(17.50 hodin)
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Já jen pro pořádek připomínám situaci přednedávnem, kdy jsme tady také navrhovali zařadit něco do jiného výboru a znělo právě zprava, že si to můžeme vzít iniciativně. Tak jenom až příště zase budeme navrhovat něco pro zařazení do jiného výboru, tak aby se zase neozývalo něco o možnosti iniciativního projednání ve výboru. Prostě od této chvíle platí tento precedens a já vám za něj, kolegové, děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: My se pustíme do posledního ústeckého návrhu, kterým je
96.
Návrh Zastupitelstva Ústeckého kraje na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.
a zákona č. 181/2011 Sb., a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 496/ - prvé čtení
Projednávání jsme přerušili na 33. schůzi usnesením ze dne 7. února a odročili nejpozději do předložení příslušného vládního návrhu zákona, nejpozději však do 1. června. Tak to znělo. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk 496/1.
Požádám pana poslance Foldynu, aby i tento třetí návrh uvedl za Ústecký kraj. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane místopředsedo, děkuji. Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, máme tady poslední, třetí návrh zákona, kterým se Ústecký kraj snaží zlepšit situaci v kraji, který je výrazně postižen hospodářskou situací, v němž žijí lidé a dostávají se do problémů, jedni do těch problémů, že jsou potom součástí páchání těch věcí, které jsou negativní, a druzí, kteří jsou nuceni v tom prostředí žít.
Jedna z věcí je opakované páchání přestupků. Já se nedomnívám, že lidé, kterým se v této chvíli možná neoprávněně říká nepřizpůsobiví, nejsou znalí zákona. Oni se dokonce dobře přizpůsobují tomu, co ten zákon dovoluje a co nedovoluje, takže vědí, že mohou páchat přestupky do určité výše, že to nejsou trestné činy. Samozřejmě také vědí, že přestupkový zákon jim umožňuje, resp. sankce za přestupek není taková, aby byla odstrašující pro pachatele přestupkové činnosti, toho pachatele, který znepříjemnil život slušným lidem.
My se proto domníváme, že je potřeba převést opakované páchání přestupků do trestního zákona. Trestní zákon má daleko větší - já neříkám, že absolutně - možnost ukládat takové postihy, které budou mít odstrašující charakter. Proto celý tento návrh zákona o přestupcích, který tady Ústecký kraj předkládá. Chceme, aby se ti, kteří páchají přestupky, kteří ničí život slušným lidem, začali bát toho, že budou chyceni a že v případě jejich dalších přestupků jim to bude sečteno a půjdou, jak se říká lidově, bručet nebo budou mít takové postihy, které se pro ně stanou odstrašující.
To je v kostce návrh Ústeckého kraje, který se tady předkládá, a já vás prosím, abyste ho pustili do dalšího projednávání, do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal zpravodajku pro prvé čtení poslankyni Ivanu Weberovou, aby se ujala slova. Prosím.
Poslankyně Ivana Weberová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, obsahem tohoto návrhu je novelizace trestního zákoníku zavedením trestněprávních důsledků přestupkové recidivy. To znamená, že v případě, že by došlo k více než trojnásobnému postihu za přestupek v rozhodném období, kterým jsou tři roky, mělo by to ten následek, že by se jednalo o trestný čin.
Má se novelizovat trestní zákoník tím, že do trestního zákoníku mají být převzaty nové skutkové podstaty, a jedná se tedy o skutkovou podstatu trestného činu krádeže, kde přibývá nové písmeno f), které stanoví, že byl za takový přestupek v posledních třech letech alespoň dvakrát postižen. Tady si dovolím zmínit, že je tam věcná chyba, protože v trestním zákoně se hovoří o přestupku, což si myslím, že je věcně nesprávné.
Dalším trestným činem, který má být doplněn do trestního zákona, je opakované narušování soužití lidí, kde namátkově zmíním, že trestného činu se dopustí ten, kdo naruší soužití lidí drobným ublížením na zdraví nebo např. schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním a byl v posledních třech letech za takový přestupek alespoň dvakrát postižen.
Dále je zaváděna nová skutková podstata trestný čin opakované rušení veřejného pořádku. Tam se zase stanoví, že kdo poruší veřejný pořádek tím, že neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci, nebo kdo poruší noční klid, nebo vzbudí veřejné pohoršení, nebo znečistí veřejné prostranství, nebo neoprávněně založí skládku, nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa a byl v posledních třech letech za takový přestupek alespoň dvakrát postižen, bude potrestán peněžitým trestem nebo odnětím svobody až na dvě léta.
Dámy a pánové, já se domnívám, že tyto skutkové podstaty byly bez jakékoliv korekce a bez jakékoliv selekce převzaty do trestního zákona a že není možné tímto způsobem postupovat, protože takto by byla kriminalizována velice málo závažná jednání a z takovýchto jednání by se stal trestný čin. Mám osobně pochybnosti o tom, zda to není v rozporu s Ústavou a v rozporu se zásadou proporcionality trestní represe a se zásadou subsidiarity trestní represe.
Domnívám se, že úmysl, který měl předkladatel, by nemohl být tímto zákonem naplněn, protože skupina, na kterou tento zákon míří, mám takový pocit, nebo i ze zkušeností, které jsou v současné době s obdobně páchanými trestnými činy menší závažnosti, že stejně nebude pro takové pachatele odstrašující, pokud by měl přijít trest ve formě odnětí svobody, protože pokud se podíváme na statistiky recidivy, kterou se také vláda pokouší řešit některými zákony nyní schvalovanými v Poslanecké sněmovně, tak zjistíme, že není pro pachatele, pro stejnou cílovou skupinu, odstrašující páchat znovu stejnou trestnou činnost, ačkoliv samozřejmě vědí, že jim za trestný čin hrozí odnětí svobody.
Domnívám se, že způsob zpracování tohoto zákona, to, že byly skutkové podstaty převzaty přímo bez jakékoliv změny z přestupkového zákona, se projevilo neblaze tím, že skutkové podstaty jsou velice neurčité. Domnívám se, že pro trestní právo není taková úprava možná. Jestliže je to platné obecně pro všechny zákony, že by měly obsahovat pokud možno srozumitelné a jasné termíny, tak pro trestní právo to platí dvojnásobně. Tady například z ustanovení, která jsem citovala, například kdo naruší soužití lidí drobným ublížením na zdraví - já se domnívám, že by bylo velice problematické řešit, co je vlastně drobným ublížením na zdraví nebo co jsou to schválnosti nebo jiné hrubé jednání. To si myslím, že jsou termíny, které do trestního zákoníku vůbec nepatří.***