(11.30 hodin)
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já se ještě vrátím k tomu předchozímu bodu, resp. k přenosu ČT24. Myslím, že by bylo dobré, kdyby ČT24 umožnila i silně kritický vůči vládě projev tak, aby byl odvysílán celý. Možná že je to jenom náhoda, já tomu chci věřit, ale pro jistotu to tady připomínám, že tam určitá část (chyběla) podle těch desítek esemesek, které mi chodily teď, které mi zahltily mobil. Tak mě takto lidé informovali.
Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, své zásadní výhrady k vládou prosazované penzijní reformě jsem uvedl v rámci projednávání zákona, kterým byl zaveden druhý pilíř důchodového systému. Tedy nyní jen velmi stručně.
Především chci říci, že trvat na spuštění penzijní reformy, kterou ve schválené podobě odmítají tři čtvrtiny občanů České republiky včetně odborů, zaměstnavatelů, a dokonce i některých ekonomů z Národní ekonomické rady vlády, je cesta, kterou bych se já nevydal, a taková reforma je podle mého názoru předem odsouzena k neúspěchu. Penzijní reforma je natolik citlivou záležitostí s dopady až na několik generací, že politická reprezentace má povinnost hledat celospolečenský konsensus a shodnout se napříč politickým spektrem na změnách, které učiní důchodový systém dlouhodobě udržitelný a spravedlivý. Nečasova vláda bohužel na takovou celospolečenskou diskusi zcela rezignovala.
Vyvedení tří procent pojistného do soukromých penzijních fondů připraví státní rozpočet ročně přibližně o 20 mld. korun, a to v situaci, kdy průběžně financovaný pilíř důchodového systému na konci loňského roku vygeneroval schodek 45 mld. korun. Vláda plánovala pokrýt tento výpadek zvýšením DPH, které se zavázala kompenzovat stávajícím důchodcům valorizací penzí. Dnes víme, že valorizace penzí byla naopak omezena a zvyšování DPH způsobuje jenom zdražování, aniž by rozpočtu přinášelo očekávané příjmy.
Žádám proto ministra financí o odpověď na otázku, jak hodlá pokrýt schodek, který bude průběžný pilíř v důsledku vyvedení pojistného do privátních fondů každoročně generovat.
Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že reforma penzí, kterou prosadila vláda, problém stárnutí obyvatelstva a udržitelnosti důchodů žádným způsobem neřeší. Tato reforma je podle mého názoru nespravedlivá, neboť významně zvýhodňuje lidi s nejvyššími příjmy oproti lidem s nízkými a středními příjmy a významným způsobem destabilizuje průběžný pilíř důchodového systému. Nakonec o svých zkušenostech s penzijní reformou tohoto typu by mohli vyprávět na Slovensku nebo v Maďarsku, kde Orbánova vláda musela úspory občanů v penzijních fondech vlastně znárodnit. To může být do budoucna v krajní situaci cesta také pro Českou republiku.
Co je ale nejpodstatnější, reforma nedává lidem žádnou jistotu, že z jejich úspor za dvacet třicet let něco zbude.
Pokud budou Národní socialisté zastoupeni v Poslanecké sněmovně po příštích parlamentních volbách, budou usilovat o přijetí takové úpravy na ochranu úspor těch, kteří do nového systému důchodového spoření vstoupí, jak je jen možné, v podstatě povinné pojištění vkladů penzijními fondy.
Dámy a pánové, předložený návrh je technickou součástí penzijní reformy, se kterou bytostně nesouhlasím. Proto budu stejně jako v předchozích případech hlasovat proti jeho přijetí. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Dále prosím o slovo pana poslance Petra Braného, po něm je přihlášen pan kolega Marek Šnajdr. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Braný: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, já jsem k tomuto tématu hovořil myslím dost podrobně v předchozích jednáních, kdy jsme se zaobírali tímto tiskem, takže to nebudu v žádném případě opakovat ani vás tím nechci zdržovat. Já spíš bych uvedl některé poznámky související vůbec s důchodovou reformou, nad kterými bychom se měli též zamýšlet, když dnes budeme, nebo nebudeme dávat podporu tomuto tisku.
