další navýšení této daně by proto s největší pravděpodobností nepřineslo očekávaný výsledek v podobě navýšení výběru daní, na druhou stranu by nepochybně došlo k dalšímu citelnému zásahu do rodinných rozpočtů občanů.
V části týkající se rozpočtového určení daní se senátoři shodli na tom, že změny týkající se přechodného snížení podílu rozpočtů krajů na výnosech daně z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických osob nejsou žádoucí. Záměrem navýšené korekce výše podílu krajů na DPH je to, aby pozitivní fiskální dopad navrhované změny sazby DPH se projevil výlučně ve státním rozpočtu. Po navýšení DPH by ale došlo také k navýšení u výdajové stránky krajských rozpočtů. Předkladatelé sice očekávají navýšení příjmů krajů z důvodu navýšení DPH, tato predikce ale není podložena relevantními daty.
V části týkající se daně z příjmů Senát podrobil kritice to, že osoby samostatně výdělečně činné, které budou chtít využít výdajový paušál, už nebudou moci uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě a na manžela či manželku bez vlastních příjmů, pokud budou mít příjmy pouze z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti. Senát považuje tento krok za diskriminační vůči osobám samostatně výdělečně činným.
Senát také nesouhlasí se zrušením nároku na základní slevu na dani u důchodců uvedených v § 35ba - slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Senát považuje toto opatření za krok, který znevýhodňuje jednu ze skupin plátců daně z příjmů fyzických osob. ***