(19.10 hodin)
Poslanec Vít Bárta: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, rád bych řekl, že ten, kdo má tu trpělivost sledovat tento přímý přenos, tady přesně vidí politickou povrchnost debaty, která tady je. Já jsem před chvilinkou říkal, že pojďme společně změnit to, aby od Nového roku nebylo 17,5procentní DPH. Místo toho pan předseda Sobotka tady neříká nic jiného, než pořád do kolečka opakuje, koho je to odpovědnost. Místo toho, abychom společně změnili problém, který objektivně je mnohem větší než v loňském roce. Tahle ekonomika, evropská recese, všechny návaznosti, které tady jsou, nás vedou k tomu, že situace je mnohem závažnější než loni, a já znova prosím, abychom tady zapomněli, koho je co zodpovědností, a společně v zájmu občanů České republiky změnili neutěšený stav, který je na stole. To je první věc.
Druhá věc je - v rámci zbývajícího času řeknu, jak vzniklo 17,5 procenta, byl jsem u toho. Vzniklo to tak, že koalice navrhla 19 % sjednocené DPH a ODS a TOP 09 společně tvrdily, že to je výborné opatření pro cestu k tomu, jak zvýšit podnikatelské stimuly v Čechách, kdy zároveň snížíme minus 2 procenta na sociálním pojištění. Potom člen ODS, prezident Hospodářské komory, vystoupil do médií a popřel tento názor premiéra a pana ministra financí a zároveň k tomuto se vyjádřila celá řada odborníků, kdy na konci toho řetězce vystoupil prezident České republiky Václav Klaus. Všichni jsme v tu chvíli věděli, že jsme ve slepé uličce, že je to hloupost, a Věci veřejné měly tu odvahu říct: Je to hloupost, postavíme se k tomu čelem a zabráníme tomu, aby tady nebylo 19procentní DPH.
Kompromisně vzniklo 14 a 20procentní DPH s cílem - (Upozornění na čas.) Tak to dopovím panu Sobotkovi někdy příště, bude to bezesporu dneska dlouhá noc.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka - pan kolega Jiří Paroubek.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já bych chtěl vyzvat své kolegy k tomu, aby rozbili začarovaný kruh této diskuse, která nikam nevede. Když slyším pana poslance Bártu, prostřednictvím předsedající, tak si vždycky vzpomenu na Karla Poláčka a na jeho krásný výrok o tom, že se jedná o boje mezi severní a jižní čínskou armádou, samozřejmě někdy v těch 30. letech, aby bylo jasno. Dnes se v Číně nebojuje, pro ty méně informované. Takže nám je přeci úplně jedno, co chtěly Věci veřejné a jestli to bylo tolik, nebo ještě více. Důležitý je výsledek a ten je takový. No a jestli budeme něco dělat, tak určitě, ale až ve druhém čtení.
Takže teď bych prosil, kdybychom pokračovali v nějaké opravdu konstruktivní debatě.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Tak to byla faktická poznámka. Přicházíme zpět k řádným přihláškám. S přednostním právem dostává slovo místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek. Dále je přihlášeno osm kolegů. Druhým vystupujícím bude pan kolega Adam Rykala. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Přeju dobrý večer a dovolte, abych se vrátil k tématu, které tady máme před sebou. Já bych jenom upozornil na to, že vlastně to, co my víceméně projednáváme, je otázka důvěry vládě Petra Nečase. Protože pokud bude dán třeba návrh na zamítnutí, tak toto hlasování se vlastně změní v hlasování o důvěře vládě. A proto mi připadá, že bychom měli mluvit k meritu věci. Je k tomu docela vážný důvod, takže bych také prosil, abychom se zabývali tím, co je hlavním předmětem tohoto bodu.
Mně připadá charakteristické už to, že Petr Nečas a jeho vláda vlastně k hlasování o důvěře tady ve Sněmovně si vybrali právě tento zákon, který se týká daňových, pojistných zákonů a vlastně který se týká finanční konsolidace. Znovu - finanční konsolidace. A mně právě tohle připadá charakteristické, protože bych spíš viděl jako cestu ven z té situace, ve které jsme v české ekonomice, kdyby si vláda řekla, že svou důvěru v této Sněmovně spojí s nějakým programem hospodářského růstu. A řekne: Když nám tohle Sněmovna schválí, tak pokračujeme, protože tohle je to, co rozhodne o tom, jak se země bude zítra mít. A já vám říkám rovnou, že osud této země není spojen dneska pouze s takto úzce chápanou finanční konsolidací. To je prostě málo. V této zemi dnes je úkol obnovit hospodářský růst a tento úkol musí být součástí jakékoli finanční konsolidace.
