(15.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
Proto za předpokladu, že služební funkcionář, v tomto případě ministr vnitra, došel na základě informace Generální inspekce bezpečnostních sborů, že proti policejnímu prezidentovi je zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání dvou trestných činů, k závěru, že byly naplněny hmotněprávní podmínky zmíněného ustanovení zákona, rozhodl ministr vnitra o propuštění pana plukovníka Lessyho ze služebního poměru. Používat v této věci expresivní pojmy, jako je poprava, považuji za nesmírně nevhodné. Mimo jiné i v kontextu s českou historií zhruba padesáti let před rokem 1989 bychom měli velmi vážit používání podobných expresivních slov.
Co se týče těchto kroků, musím zdůraznit, že jsou plně v kompetenci ministra vnitra. Musím říci, že pokud se jedná o odvolávání nebo odchody policejních prezidentů, tak si myslím, že i pan předseda John by tady mohl rozprávět ledajaké příběhy o tom, jak se to dělá a kam je možné až zajít, dokonce po vyhrožování pádem vlády a vládní krizí. Takže si myslím, že speciálně pan exministr vnitra a pan předseda Věcí veřejných by měl velmi mírnit svá slova, když kritizuje někoho za odchod policejního prezidenta a za způsoby a prostředky, které jsou při tom použity. Způsoby a prostředky, které jste používali vy při zajištění odchodu předchůdce pana plukovníka Lessyho, ty by stály skutečně za hlubší rozbor a za hlubší komentář, ale v žádném případě vás neopravňují k používání podobně expresivních výrazů, jako je poprava. Je to velmi nevkusné, nevhodné a nekorektní.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec John bude zřejmě reagovat a doplní svoje vystoupení. Prosím.
Poslanec Radek John: Tak tedy edukativně pro pana premiéra. Já jsem použil slovo šéf, on použil slovo služebně nadřízený. Každý občan České republiky bude asi vědět, že šéf a služebně nadřízený je totéž. Navíc pan premiér je znám tím, že umí své oběti vyčekat a slovit. (Smích mezi některými poslanci v sále.) A já jsem jenom chtěl upozornit na to, že pan Bílek je člověk, který si velmi dává pozor na všechny služebně nadřízené a dělá, co jim na očích vidí. Bod jedna.
Bod dvě. V koaliční smlouvě bylo napsáno, že nový policejní prezident má vznikat s kontrasignací premiéra. To už neplatí najednou? Vy jste se nevyjádřil k tomu, co jste tedy věděl a jaký máte na tom podíl.
Za třetí. Praskla schůzka. No, samozřejmě, že praskla, když nebyla nikde oznámena. Pochopitelně. Když něco není veřejné, tak to potom praskne, když se to zveřejní. Čili národ asi ví, že když se něco, co nebylo zveřejněno, zveřejní, tak to praskne. Tak jenom edukativně toto.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nevím, jestli ještě pan premiér bude reagovat? Nebude. Takže můžeme ukončit tuto interpelaci a bude následovat interpelace poslance Antonína Sedi - budoucí vývoj české ekonomiky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, vzpomínám si a se mnou všichni občané naší země na vaše předvolební síťovky. Dnes se ukazuje, že i modrá síťovka, jak jste ukazoval, je spíše poloprázdná, a dokonce hrozí prázdnotou.
Vaše vláda se tváří jako rozpočtově odpovědná a vaší prioritou má být konsolidace veřejných rozpočtů. Pouze připomenu vám i široké veřejnosti, že v roce 2010, a to bylo po Topolánkově a po Fischerově vládě, celkové zadlužení bylo 1 344 mld. korun. Ke konci června tohoto roku je státní dluh již 1 636 mld. korun. Za dva roky vaše vláda nadělala téměř 300 mld. dluhů, a to za situace snížení životní úrovně drtivé většiny občanů České republiky, postupné demontáže sociálního státu a veřejných služeb v zemi.
