(10.50 hodin)
(pokračuje Chalupa)
Směrnice stanoví povinnost členských států využít minimálně 50 % výnosů ve směrnici definované účely, primárně aktivity spojené se snižováním emisí skleníkových plynů. V zákoně v § 7 jsou vyjmenovány typy opatření z hlediska toho faktického, tzn. že pokud projednáme tento zákon a podaří se jej schválit, potom to znamená, že bude možné mimo jiné realizovat pokračování programu Zelená úsporám, od kterého očekáváme výrazná opatření jak z hlediska snižování emisí, tak zvýšení komfortu a kvality bydlení občanů České republiky, snížení jejich nákladů na bydlení a zároveň výrazný prorůstový efekt pro českou ekonomiku, zejména pak v oblasti stavebnictví.
Dalšími opatřeními je například, že se definuje otázka dražitele povolenek a jeho režimu. Dále se stanovuje správa obchodování, rozsah zařízení, která se povinně účastní systému obchodování. Dále je pak důležitá skutečnost, že zákon upravuje přidělení povolenek výrobcům elektřiny v případě, že provedou rozsáhlé investice.
Dámy a pánové, děkuji pěkně za dosavadní projednání a prosím o jednání v druhém čtení.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Děkuji za úvod. My jsme to přikázali k projednání výboru pro životní prostředí, iniciativně to projednal také hospodářské výbor. Usnesení máme k dispozici jako 772/1, to je myslím usnesení - zrovna poslanec Jiří Krátký o něm bude mluvit. Takže prosím, pane poslanče, k jednání vašeho výboru životního prostředí.
Poslanec Jiří Krátký: Ano, děkuji pěkně. Výbor pro životní prostředí se zabýval tímto materiálem. Přijal usnesení, které v zásadě nemění vládní návrh, je tam jen drobné rozšíření vyjmenovaných věcí, které by se měly podporovat. Jak tady pan ministr hovořil, je to podpora následného programu Zelená úsporám. Toto rozhodnutí výboru pro životní prostředí máte ve sněmovním dokumentu číslo 3809, kde je možno si ho přečíst.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji za to, co jste řekl. A teď požádám pana poslance Cyrila Zapletala, který nám něco podobného sdělí, co se týče jednání výboru hospodářského, který, jak jsem řekl, iniciativně projednal tuto normu.
Poslanec Cyril Zapletal: Děkuji, pane místopředsedo. Hospodářský výbor ve středu projednal předmětný dokument a přijal usnesení, které doporučuje Poslanecké sněmovně projednat a schválit sněmovní tisk 772 ve znění vládního návrhu zákona. Ostatní body jsou standardní tak, jak má vypadat každé usnesení. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže máme usnesení i z výboru hospodářského. A teď otevírám obecnou rozpravu, do které už mám přihlášky. Do obecné rozpravy se hlásí jako první pan poslanec Karel Šidlo, pak pan poslanec Novotný. Prosím do obecné rozpravy pan poslanec Karel Šidlo.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že první čtení proběhlo ve zrychleném procesu a navíc ještě původně k této novele zákona byl navržen způsob projednávání podle § 90, tak nebylo příliš mnoho prostoru, jak se vyjádřit k této novele zákona, a členové poslaneckého klubu za KSČM, kteří jsou současně členy hospodářského výboru, neměli příliš prostoru k tomu, aby s nimi bylo jednáno i na půdě hospodářského výboru o tom, jakým způsobem bude nastavena tato novela zákona. Proto mi dovolte stručný komentář v obecné rozpravě k tomu, proč jsme podali pozměňovací návrh, nebo podávám pozměňovací návrh, který jste měli možnost už vidět jako sněmovní dokument 3844. Prosil bych vás, abyste se s ním seznámili, protože to je určitá úprava § 7 odst. 5 v několika variantách a potom úprava § 7 odst. 6 a náhrada odst. 7 novým textem. A nyní pár slov.
Povinné nákupy emisních povolenek jsou další finanční zátěží pro český průmysl, na který stát již nyní přenáší hlavní část nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie bez ohledu na jejich energetickou efektivitu. Stávající podpora obnovitelných zdrojů je již za hranicí ekonomických možností České republiky. Česká republika má celosvětově jednu z nejvyšších podpor obnovitelných zdrojů podporovaných v přepočtu na jednoho obyvatele a v současné době kumulativně nejvyšší v Evropské unii. Výše podpory ohrožuje konkurenceschopnost českých firem, především českého průmyslu, který tvoří přes 30 % hrubého domácího produktu České republiky.
Dozorové státní orgány předpokládají dosažení závazku České republiky vůči Evropské komisi ve výši 13,5 % podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektrické energie již v roce 2013. Podle již existujícího závazku na podporu obnovitelných zdrojů energie roku 2020 zaplatí Česká republika 900 mld. korun, a to i v případě, že se podaří zastavit další růst podpory obnovitelných zdrojů prostřednictvím k tomu určených regulatorních i legislativních nástrojů.
Převážná většina těchto peněz půjde na zdroj nejméně efektivní, tj. sluneční elektrárny postavené v letech 2008 až 2010. Současná hodnota budoucích přímých nákladů vázaných na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů činí v reálném vyjádření dvojnásobek nákladů, které sloužily k očištění bankovního sektoru koncem 90. let v České republice. Podpora obnovitelných zdrojů je tak dvakrát vyšší, než činily náklady transformace. Převážnou část těchto nákladů přitom ponese český průmysl, který bude souběžně zatížen povinným nákupem emisních povolenek, jehož výnosy půjdou státu.
Elektřina pro průmysl v České republice je v současné době vedle Kypru, Malty a Slovenska nejdražší v Evropě. A protože jsou evropské ceny nad světovými, platí velcí čeští spotřebitelé za elektřinu téměř nejvíce na světě, a to i v případě, že jsou energeticky téměř nebo úplně soběstační. Kumulace nákladů z regulací na straně průmyslu a kumulace příjmů z regulace na straně státu, které zavinilo systémové selhání v oblasti finanční podpory obnovitelných zdrojů, vytváří krajně nevyváženou situaci s negativním dopadem na konkurenceschopnost českého průmyslu a jeho export. Český průmysl přispívá na podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů poplatkem ve výši 16,8 eura za jednu MWh spotřebované elektřiny. Vyspělé evropské státy zatěžují svůj průmysl jen symbolicky. Německo má pouze 50 centů na jednu MWh, Francie stanovila maximální poplatek ve výši půl milionu eur za rok, Holandsko platí podporu obnovitelných zdrojů přímo ze státního rozpočtu a průmysl je zcela bez poplatků.
Pokud tedy nechce český stát přijít o průmysl, na jehož jinou než slovní podporu nemá na rozdíl od Německa a jiných silných evropských ekonomik sílu, a pokud nechce zcela zbídačit své obyvatele, nabízí se využití dodatečných příjmů státu z prodeje emisních povolenek ve třetím období obchodování s emisními povolenkami ke snížení nákladů souvisejících s obnovitelnými zdroji pro všechny, jak občany, tak i naše firmy. Stát se tímto způsobem pouze přihlásí k finančními závazkům, jež svou špatnou činností, resp. nečinností způsobil. Využije k úhradě těchto závazků další prostředky, které bude v nadcházejících letech od průmyslu vybírat.
Proto se v podrobné rozpravě ještě přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který jsem oznámil, a nyní vám děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A teď pan poslanec Novotný starší do obecné rozpravy. Prosím.
Poslanec Josef Novotný st.: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se krátce přihlásil a zdůvodnil pozměňovací návrh, který jsem předložil na výboru pro životní prostředí a který byl drtivou většinou přítomných členů výboru schválen. Jedná se o drobné doplnění vládního návrhu zákona. A je tam v podstatě explicitně rozšířen způsob využití výnosů z dražeb o podporu využití lokálních zdrojů tepelné energie z obnovitelných zdrojů.
Hned na úvod zdůrazňuji, aby nedošlo k nedorozumění, že tento pozměňovací návrh v žádném případě nezahrnuje možnost podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale pouze výrobu tepelné energie z obnovitelných zdrojů na lokální úrovni. ***