(17.00 hodin)
(pokračuje Bohdalová)
Za druhé. Je pravdou, že při stravování nebude muset být dodržován potravní koš jako ve školních jídelnách mateřských škol? Upozorňuji, že normy pro stravování dětí se liší nejenom v mateřských školách, ale i na nižším a vyšším stupni základních škol. Kdo bude tedy v těchto skupinách zajišťovat stravování?
A nyní otázka pro mě nejdůležitější. Jsme jedna z mála zemí, která se může pyšnit dokonale propracovaným systémem předškolního vzdělávání, který má v současné době jediný problém, a doufám, že pouze dočasný - nedostatek míst v mateřských školách. Předškolní zařízení je součástí vzdělávacího systému v posledním ročníku školky. V posledním ročníku školky jsou děti připravovány na vstup do základní školy a učitelé, kteří zde pracují, pracují na základě schválených rámcově vzdělávacích programů. Děti jsou zde vychovávány a vzdělávány pedagogy se středoškolským, či dokonce vysokoškolským vzděláním v oboru předškolního vzdělávání s titulem bakalář nebo magistr. Ptám se, jaké kompetence budou požadovány pro vedoucího dětské skupiny. Je pravdou, že to může být kdokoliv, třeba člověk vzdělaný v oboru obchodu či pohostinství, člověk, který nemá žádné zkušenosti s prací s dětmi? Dále se ptám: Děti, které budou až do nástupu do povinné školní docházky v takové skupině, neprojdou přípravou před vstupem na základní školu?
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím o odpověď pana ministra Jaromíra Drábka. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně, teď jsem se dostal do prekérní situace, protože bych potřeboval na tu odpověď tak něco mezi půl hodinou a jednou hodinou, abych dokázal vysvětlit všechny ty aspekty, které tady byly zmíněny, což samozřejmě není problém mimo interpelace. Budu rád, když ty informace budou jasné.
Je pravdou, že v tuto chvíli je návrh úpravy dětských skupin ve fázi věcného záměru zákona. Ten věcný záměr zákona mluví jasně jak o hygienických podmínkách, tak o stravování, tak o kvalifikaci těch pracovníků. To znamená, odkazuji na ten text věcného záměru zákona, vzhledem k omezenému časovému prostoru se k tomu vyjádřím jenom stručně, ale samozřejmě potom rád písemně dodám všechny podrobnosti k tomu.
Co se týká hygienických podmínek, tak skutečně je tam velmi přesně specifikováno, jaké musí být hygienické podmínky. Ty hygienické podmínky jsou odstupňovány podle počtu dětí v dětské skupině. Samozřejmě že při větších skupinách je zajištěno, aby prostory byly upraveny v podstatě, když to teď řeknu velmi zhruba, prosím nechci, abych byl brán za slovo, ale tak, jako je to v mateřské škole. Ale samozřejmě že čím je ta skupina dětí menší, tak tím více se může podobat rodinnému prostředí, protože pokud v dětské skupině jsou dvě tři děti, tak si myslím, že je zbytečné dávat laťku hygienických podmínek na úrovni školského nebo předškolního zařízení a je možné tu laťku spíše přizpůsobit domácímu prostředí. Podobným způsobem je to řešeno i v oblasti stravování, kde je i možnost například, že stravu budou zajišťovat rodiče tím, že tu stravu prostě donesou a ta strava bude podána dětem.
Já chci zdůraznit, že dětská skupina by měla být mnohem méně formálním a doplňkovým zařízením, že se skutečně nejedná o klasické předškolní zařízení typu vzdělávacího, typu, který patří do kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Měla by to být služba rodičům tam, sama jste to zmínila, kde se zejména potýkáme s tím, že máme několik desítek tisíc dětí, které byly odmítnuty při podání žádosti v mateřské škole. A tento hendikep chceme především řešit, protože je to problém, který rodičům přidělává hodně starostí, například kvůli tomu nemohou nastoupit do práce. A dětská skupina má velkou výhodu v tom, že je mnohem pružnější, že tam mohou děti chodit například některé dny v týdnu, na několik hodin denně. Musím podotknout, že vycházíme z vlastní zkušenosti, protože takovou dětskou skupinu provozujeme na ministerstvu již více než rok. A dovolím si pozvat paní poslankyni, aby se přesvědčila v reálných podmínkách o tom, jak je zajištěna hygiena, jakým způsobem je zajištěno stravování a také jak je zajištěna kvalifikovaná péče o děti.
Tedy k tomu poslednímu - kvalifikace. Opět je tam velmi pečlivě vymezena kvalifikace. Není to v žádném případě tak, že by to bylo na úrovni volné živnosti, která nepředpokládá žádnou kvalifikaci. Věcný záměr zákona skutečně velmi přesně specifikuje, kdo se může o ty děti starat. Ale zase je ta kvalifikace skutečně přizpůsobena tomu, že se jedná o malou skupinu dětí a že to není vzdělávací zařízení.
Co se týká dětí, které jsou v těsně předškolním věku, toho posledního roku před školou, to je přece ale obecný problém toho, zda tedy - ta diskuse je na stole trvale, někdy intenzivněji, někdy méně intenzivně - zda v podstatě udělat povinný poslední rok mateřské školy, či zda to nechat na vůli rodičů. A pokud nemáme povinný poslední rok mateřské školy, tak musíme nechat i na vůli rodičů, zda tu péči svěří a v tomto případě i výchovu svěří tomu poslednímu ročníku mateřské školy. Ale pokud jim dáváme volnost, že mohou dítě například mít doma nebo zajistit jinou zletilou osobou, což je jaksi oprávněný způsob, jak zajistit péči o dítě, nebo zda využijí například běžně komerční zařízení zřízené podle živnostenského zákona, tak si myslím, že rozšířit to portfolio o neziskovou formu péče o děti o takovou formu, kde se může do péče zapojit svým přispěním zaměstnavatel a přispěje to k tomu, že pro ty rodiče to zlepší jejich možnosti pracovního uplatnění, tak nevidím důvod, proč bychom to portfolio neměli rozšiřovat. To je také základní cíl té úpravy, rozšířit portfolio možností péče o děti, ale kvalifikované a jasně vymezené, protože dnes dětskou skupinu je možné zřídit také. My jsme si to na ministerstvu ověřili a je řada jiných takových zařízení. Ale v podstatě neexistuje jednotné vymezení a jednotná úprava pro práci té dětské skupiny. To znamená podle mě ten zásadní krok, který chceme udělat - jasně vymezit podmínky. O těch samozřejmě můžeme diskutovat, to je naprosto správné, ale myslím si, že je lepší, když ty podmínky jsou vymezeny, než když to takzvaně visí ve vzduchu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Paní kolegyně Bohdalová má ještě doplňující otázku. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Jenom doplňující poznámku. Ony ty dětské skupiny těch dvou až tří dětí tady neexistují deset, dvacet, ale existují tu i třicet let. Když já jsem měla malé dítě, tak mi ho hlídala paní společně se dvěma dalšími dětmi, protože jsem v půl roce musela nastoupit do práce. To je jedno. Ale já si myslím, že kromě toho tady existují mateřská centra, která už jsou určitým způsobem zakotvena, mají určitě zkušenosti. Ale já si pořád myslím, že - třeba ve Finsku dneska, kde mají skvělý školský systém, ale nemají zařazenu do systému předškolní výchovu. Dneska o to velice usilují, protože vidí, že prostě taková ta rozhozená a nahodilá skupinová výchova není dobrá pro nástup školy. A já si myslím, a to není poznámka k panu ministrovi pouze, ale k celé vládě, že bychom se spíš měli zamýšlet nad tím, kde sebrat prostředky, abychom posílili rozpočty krajů nebo obcí na zřizování dalších míst v mateřských školách. Ale já si myslím, že za dva tři roky při tom, jak dnes klesá demografická křivka, budeme mít po problému.
A poslední moje věc. Jsem ráda, že jsem ve shodě s kolegy ze školského výboru, právě ze strany TOP 09, že je nezbytné, aby se poslední ročník mateřské školy stal povinným ročníkem základní školy.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poprosím ještě o reakci pana ministra Drábka. ***