(12.40 hodin)
(pokračuje Koskuba)
Všichni hovoříte o tom, že bude posunuta do druhého čtení, aby ji vlastně zdravotní výbor a jiní přepracovali. Holt když dva dělají totéž, není to totéž! A závidím Ministerstvu zdravotnictví, že si může tento luxusní postup dovolit, kdy je něco předloženo a jiní to dodělají. A tam se asi shodneme.
Třetí má poznámka, obecná. Já už jsem to tu několikrát, dámy a pánové, řekl, a děkuji panu zpravodajovi, že to zmínil. Všimněte si, že když přijde byť sebelépe míněná zákonná norma, tak vždy, nebo mnohdy, bohužel mnohdy až většinou, se dotkne právě a hlavně jen těch slušných. To je i předmětem této zákonné normy. Kolegové tady vystoupili se svými zkušenostmi z praxe a já děkuji za ta slova, která zde zazněla. Protože znovu zdůrazňuji, drtivá většina českých lékařů a zdravotníků vůbec není banda korupčníků, není to mafie v bílém! Jsou to normální lidé, kteří pracují v podmínkách, v jakých pracovat musí, a není vůbec pravdou, že si válejí šunky někde na plážích za peníze farmaceutických firem. To se tu a tam stalo, ale to bychom si mohli vzít každou profesní či sociální skupinu, a tím pádem bychom skončili v hrozivém výčtu.
Čtvrtá poznámka, důležitá. Tady se zapomíná na to, že zdravotnictví je velmi citlivý organismus. Který, pravda, zvláště v posledních měsících je čím dál víc narušován jistými reformními kroky. Ale je to organismus, který kupodivu přes veškerou snahu Ministerstva zdravotnictví dále funguje. A v něm kromě jiného je povinnost postgraduálního vzdělávání. Já se prostřednictvím paní předsedající panu ministrovi omlouvám, ale každý klinický šéf je zodpovědný za vzdělávání svých lékařů. A jelikož mám tu možnost po léta působit ve státní, zatím stále státní nemocnici, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, tak si nebudeme nic namlouvat - málokterá nemocnice i s tímto zřizovatelem disponuje takovými finančními prostředky, aby mohla zajistit povinné postgraduální vzdělávání lékařů. A ti lékaři, i když jim platy byly zvýšeny, nemají je stále takové, aby si ty náklady byli schopni hradit ze svého. To si zde musíme připustit. A já nepovažuji za korupční jednání, pakliže uvnitř České republiky průhledně farmaceutické firmy zajistí vzdělávání mladým lékařům.
Ano, je zde jiná otázka. Máme zde spoustu tzv. medicínských celebrit - a nechci se vůbec nikoho konkrétně dotknout - často jsou současně i zaměstnanci Ministerstva školství -, kteří objíždějí stále dokola zeměkouli s různými kongresy. Ano, tam si mohu položit otázku, proč i já, protože sám to mám ve svých povinnostech, abych nepřišel o své odbornosti, způsobilosti, povinné způsobilosti atd., tam vidím stále stejné tzv. spíkry, kteří tu hovoří za tu firmu, tu za onu. Tam bych chápal, že ministr zdravotnictví ve spolupráci s ministrem školství budou hledat, kde je problém. Ale musím se zastat těch prostých, slušných zdravotníků jak soukromých, tak i těch ve veřejných nemocnicích. Tam si myslím, že je té korupce minimum.
Omlouvám se prostřednictvím paní předsedající kolegovi Kostřicovi. Já se přiznám, že jsem též byl mnohokrát vystaven tlaku farmaceutických firem. Ale jde o to, jestli se dveře té pracovny otevřou. A jestli dotyčný vedoucí pracovník vůbec má čas ty dveře příslušníkům farmaceutických firem otvírat. Myslím si, že to je o lidských vlastnostech, o morálce, o organizačních schopnostech. Čímž se kolegy nechci vůbec dotknout, tak to nemyslím. Ale snad na to nepotřebujeme zákonnou normu. Dále zdůrazňuji, že každé větší zdravotnické zařízení má svůj management, který též v tomto směru má kde zasáhnout.
