(22.10 hodin)
(pokračuje Wenigerová)

Takže tyto výsledky a mnoho nešťastných mladých lidí. A tím nechci říci, jestli při dnešním množství 75 % mladých lidí, kteří získávají maturitu, si ji skutečně zaslouží všichni, ale ministerstvo muselo na tuto situaci reagovat a to se projevilo v pozměňovacím návrhu, kde bych pak v obecné rozpravě jenom řekla ty základní věci.

Takže prozatím toto v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, paní kolegyně. Hlásí se ještě někdo do rozpravy z místa? Faktická poznámka kolega Ohlídal.

 

Poslanec Ivan Ohlídal: Vážené dámy, vážení pánové, já vím, že muselo dojít k legislativní změně, která se týká státních maturit. Ale přesto si myslím, že tato legislativní změna nemůže být konečná. A chtěl bych to od pana ministra slyšet. Odvolávat se pořád na odbornou veřejnost není příliš férové. Já znám lidi z odborné veřejnosti, kteří nejsou s tímto modelem maturity spokojeni. A navíc mě mrzí, že pan ministr se nevyjádřil k tomu mému vyjádření ohledně té matematiky. To bych byl rád, kdyby aspoň byl schopen říct, jestli skutečně bude dodržovat slovo, které sice ne příliš výrazně, ale do určité míry jasně ohledně matematiky vyslovil na poslední schůzi školského výboru. Ptám se slušně a rád bych znal taky slušnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan ministr Fiala odpoví na faktickou poznámku.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Odpověď je jednoduchá. Tento model, který navrhujeme, navrhujeme na roky 2013 až 2014 s tím, že pracovní skupina, kterou jsem sestavil, pracuje na návrhu dlouhodobé koncepce maturitní zkoušky, která by mohla platit od roku 2015. Jedním z témat, které je samozřejmě zvažováno a je potřeba o něm diskutovat, je i to, aby maturita z matematiky byla povinnou součástí maturitní zkoušky. Je potřeba ale říct, že pokud bychom k takovému rozhodnutí dospěli, je potřeba mít určitý čas na přípravu, aby školy mohly dostatečně připravit žáky na to, že by případně mohla být matematika povinnou součástí maturitní zkoušky.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dívám se, jestli uvidím ještě přihlášku z místa do rozpravy. Kolega Bárta.

 

Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, opětně jsme tady slyšeli, jak v roce 2015, tedy až bude nové volební období, možná už o něco déle, teoreticky začne fungovat státní maturita v nějaké podobě. Státní maturity se tady dvacet let slibují. Státní maturity se složitě zdědily po minulé koalici, po minulé vládě. A za velmi improvizovaných podmínek, za velmi drahého řešení se akceptovalo to, aby se státní maturity k červnu roku 2011 rozchodily. Improvizovaně, na základě nedodělků, nehezkého výběrového řízení za předchozího ministra školství z předchozího volebního období zaplaťpánbůh se rozhejbe jakýs takýs systém státních maturit. Ten se po několika - po dvou letech snažení o aktivní zavedení nyní láme do ještě méně funkčního modelu, než kterým doteď byl, a slíbí se, že až v tom dalším období možná že se zavede nějaká státní maturita. A nakonec nám tady pan ministr dokonce řekne, že se zvažuje - ne že bude, ale že se zvažuje - jako jedna z variant, že možná že ta zkouška z matematiky jako povinná bude.

Ale já znovu připomínám: Strategie konkurenceschopnosti této vlády, závazný dokument této vlády, který tato vláda přijala, strategie konkurenceschopnosti jasně říká, že prostě matematika a státní maturity jsou naprosto klíčovou věcí pro konkurenceschopnost České republiky. Takže zase jsme u toho. Je pro nás důležitější rating v tom, jak dobře splácíme, ale je pro nás naprosto nepodstatné, jak upadáme v rámci konkurenceschopnosti v zemích nejenom Evropy, ale i celého světa. To není podstatné. Ani pro ministra financí ani pro předsedu vlády ani pro ministra školství.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Hlásí se ještě někdo do rozpravy z místa? Nevidím, proto obecnou rozpravu končím. Protože v obecné rozpravě nepadl žádný návrh, zahajuji podrobnou rozpravu. Neeviduji žádné přihlášky. Hlásí se někdo z místa? Není tomu tak. Proto končím podrobnou rozpravu.

Požádám o závěrečná slova pana ministra Fialu. (Z pléna se ozývá: Nemusí!) Pan ministr se zřekl závěrečného slova. Paní zpravodajka... se zřekla. Protože ani nyní nepadly žádné návrhy, končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Zahajuji další bod

 

40.
Vládní návrh zákona o podmínkách obchodování
s povolenkami na emise skleníkových plynů
/sněmovní tisk 772/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvním čtení. Současně musím upozornit, že proti návrhu bylo vzneseno veto dvou poslaneckých klubů, a sice klubu KSČM a klubu Věcí veřejných, takže jednání podle § 90 je vyloučeno.

Prosím, aby se z pověření vlády ujal slova pan ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a návrh uvedl.

 

Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa Vážený pane místopředsedo, vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi velmi svižně provést vás tímto návrhem důležitého zákona. Vychází zejména z transpozice evropských předpisů, směrnic i nařízení, z nichž ta poslední nařízení spolu s vyjednáváním o tzv. derogacích vrcholila ještě v letních měsících.

Změna, která tento zákon jako komplexní novelu původního zákona, provází, vychází ze základních premis:

Za prvé. Ve třetím emisním obchodování dochází ke změně, že se postupně zavádí systém aukcí. Dosud takto systém nebyl, zákon upravuje systém. Ustanovuje operátora trhu, dražitele, kde se tyto dražby pro Českou republiku budou provádět.

Za druhé. Definuje přidělování tzv. bezplatných povolenek harmonizovaných sekundární evropskou legislativou, jinak řečeno těch, které dostává na jedné straně český průmysl zdarma, tak těch, které se pro zejména průmysl elektrárenský přidělují tzv. bezplatně, tzv. derogace, výměnou za provedení modernizačních opatření.

A za čtvrté. Upravuje podmínky pro vydávání povolení k emisím, podmínky zjišťování a také hospodaření s jednotkami.

Co považuji za podstatné, je rozdělení výnosů ve smyslu směrnice, která na jedné straně říká, že by mělo alespoň 50 % směřovat do opatření v oblasti životního prostředí ke snižování energetické náročnosti, tak na druhou stranu ovšem ta definice neříká, že musí, ale používá anglický výraz shall be used - nechť toto je zde zaznamenáno pro další rozpravy. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP