(15.30 hodin)
(pokračuje Doktor)
A chci se pana ministra financí zeptat, zda není ještě teď pravá chvíle na to, abychom posečkali, pozdrželi projednání této věci. Já nikterak zásadně neintervenuji, nenapadám ten obsah. Opakuji ještě jednou, mám jiný pohled na věc a jsem připraven vnímat a respektovat vaše rozhodnutí, většinové rozhodnutí, máte-li k němu dojít, ale kladu panu ministru financí otázku a očekávám, že na ni odpoví, jakkoliv chápu, že se mu můj pohled na věc, resp. mé zjištění vůbec nemusí líbit: Stojí tato projednávaná věc, tlak na to doprojednat ji dnes v třetím čtení a uzavřít její projednávání a postoupení k horní komoře Senátu, za to, abychom se dostali do konfliktu se zvyklostmi a věcmi, s průběhem předjednání takových dokumentů, které jsou nám dokonce nařízeny? Ono to tak není, že si můžeme vybrat. My to prostě musíme splnit. A já mám pocit, že absence projednání tohoto dokumentu, předjednání a poznání stanoviska Evropské centrální banky k tomuto dokumentu je zásadní nedostatek.
Shledávám, že by bylo možné buď variantně vrátit tento dokument do druhého čtení a sečkat, anebo přerušit projednávání a sečkat a pan ministr by si zajistil ten chybějící dokument. Volbu preference, abych byl maximálně smířlivý, ponechám na něm, protože nechci ten proces projednávání nějak zásadně napadat, ale myslím si, že ta věc není tak důležitá, aby nám stála za otevřený konflikt a dohadovací řízení s Evropským soudním dvorem, protože my jsme prostě ze zákona, resp. z dikce evropských zvyklostí, povinni tento dokument nejdříve projednat s Evropskou centrální bankou, a pak jej dát k národnímu projednání v našem národním parlamentu.
Děkuji vám za pozornost a za to, že jste naslouchali mým argumentům.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Pan ministr dostane slovo s přednostním právem, poté pan kolega Miroslav Svoboda.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Především bych chtěl poděkovat rozpočtovému výboru za mimořádně intenzivní diskusi a za přijetí usnesení, které jsem chápal jako široký politický kompromis. Já nemohu říct, že by to usnesení, tak jak ho přijal rozpočtový výbor, stoprocentně konvenovalo technickým přáním Ministerstva financí, ale na druhou stranu chápu jisté politické výhrady a usnesení rozpočtového výboru já beru jako mimořádně křehký kompromis, za který děkuji. Děkuji za to úsilí, při kterém bylo uzavíráno, a jsem připraven ho podpořit.
Samozřejmě jsem musel nutně chápat, že ve druhém čtení vůči tomuto kompromisu se někdo vymezí a někdo se to bude snažit někam posunout. Já to respektuji. Ale není pravda, jak říkal pan poslanec Doktor, že mě to nepotěší. Mě to naopak potěšilo, protože je to zřejmé. Prostě pan poslanec Doktor tady přednesl několik argumentů velmi relevantních z pozice Bankovní asociace ČR, které se logicky tohle nelíbí.
Dámy a pánové, není mojí vinou, že je rok 2012 a od roku 1990, což už je 22 let, tento stát má platební styk jako za krále klacka. Žádná soukromá korporace by nemohla být konkurenceschopná, kdyby řídila platební styk svých peněz tak jako ČR ještě teď. Na jednu stranu máme na účtech některých fondů miliardy korun, ale na ně nesmíme sáhnout, tak si na trhu půjčujeme na krátkodobé pokladniční poukázky za drahé úroky, abychom překlenuli cash flow. Já bych mohl takhle tisíckrát pokračovat. To není sebekritika! Takhle to dělali všichni. Sobotkovi se dokonce takhle líbilo, ten to nechtěl jinak - říkám panu poslanci Urbanovi. Já jsem měl pocit, že prostě platební styk je nezbytné učinit efektivním, učinit ho na úrovni platebního styku všech konkurenceschopných soukromých organizací. Jinými slovy, nepůjčuji si, když nemusím, platím včas, ale vždy až poslední den a nenechávám zbytečně ležet peníze na účtech, kde ležet nemusejí, když mohou ve prospěch mé firmy, v tomto případě ta firma se jmenuje Česká republika, pracovat. To je smysl změny těchto rozpočtových pravidel!
