(18.00 hodin)
(pokračuje Nečas)
Takže, dámy a pánové, použití tohoto unikátního ústavního institutu, který u nás ještě nebyl použit, má tento hluboký důvod, a sice že se nacházíme dnes, 18. září roku 2012, v okamžiku, kdy vláda projednává a schvaluje návrh státního rozpočtu, který, znovu opakuji, musí poslat do Sněmovny do 30. září letošního roku, a bez schváleného konsolidačního balíčku v objemu 25 miliard korun není možné tento návrh státního rozpočtu schválit.
Děkuji. (Potlesk ministra financí Kalouska u stolku zpravodajů.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, já teď tedy nemohu nikomu udělit slovo, protože nejsme v rozpravě, a navíc, my se pohybujeme teďka v trošku zvláštním režimu, protože podle § 96 odst. 1 jednacího řádu připravil organizační výbor návrh časového postupu pro projednávání tohoto návrhu zákona, který vám byl doručen jako sněmovní dokument 3741. Takže já poprosím předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou, která byla pověřena organizačním výborem, aby tento návrh usnesení uvedla, a budeme nejdřív tedy jednat o něm. Pak se vrátíme k tomu samotnému návrhu, předloženému návrhu, který tady přednesl ministr financí. Ale nyní prosím tedy předsedkyni Sněmovny paní Němcovou, aby přednesla ten návrh časového postupu. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, je to opravdu tak, že procedura k tomuto zákonu je odlišná od procedur ostatních. My známe prakticky dvě, tedy u těch běžných zákonů, a výjimkou je zákon o státním rozpočtu, kde se také nejprve schvaluje harmonogram, tedy to, v jakých termínech budou projednávány postupně kapitoly státního rozpočtu, a posléze tedy jako celek. Podobně je tomu tak i v tomto případě, kdy nejprve musíme schválit harmonogram projednání tohoto vládního balíčku, a teprve poté se budeme věnovat samotnému návrhu zákona tak, jak nám byl předložen písemně. Písemně nám byl také předložen sněmovní dokument 3741, což je návrh usnesení pro Poslaneckou sněmovnu, tak jak jej zpracoval organizační výbor. To, že zpracovával tento návrh organizační výbor, vyplývá právě z jednacího řádu Poslanecké sněmovny, z § 96 odst. 1, kterým je uloženo organizačnímu výboru, aby s takovým návrhem harmonogramu před Poslaneckou sněmovnu předstoupil.
Organizační výbor na své 63. schůzi minulý týden 13. září tento harmonogram schválil. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila časový postup projednávání vládního návrhu zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodku veřejných rozpočtů, sněmovní tisk 801, podle přílohy, která je uvedena k tomuto usnesení. A dále mě pověřuje k tomu, abych vás s tímto usnesením seznámila. Jak jsem řekla, usnesení je vám předloženo v písemné podobě, máte je tedy k dispozici.
Mé slovo k tomu končí, ale v podrobné rozpravě, kterou musíme vést ještě ke schválení tohoto harmonogramu, se hlásím o slovo, abych na toto usnesení odkázala. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a já teď tedy zahájím všeobecnou rozpravu, ale pozor - zahajuji všeobecnou rozpravu pouze k návrhu tohoto časového harmonogramu, ne k tomu samotnému meritu té předkládané materie. Takže prosím, jestli někdo má teďka k tomu návrhu paní předsedkyně Němcové, k tomu časovému postupu, který je tady předkládán a který bychom měli nejdřív odhlasovat... Prosím, pan poslanec Bárta.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se velmi omlouvám, ale kolem důvěry vlády tady několikrát zazněla řada otázek, jakým způsobem důvěra vlády probíhá. Já bych moc prosil, aby pan premiér jasně řekl, jestli důvěra vlády je spojena s každým hlasováním, s prvním čtením, s třetím čtením, s vrácením ze Sněmovny, anebo jestli kupříkladu je přípustný výklad, že je kupříkladu spojena jenom s prvním čtením.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak nevím, jestli je to otázka na premiéra, ale můžeme to samozřejmě... Je to také součástí této rozpravy, kterou vedeme, to je jasné. Můžeme.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, odpověď na otázku pana poslance Bárty je v Ústavě České republiky popsána a samozřejmě v interpretacích těchto příslušných ústavních článků. Já jenom chci opravdu zdůraznit, že bez schválení tohoto návrhu není možné schválit návrh státního rozpočtu na příští rok. A pokud vláda nebude mít schválen návrh státního rozpočtu na příští rok, mění se ve vládu údržbářskou, o jejímž pokračování nemá smysl uvažovat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pan poslanec Sobotka se hlásí do rozpravy k postupu.