Vážený pane premiére, přestože se nedaří zastavit růst státního a veřejného zadlužení, vaše vláda prosadila druhý pilíř penzijní reformy, na kterou bude třeba cca 30 mld. korun. Vaše vláda prosadila nové rozpočtové určení daní, kde bude třeba dalších 12 mld. korun. Vláda hodlá prosadit církevní restituce, což bude stát státní pokladnu minimálně 2 mld. ročně. Vaše vláda má obrovské problémy s čerpáním peněz evropských fondů a sám pan ministr Kalousek odhaduje ztrátu na 50 mld. korun.
Pane premiére, můžete mně a občanům naší země říci, kde vezmete finance na vámi prosazované výdaje? Není daňový balíček, se kterým jste spojil důvěru vlády, balíčkem, který má právě přinést finanční zdroje na vámi prosazované a drtivou většinou občanů odmítané zákony? Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď požádám pana premiéra, aby reagoval na vystoupení pana poslance.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, považuji za přirozenou součást politické debaty nejen v české Poslanecké sněmovně a na české politické scéně, ale i kdekoliv v kterékoliv jiné parlamentní demokracii, že jednotlivé politické strany mají rozdílný názor na hodnocení ekonomického vývoje a hodnocení kroků vlády. To je přirozená věc a koneckonců parlamentní demokracie je založena na tom, že je tady vládní strana nebo v případě koaličních vlád, které jsou důsledkem poměrného volebního systému, vládní strany a že je tady také opozice, která zpravidla velmi ostře kritizuje to, co vláda dělá. Jsem přesvědčen, že by to nemělo být vedeno motivem kritizovat za každou cenu, nebo dokonce ještě hrubším motivem dělat všechno pro to, že čím hůře, tím lépe pro tu opoziční stranu. Koneckonců sám jsem strávil v těchto poslaneckých lavicích osm let jako opoziční poslanec, takže vím, že je to takřka povinnost a svatá povinnost a svaté právo opozičního poslance kritizovat vládu za její činnost. A koneckonců od tohoto pultíku jsem jako jeden z lídrů opoziční ODS pronesl nejeden ostrý a peprný výrok na ekonomickou a rozpočtovou politiku prováděnou vládami sociální demokracie. A koneckonců i dnes je potřeba připomínat některé kroky, které provedla ČSSD během svého vládního angažmá.
Na druhé straně na rozdíl od tohoto politického folklóru, který je, znovu opakuji, přirozený, kdy vláda říká, že většinu z toho, co dělá, dělá dobře, a to bez ohledu na to, jestli je to vláda levicová, nebo pravicová, a opozice bez ohledu na to, zda je levicová, nebo pravicová, říká, že to vláda dělá bezesporu špatně, nebo jenom výjimečně přizná, že to dělá dobře, tak jsou tady dejme tomu i určitá objektivní kritéria, na základě kterých je možné posoudit činnost té nebo oné vlády. Protože samozřejmě jsou tady instituce, kterým je - a teď mi promiňte použití toho trošku pejorativního nespisovného výrazu - šumafuk, kdo zrovna v té zemi vládne, jak je vláda složena z hlediska stranického zabarvení, z jaké politické strany je premiér, které politické strany vůbec v té vládě jsou a která z nich drží jaký resort. Je to otázka např. mezinárodních institucí, jako je Evropská unie.
Tady bych chtěl připomenout, že je v rámci tzv. six-packu povinnost každé vlády členské země Evropské unie v rámci tzv. evropského semestru pravidelně zasílat národní plán reforem, který je hodnocen a potom Evropskou komisí jakýmsi způsobem oznámkován a potom schvalován Evropskou radou. Tady musím říci, že naše kroky, které děláme ve stabilizaci veřejných financí a které děláme v naší národohospodářské politice, vycházejí z hlediska tohoto hodnocení velmi pozitivně a jsou hodnoceny jako úspěšné strukturální reformy.
Velmi podobně hodnotí naše reformy i Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj - OECD. Opět, OECD je úplně jedno, zda od tohoto pultu mluví premiér české vlády jako občanský demokrat, nebo sociální demokrat, nebo člen kterékoliv jiné politické strany. Jim je to opravdu jedno. Oni hodnotí konkrétní parametry a pravidelně každý rok o tom vydávají zprávu. A opět - reformní úsilí vlády České republiky pod mým vedením je hodnoceno touto institucí pozitivně. ***