No a pak, abych nemluvil dlouho, i když bych mohl, snad na závěr. Prosím vás, zazněla tu i slova o tom, jak z prostředků veřejného zdravotního pojištění plýtváme penězi za farmaceutické produkty. Ano, byla zde i myšlenka generického předepisování léků atd. Já se zase prostřednictvím paní předsedající omlouvám kolegovi Šnajdrovi, má své zkušenosti z ministerstva - ale Marku, já jako lékař a internista přece jenom na to mám jiný pohled. Nic nebrání systému veřejného zdravotního pojištění, aby proplácelo pouze generickou látku, která je v lécích obsažena, a pak si nemusíme lámat hlavu tím, jestli předepisuje atorvastatin ten, ten nebo ten. Protože lékaři už vyplňují takových papírů, mají takových nových povinností, že ještě po nich chtít v rámci oborů, abychom zcela změnili své zvyklosti, omlouvám se, to je věc, o které bych jednou rád diskutoval. A já soudím, že jde kupovat jogurt, ale školní jídelně nikdo nebude nařizovat, že bude kupovat pouze jogurt Florian - firma, která ho vyrábí, mi promine, nedělám jí reklamu, kupuji ho rád - a že nebude v žádném případě kupovat nějaký jogurt odjinud. Neurazte se, to už z nás, z lékařů, pak začnete dělat blbce a já se, vážení, domnívám, že naším hlavním úkolem je lidi léčit. Po nás se požaduje, abychom se dále vzdělávali, takže by nám toto měly zákonné normy umožnit, ale neměly by z nás dělat deklasovanou profesní skupinu, štvanou, podezřívanou z korupce. Mohu vás ujistit, že většina lékařů se tak nechová.
A já mám na závěr takovou obavu. Kdyby tato zákonná norma prošla a dodělala se, vracím se k jedné ze svých myšlenek, ona bohužel stejně zase dopadne hlavně na ty slušné a pro ty méně slušné, kterých je takováto menšinka, to možná vytvoří ještě daleko lepší podmínky. A za zdravotnická zařízení zřízená ne panem ministrem, ale jeho ministerstvem, mohu říct, že my nemáme možnost bezbřehého předepisování farmaceutických produktů. Já už jsem vám to tu též připomínal. Tady se říká, že každý může dostat všechno. Vážení, my většinu jak léků, tak vyšetření - a to se týká i soukromých lékařů - máme v platbách zalimitovánu. Takže si tu nenamlouvejme, že jak soukromý lékař, tak dokonce v dobré nemocnici, dobrým managementem vedené, i nemocniční lékař má stanoveny tvrdé limity, které jsou zoufale kontrolovány, aby se náhodou nepřešvihlo to, co ještě ze zdravotních pojišťoven vůbec dostaneme.
To znamená, dámy a pánové, já to ze slušnosti nenavrhnu, protože je vás tu zase víc a přehlasovali byste mě, ale poměrně mě překvapuje, že nikdo z vás nenavrhl, z vás vládních, aby se tato novela vrátila svému předkladateli. Protože tato novela je dle mého pohledu, skromného pohledu, zpracována tak blbě, že by si to zasloužila. S veškerou úctou děkuji za pozornost a na shledanou. (Potlesk vlevo.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Koskubovi. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí. Pan kolega Šťastný byl přihlášen, omlouvám se vám. Prosím.
Poslanec Boris Šťastný: Děkuji. Já budu velmi stručný a bude to asi to poslední, co k tomuto tématu ještě řeknu v krátké poznámce. Vidím tamhle kolegu Floriána, který se urazil při diskusi o jogurtu.
Ale já souhlasím s panem profesorem Kostřicou v tom - a on to řekl naprosto exaktně -, že v jejich nemocnici se ředitel rozhodl nastavit nějaká pravidla a ta pravidla prostě lékaři dodržují. To je přesně to, kam má směřovat náš zákonodárný proces v regulaci chování v oblasti lékové politiky a reklamy v souvislosti s lékovou politikou. Prostě určovat pravidla má ten, kdo danou organizaci řídí a kdo platí. Čili pan ministr zdravotnictví nepochybně by měl mít možnost zakázat v jím přímo řízené nemocnici, jakým způsobem budou lékaři postupovat při komunikaci se zástupci farmaceutického průmyslu. ***