A dovolte mi, mně dneska připadá, že s takovýmto docela jasným slovem dnes v deníku Dnes přišel guvernér České národní banky Miroslav Singer. Toho člověka jsem tady sice minule kritizoval, ale dnes mi připadá, že to, co říká v tom rozhovoru, je velice charakteristické, a dokonce bychom tomu měli věnovat pozornost. Protože proti té náladě, kterou tady rozhostila tato vláda, která začínala oním vyhrožováním Řeckem, tak pan Singer říká občanům této země: Přátelé, utrácejte! Utrácejte! Pokud tedy mají co ještě, tak utrácejte. A říká, ten stav země je takový, že to, co hlavně potřebujeme, je oživení. A dokonce hospodářské oživení je zřejmě to úplně hlavní. A on říká: Jsme jedna z nejprůmyslovějších ekonomik Evropy, která nereagovala nijak drasticky na propady trhů, daří se nalézt nové odbytiště, máme finanční soustavu, která je ochotna úvěrovat a má na to peníze, celá ekonomika se financuje za ceny v Evropě nízké. To všechno jsou pozitiva. To není špatný základ pro obrat v této zemi! Pro jaký obrat? Samozřejmě pro hospodářské oživení! To je oč tu běží! Proto říká pan guvernér: Utrácejte! Říká, co tady chybí, této ekonomice, je především důvěra. A kdo podlomil tu důvěru? Na tom ta vláda přece má dost rozhodující podíl! Tahle vláda, která mluvila o tom, jak nám hrozí Řecko, jak je země v situaci, kdy pokud nebudeme utahovat opasky a škrtit, tak se propadneme někam do pekel! A jak tady stojí, prostě není pravda, že země si stojí tak špatně, abychom vyvolávali takovouto atmosféru, abychom tvrdili, že teď tady nějakými daněmi, když je neschválíme, tak je prostě všechno špatně! Takhle to nestojí! Stojí to tak, jestli jsme schopni obnovit hospodářský růst. A kdo by to myslel vážně, tak by s takovýmto programem hospodářského růstu tady přišel! A řekl by: To je to, na čem stojím a padám! Tohle když mi neschválíte, tak odcházím! To by bylo věrohodné. Pak bych řekl: Možná si ten člověk zaslouží nějakou šanci. Ale já tvrdím, že je zásadní omyl, pokud vláda pokračuje v šíření špatné nálady.
Pan premiér tady může stokrát mluvit o tom, jak se zvyšují reálné mzdy. Já jsem byl včera v Bruntále, v Krnově a myslím, že by tam moc nepochodil s těmi úvahami! V této zemi je třeba obnovovat důvěru v ekonomiku jinak než takovýmito daňovými balíčky! A především rozhodně jinak než dalším zvyšováním daně z přidané hodnoty!
Chápete - právě to, co vláda dělala dokonce už od Topolánkova batohu, kdy začala přesouvat tíhu a břemeno zdanění z lidí, z podnikatelů, z firem na zaměstnance, kdy začala vytvářet pocit neférovosti ve zvládání krize, tam jsou kořeny té nedobré atmosféry. A tohle je třeba začít měnit! Tohle opatření, zvýšení DPH zase pokračuje v tomhle: Vy lidi to prostě odskáčete! S vámi se počítá jako s těmi, kdo to odedřete. To je pořád ta špatná filozofie. A pořád říkám, a ten stejný omyl, že takovéto posuny daní, které se už dějí skoro každého půl roku, jsou to, co nás má zachránit. Ale to je přece naprosto úzkoprsý typ uvažování! Pohyby daňového systému pojistných zákonů - to přece není to, co je základ toho, abychom se odrazili! Aby ekonomika, která se zamrzla, která je v recesi, aby se začala oživovat.
Guvernér Singer říká, že není žádný důvod k recesi. Že v této zemi s těmito podmínkami není žádný důvod k recesi! Tak proč sakra tady tu recesi máme? Pak to znamená, že ne proto, že by se na nás valily nějaké vnější okolnosti, ale proto, že my sami jsme si na ně zadělali! Zadělali jsme si na ně špatnými kroky tam, kde bylo možné postupovat úplně jinak. A já tvrdím, tam, kde bylo třeba uvažovat o tom, jak v této zemi i z té krize najít cestu k obnovení hospodářského růstu. A je mi velice líto, že s takovýmto programem Petr Nečas nespojil důvěru vládě, protože pro mě je to zase ukázka toho uvažování na pětníku, které nevede k ničemu.
A dokonce i tady Sněmovna, pokud tráví čas tím, že říká kdo, co, jak... tak si myslím, také je to podobný typ marnění času. Chápete, přece v tomhle není řešení situace.
Takže bavme se skutečně o podstatném a bavme se o tom, jestli toto, co tady předkládá Petr Nečas a jeho vláda, je skutečně to zásadní, s čím vláda tady může stát nebo padnout, a jestli je to to, co je hodno takové zásadní debaty. ***