To se logicky nelíbí řadě hráčů sdružených v Bankovní asociaci, protože subjekty sdružené v Bankovní asociaci vydělávají své peníze na úvěrech těch projektů, které poskytly, na bankovních poplatcích, tam dominantně, a potom ještě na hlouposti státu, který není schopen efektivně řešit své cash flow nejenom státu, ale všech veřejných rozpočtů. Samozřejmě, že dceřiné společnosti zahraničních matek tady vydělávají poměrně velké peníze. Projekt státní pokladny a tato změna rozpočtových pravidel tomu má zabránit. Já se nemůžu divit. Já kdybych byl Kunert, Kysilka, kdokoliv, tak mi to také vadí. Prostě berete mi kšeft! Ale já jsem tady za Českou republiku. Já tady nejsem za Erste, já tady nejsem za Raiffeisen, já tady nejsem za Société Générale. Já jsem tady za Českou republiku a nevidím žádný důvod, na rozdíl od pana poslance Doktora, abych nekompetenci řízení českého platebního styku a cash flow poskytoval ve prospěch dceřiných společností zahraničních matek. Fakt nechci! A to je celý smysl projektu státní pokladny, platebního styku a toho, co vám tady navrhuji.
Chápu, že tato Sněmovna je rozdělena na x politických proudů a zájmů. Velmi vás prosím, pokud vážně chcete podpořit efektivní platební styk a cash flow firmy, která se jmenuje Česká republika, podpořte vládní návrh novely těchto rozpočtových pravidel ve smyslu pozměňovacích návrhů rozpočtového výboru. Naprosto respektuji, protože máme svobodné volby, že někteří z vás tady budou chtít podpořit bilanci Erste, Société Générale či jiných společností. Je to vaše právo. Rozhodne většina v této Sněmovně.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Slovo má pan poslanec Miroslav Svoboda, poté se hlásí pan kolega Michal Doktor.
Poslanec Miroslav Svoboda: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážená vládo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych i já přispěl, přestože trošilinku mám pocit, že ta diskuse - ale ona proběhla ve druhém čtení, ale bohužel vás chvíli budu zdržovat i v tuto chvíli, kdy bychom měli především hlasovat.
Já budu přímo reagovat na poslední slova, protože byla velmi emotivní, což se přiznám, že mám rád, a mám to rád především od pana ministra, protože to je to jádro zdejší práce. A dopředu chci říct, že banky nebo ústavy, o kterých jste hovořil, tak ty mně neodpouštějí poplatky, nemám tam žádné nadstandardní služby. (Nesroz. komentář min. Kalouska.) Třeba mi něco dají. Asi bych měl být ještě progresivnější. Nevím. Ale jinými slovy, v tuto chvíli se necítím předpojatý a chci se zeptat na některé věci, protože proti tomu bohulibému záměru samozřejmě by nebylo co říct, ale to ale se vynořuje.
První ale mě napadá, a je to víceméně otázka směrem právě k panu ministrovi, který doufám, že to prostřednictvím elektroniky slyší i někde v předsálí, kam zrovna odešel. Mám informaci, že nikdo ve vládě, ani samotné Ministerstvo financí jako předkladatel návrhu, si nedal práci, aby se skutečně pokusil kvantifikovat reálné dopady této novely. A například by bylo velmi seriózní, kdyby nechalo ministerstvo provést řádnou RIA bilanci nebo RIA analýzu. To znamená dopadovou analýzu, jak se tato změna projeví fiskálně vůči státnímu rozpočtu. To se prostě nestalo. A vzhledem k tomu, že se jedná o desítky miliard korun, tak mi to připadá velmi lehkovážné na to, o jak zásadní věci se bavíme. ***