Podívejte se, tady hovořili koaliční poslanci o tom, že se musí ty věci řešit proto, že je málo prostředků na důchody a myslíme na budoucnost. Na to už jsme tady zvyklí. Teď již i novic opoziční pan Bárta se také do toho pustil a řekl - ano, proto jsme přistoupili k některým nepopulárním krokům, protože není na sociální věci. Není na důchody. Nebylo by na ně.
Podívejte se na veřejné prostředky. Státní rozpočet řeší 50 až 53 % všech veřejných prostředků, takovou polovinu veřejných prostředků. Ostatní veřejné prostředky jsou VZP a mohl bych tady asi zbytečně připomínat, kde všude ještě tečou veřejné peníze. Takže státní rozpočet je 50 až 53 % veřejných prostředků. A z toho, když to přeženu, je 40 mld. na důchody, tzn. třetina. To je moc, anebo málo?
Karel Čapek kdysi napsal mezi válkami o tom, že republiku si lidé vytvořili proto, aby sloužila jejich potřebám. Odpovíme si my s klidným srdcem na tuto otázku tak, že to, co činíme, činíme proto, aby to bylo pro většinu obyvatel? Ano, každá reforma by měla mít jeden cíl - a s tím se asi shodneme všichni - tj. vylepšit kvalitu života občanů, nebo aspoň ji nezhoršit a udržet ji. V tom se shodneme. Ale činíme to?
Podívejte se na systém důchodový, o kterém zde hovořili předřečníci, který vlastně je tímto tiskem řešen. A vlastně i reagujeme na to zmatečné stachanovské hnutí, kdy jsme některé zákony překryli druhými a jednotný inkasní systém posunul některé lhůty a musíme to řešit zase i v tomto tisku, aby se zesouladila naše činnost a byla i v čase realizovatelná. Ale to už potom bude věc, s kterou se budou pasovat jiní. I když si myslím, že zrovna na ten druhý pilíř se těší ti, kteří ho budou realizovat, více než na některá naše jiná opatření, které pak odkládáme, protože je nemůžeme zvládnout naplnit.
Takže podívejme se na tuto naši snahu z hlediska druhého pilíře. Tady by se to dalo přirovnat taky k bestseleru, tj. k zábavnému a loterijnímu průmyslu. Vláda v podstatě hraje ruletu. Což na tom by nic nebylo, ruleta není proti zákonu, kdyby se ovšem hráči účastnili hry s vlastními prostředky. Vláda roztočila ruletu, kdy chce v tzv. dobru přinést dobro lidem, ale všichni se shodují na tom, že to bude dobré pro ty, kteří mají příjem nad 40 tis. a více. Pro ostatní druhý pilíř ztrácí v podstatě význam. Roztáčí ruletu, ale prostředky shání u těch většinou, kteří zůstanou v průběžném systému, kteří se tam nepřevedou.
Několik příkladů. Jak s tímto zvýšíme kvalitu života většiny občanů, když dopad to bude mít, byť dočasný, na tři roky do rozpočtového určení daní, byť jsme u obcí řekli - ano, je to jedno zvýšení, jedno snížení, pořád to bude mírné zvýšení. V Českých Budějovicích je to 7 mil. zvýšení, to je dobré, na druhé straně ale financování z hlediska školství nebudou už od toho příštího roku platit ti, kteří chodí do Budějovic do škol, takže to je víc jak 7 mil., takže Budějovice si nepomůžou v rozpočtovém určení v roce příštím, například.
Co kraje? Těm jsme taky dali tři měsíce. Jihočeský kraj, to je víc jak 200 mil., které musí jasně odečíst ze sdílených daní, které dostává do vlastního rozhodování. A všechny kraje jsou na tom obdobně.
Takže my v rámci rulety, aby se naplnil druhý pilíř a průběžný se moc neoslabil, musíme hledat prostředky jinde. A co si myslíte - jak to dopadne? Nebudu mluvit za obce. O tom se tady hodně hovořilo při rozpočtovém určení daní. A řeknu ke krajům. ***