(17.40 hodin)
(pokračuje Nenutil)
Je-li to povstání českého lidu, pak zamyslíme-li se nad slůvkem "český", mohli by se ozvat Slezané nebo Moraváci, že to není úplně tak výstižné. Chápu, že bych dostal z druhé strany připomínku, proč je to České národní povstání, ale nechtěl bych to dál rozebírat.
Dámy a pánové, děkuji vám nejen jménem Senátu, ale hlavně Svazu bojovníků za svobodu, jenž celý tento návrh zákona inicioval, a Senát si ho osvojil. Děkuji za pozornost a přeji úspěšné další jednání. (V sále je neklid!)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Končím projednávání tohoto bodu. Odkládáme.
Máme další. Je to
89.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování
v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně
a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých
zákonů, ve znění zákona č. 320/2009 Sb., a zákon č. 130/2000 Sb., o volbách
do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 719/ - prvé čtení
Stanovisko vlády máme jako tisk 719/1.
Tento návrh by měl předložit senátor Jiří Dienstbier, kterého ve Sněmovně vítám, a hned ho poprosím, aby se ujal slova. Prosím.
Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych předložil senátní návrh zákona, kterým se novelizuje jednak zákon o politických stranách a pak všechny volební zákony s výjimkou zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Smyslem senátního návrhu zákona je omezit korupční prostřední v oblasti financování politických stran, omezit motivy pro toto korupční jednání a zavést jasná pravidla jak do financování politických stran na příjmové straně formou darů od jednotlivých osob, tak i transparentní pravidla pro financování volebních kampaní.
Tím prvním okruhem jsou tedy transparentní výdaje na financování kampaní. Návrh zákona předpokládá, že pro každou kampaň, tedy s výjimkou voleb do zastupitelstev obcí, musí každá strana a hnutí, které podávají kandidátní listinu, zřídit zvláštní účet a z tohoto jednoho jediného zvláštního účtu by měla politická strana či hnutí financovat veškeré výdaje na danou volební kampaň. Výdaje by měly tedy být zásadně financovány bezhotovostně s tím, že návrh zákona připouští výjimku u jednotlivých výdajů do výše 5 tis. korun, protože z praktických zkušeností víme, že tyto drobné částky lze těžko vždy realizovat bezhotovostním způsobem. Po skončení každé kampaně by měla politická strana či hnutí předložit zprávu kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny, která by měla zahrnovat i úplný výpis ze zvláštního účtu, který je pro dané volby zřízen, a zároveň účetní doklady k hotovostním výdajům, které nebyly hrazeny z příslušného účtu. Tato zpráva by měla být zveřejněna tak, aby byla přístupna i dálkovým přístupem, tedy na internetu. To znamená, že nejenom kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, ale i každý jednotlivec, který by měl zájem, by si mohl zkontrolovat, jakým způsobem byly hrazeny výdaje na kampaň té které politické strany nebo hnutí.
Návrh zákona zároveň stanovuje limity pro jednotlivé volby, a to pro volby do Poslanecké sněmovny a do Evropského parlamentu ve výši 80 mil. korun, pro volby do Senátu ve výši 3 mil. korun za každého kandidáta do Senátu a pro krajské volby ve výši 7 mil. za každý kraj, ve kterém strana nebo hnutí podávají kandidátní listinu. Tyto výdaje nebo tyto limity se sledují v období, které počíná vyhlášením voleb a končí dnem voleb. Vedle výdajů jednotlivých stran a hnutí zákon připouští i výdaje jednotlivých kandidátů a zavádí pro ně vlastně obdobná pravidla jako pro jednotlivé strany včetně stanovení výdajového limitu 300 tis. Vzhledem k tomu, že ve volbách do Senátu jsou i nezávislí kandidáti, stanovuje se zvláštní limit pro každého nezávislého kandidáta do Senátu ve výši 3 mil. 300 tis. korun, což je součet stranického limitu a toho, co může vynaložit i stranický kandidát do Senátu. Limity by měly omezit nákladné předvolební kampaně, které vyvolávají potřebu shromažďovat finanční prostředky na jejich hrazení, což může právě často vyvolávat pochybnost o korektnosti, jakým způsobem jsou tyto prostředky sháněny. Zákon také předpokládá, že výdaje by měly být hrazeny v obvyklé výši, tak aby nedocházelo ke skrytému financování formou snížené ceny.
Jak jsem říkal, zpráva, kterou musí strana či hnutí předložit po volbách, má být zpřístupněna na internetu, tedy dálkovým přístupem. Stejný princip návrh zákona zavádí i pro již předkládané výroční zprávy politických stran.
Na straně příjmů zákon zavádí poměrně zásadní změnu, a to že zcela zakazuje přijímat dary od právnických osob a umožňuje dary politickým stranám a hnutím poskytovat pouze fyzickým osobám, které jednají vlastním jménem a na vlastní účet, a o tom musí dát prohlášení, a to z toho důvodu, aby nedocházelo k obcházení zákazu darů od právnických osob prostřednictvím komisionářů, kteří by zdánlivě jednali vlastním jménem, ale na účet třetí osoby, v tomto případě konkrétně právnické osoby.
Zároveň se stanoví limit výše daru od jednoho dárce, a to na částku 1 mil. korun. Tady bych zdůraznil, že při formulaci této úpravy jsme vyšli z občanského principu. Vycházíme z toho, že stejně tak jako při volbách má každý jeden hlas, každý občan má jeden hlas, tak stejně tak by měla být určitá míra rovnosti při ovlivňování politických procesů a volebního rozhodování i při poskytování financí na volební kampaně. Jinými slovy, neměli by být občané privilegovaní jenom proto, že si mohou dovolit dávat relativně neomezené částky a měli by větší možnost ovlivnit politický proces než jiní občané České republiky. Zároveň návrh vychází z předpokladů, že u vyšších částek už bude vždy pochybnost ve veřejnosti, s jakým motivem byl dar politické straně poskytnut, zdali se vlastně náhodou nejedná o závazek politické strany za velký sponzorský dar rozhodovat prostřednictvím svých zástupců ve veřejných funkcí ve prospěch zájmu konkrétní osoby. Tyto pochybnosti jsou velmi obvyklé a zastropování výše darů by je mělo omezit a pomoci tak zvýšit důvěru veřejnosti v český stranický systém, která je na kritické úrovni.
Zákon vychází z toho, že hlavní sankcí za nedodržení pravidel je zveřejnění této skutečnosti. Tím, že umožňuje jednoznačně veřejnou kontrolu, tak politická strana, která nebude tato pravidla dodržovat, v první řadě zaplatí politickou cenu. Ale má i sankci ve formě snížení příspěvku, který strany a hnutí získávají ze státního rozpočtu. Je to ve výši 5 % v kalendářním roce následujícím po roce, kdy došlo k porušení pravidel podle zákona. Jak jsem říkal, nejde o zásadní sankci. Zákon vychází především z principu zveřejnění veškerého financování politických stran.
Zákon také zavádí definici volební kampaně. Vzhledem k tomu, že Senát návrh zákona projednával ve stejné době, kdy se projednával zákon o volbě prezidenta republiky, vyšli jsme z formulace, která byla dojednána do tohoto zákona zde v Poslanecké sněmovně, a upravili jsme ji stejným způsobem, tak aby byla volební kampaň definována obdobně ve všech volebních zákonech. ***