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych především chtěl uvítat, že zde máme přítomného předsedu vlády, a že dokonce pan premiér je ještě naživu. Jsem rád, že je naživu i ministr financí, protože jsem měl takový pocit, když jsme jednali o programu vlády, že nikdo z vlády není schopen žádné reakce ani žádného pohybu. Když jsme vládu vyzývali, aby tady dala informaci o tom, jak se vyvíjí metanolová aféra, tak všichni tady seděli a nevydali ani hlásku. A teď jsem rád tedy, že pan premiér se zapojil do debaty, ale chtěl bych se vrátit k podstatě věci. Vždyť ten institut spojit zákon s otázkou důvěry vládě je něco, co se bezprostředně netýká pádu vlády jako takové. Já si myslím, že to je přece institut, který je v Ústavě pojistkou proti nečinnosti Poslanecké sněmovny a jasně říká, že v případě, že se Poslanecká sněmovna do tří měsíců neusnese o zákonu, tak má prezident republiky možnost rozpustit Poslaneckou sněmovnu. V tom institutu se nic neříká o pádu vlády nebo o tom, že by vláda musela skončit. Prostě je to otázka rozpuštění Poslanecké sněmovny. A já bych se rád zeptal předsedy vlády, zdali v situaci, kdy ten návrh zákona bude zamítnut, vláda podá automaticky demisi, protože to přímo z legislativy nevyplývá. Čili mě by zajímalo, jestli ta věc se skutečně takto stane. Ono se to dá nepřímo odvodit, ale je otázka, jestli to vláda skutečně udělá v případě, že ten zákon bude zamítnut, tak nebude na nic čekat a podá demisi. To si myslím, že je důležitá informace, která by tady jasně měla zaznít. To je první věc.
A druhá věc. Já si myslím, že spojování se státním rozpočtem je v tuto chvíli předčasné. Vláda ještě návrh zákona o státním rozpočtu neschválila, neposlala ho do Poslanecké sněmovny a má podle mého názoru manévrovací prostor pro to, aby schválila zákon o státním rozpočtu v takové podobě, že Poslanecká sněmovna nebude moci býti vydírána hrozbou rozpočtového provizoria v souvislosti se schválením nebo neschválením zdražovacího balíčku. Protože jestliže vláda by návrh rozpočtu, který předloží do Poslanecké sněmovny, postavila již pouze na zákonech, které byly schváleny Poslaneckou sněmovnou, to znamená, nehrozí, že by ta legislativa byla nějakým způsobem znejistěna, pak samozřejmě nic také neohrožuje schvalování státního rozpočtu na příští rok a nezávisle na tom buď tedy bude zdražovací balíček tady v opětovaném hlasování schválen, nebo nebude. Já si myslím, že vláda už nám předvedla - a byla to tato vláda, nebo to byla vláda s týmž ministrem financí -, že je schopna docela výrazné kreativity vůči státnímu rozpočtu. A já si vzpomínám, že ty finální státní rozpočty vypadaly úplně jinak než ty rozpočty, které jsme tady schvalovali. A přesto to neznamenalo žádné riziko rozpočtového provizoria.
Chtěl bych vládu vyzvat, aby skutečně nespojovala tyto dvě věci - zdražovací balíček a státní rozpočet. Vláda by měla předložit státní rozpočet, který vychází co nejvíce z platných schválených zákonů, tak aby to nebyl rozpočet postavený na vodě nebo jenom na zbožných přáních, a paralelně s tím rozumím tomu, že usiluje o to, aby tady protlačila zdražovací balíček, ale to v žádném případě. Zamítnutí zdražovacího balíčku nemusí znamenat rozpočtové provizorium. Zákon o státním rozpočtu jeho projednávání neváže na projednávání zdražovacího balíčku, rozpočet by měl být projednáván na základě standardního harmonogramu, tak jako jsme zvyklí v Poslanecké sněmovně, a finální hlasování o státním rozpočtu by bez ohledu na to, co se stane se zdražovacím balíčkem, mělo proběhnout na konci letošního roku, to znamená v prosinci letošního roku. A v případě, že by zdražovací balíček schválen tady nebyl v Poslanecké sněmovně, tak přece vláda má možnost po Novém roce reagovat rozpočtovými opatřeními. A pokud jí budou chybět příjmy, které by měl dodat zdražovací balíček teoreticky, tak přece může provést vázání výdajů. V letošním roce vláda provedla vázání výdajů, tuším, že i v loňském roce vláda provedla vázání výdajů v řádu miliard, někde i desítek miliard korun. A vláda takovouto možnost přirozeně má, aby mohla reagovat. ***