(10.30 hodin)
(pokračuje Petr)
Tato norma jako celek jenom nařizuje a její realizace bude stát nemalou sumu prostředků, které dneska nemáme v mnoha případech na jiné, důležitější činnosti. Pochopitelně s požadavky na zajištění superzařízení, ať už pro výrobu chladu, nebo topení, jsou také stanovovány požadavky na jednotlivé osoby, které to budou provádět.
Je třeba říci, že této části zákona věnovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu mimořádnou péči, která mnohdy vyústila v triviální závěry. Například aby někdo mohl být specialistou, tak musí mít vysokoškolské vzdělání. A na druhé straně, aby to bylo asi potuplováno, musí mít pouvoir k tomu, že je osobou, která je schopná plnit právní úkoly. Domnívám se, že takové zpřísnění by tady asi být nemuselo, přičemž v celé řadě opatření nám scházejí dokonce základní definice.
Je třeba říci jednu záležitost - že všechny tyto posudky, audity a já nevím, jak se vše jmenuje, nebude hradit stát ani nikdo jiný, ale bude to hradit ten, kterého k tomu tímto zákonem donutíme. A tyto náklady nebudou malé. Zastavím se tady při této záležitosti u toho, co tady řekl pan ministr Kuba. S tím, co řekl, že když budeme mít panelák o půdorysném rozměru 20 x 50 a na šest pater, že stačí jeden audit pro jeden byt - tak pane ministře, to je základní popření fyzikálních zákonů. Jiné ztráty bude mít byt, který bude nahoře a ještě rohový, proti bytu, který bude mít jednu stěnu, která souvisí s okolním ovzduším, a ještě ta stěna bude na jižní straně. Tyto rozdíly mohou být až trojnásobné. Tak pokud něco chceme dělat, tak to nedělejme en bloc, ale tak, aby to splnilo svůj účel.
Druhou záležitostí je, že pro získání jednotlivých pouvoirů stanovujeme různé termíny. Jednou je to rok 2013, podruhé 2016, u nových budov dva roky od jejich uvedení do provozu. Aspoň z ohlasů bytových družstev je tady jeden požadavek: Ano, dělejme to, ale pouze za předpokladu, že někdo bude chtít ten byt pronajmout nebo prodat. U celé řady těchto společenství by se zbytečně nemusely vyhazovat peníze. (V sále panuje nepříjemný hluk.)
Pochopitelně tato opatření by se měla projevit i na dohadu ceny nemovitosti a také při stanovení výše pronájmu. Obecně se však neví, jak se tento aspekt při tom prodeji anebo při pronájmu projeví. Je celá řada lidí, pro které otázka, kolik zaplatí za klimatizaci nebo topení, je podružná záležitost, ale vybírají podle naprosto jiných a odlišných kritérií, jako je možnost dopravy do centra města, vybírají podle toho, jaká je tam hladina hluku, jaká je možnost vstupu do přírody apod. Nemáte dojem, že Evropská komise za chvíli nebude chtít, aby i na tyto aspekty byly nějaké štítky, které budeme pak společně posuzovat s tím, kolik to potřebuje energie na vytápění nebo klimatizaci? Já si myslím, že tak jak je ta první část postavená, je špatná.
Druhou oblastí je zpřísnění nároků na stavby jak při nové výstavbě, tak při reparaci starých budov. Požaduje se, aby měly co nejnižší spotřebu energií k vytápění, klimatizaci a na ohřev vody. V zákoně se objevuje požadavek, aby spotřeba energie v nových bytech byla téměř nulová. Co to je - téměř nulová? V zákoně o této definici, která je rozhodující a která bude žádat nejvíce peněz, pane ministře, není žádná zmínka. Dnes ne ze zákona, ale z odborného tisku jsem se dověděl, že pro to, aby budova měla skoro nulovou spotřebu energie, nesmí její energetický příjem být vyšší než deset kilowattů na metr čtvereční. Pro ilustraci auditoria - zateplený panelák má 200 kW na metr čtvereční a dům postavený podle poslední české normy sto. Chceme, aby stavby od jistého data, o kterém se ještě budu zmiňovat, měly skoro nulovou spotřebu energie. Ta nulová spotřeba energie nebude zadarmo. A opět podle materiálů ze Svazu architektů se bude jednat o zvýšení ceny na jednotku o 21 až 46 %. Je otázkou, že z hlediska hypotečních úvěrů s bankami není vůbec nic předjednáno, takže v mnoha případech i u těch, kteří budou schopni finančně toto zajistit, tady nemají zajištěno, že jim banky poskytnou úvěr. A opět v Česku se vyrojí skupina těch nejchytřejších, kteří se budou chtít poživit na státním rozpočtu a řeknou: Státe, je tady norma, my bychom nejraději, kdybys nám opět na zvýšené náklady poskytl nějakou dotaci.
Pokud tady bylo hovořeno u předřečníků, že to bude nový stimul pro stavebnictví, tak něco o tom stavebnictví vím a mám dojem, že to bude opak. Situace je dnes taková, že stavebnictví zhruba pět let klesá, jeho produkce v každém roce o 3 až 5 %. V mnoha případech ho živí výstavba rodinných domů. Je otázkou, kolik lidí dnes bude mít na to, aby si ten nový dům pořídili.
A teď se dostávám k jednomu z nejzávažnějších problémů. Evropská norma říká jednoduše, lapidárně a prostě, že všechny nové domy, ať už jsou soukromé, nebo veřejné, pro ně bude platit norma od dne, kdy budou kolaudovány. Je to pro veřejné budovy od 1. 1. roku 2019, pro výstavbu soukromou je to od 1. 1. 2011. Ale abychom my v rámci české tvořivosti tam něco nedali, co bude mít dopad jak na rozpočet, tak na kapsu stavebníků, tak jsme si řekli - a to je ten jeden z největších průserů - že od platnosti tohoto zákona všechna stavební řízení musí už probíhat podle těch předpisů.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, pane kolego. Prosím o snížení hladiny hluku. Panu poslanci se nemluví dobře, když je tady takovýhle hluk. Prosím vás všechny, respektujte to.
Poslanec Břetislav Petr: Paní předsedkyně, mockrát děkuji.
Takže když já začnu za předpokladu, že by to bylo přijato od 1. 1. 2013, stavět, tak už musím stavět podle norem, které zaručí, že když tato stavba bude kolaudována, bude mít skoro nulovou spotřebu energie. ***