(15.00 hodin)
(pokračuje Němcová)
Budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak nám bylo předloženo a jak nás s ním pan poslanec Suchánek seznámil.
O tomto návrhu usnesení rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 105. Zahajuji toto hlasování a táži se, kdo souhlasí s návrhem usnesení. Kdo je pro? Proti návrhu?
Hlasování číslo 105, přítomno 196, pro 123, proti 9. Návrh usnesení byl přijat. Tím jsme vyřešili bod číslo dvě.
Zahajuji projednávání dalšího bodu.
73.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu
a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní
moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 763/ - prvé čtení
Prosím, aby tento návrh uvedl pan ministr Leoš Heger.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Vážená paní předsedkyně, vzhledem k tomu, že post ministra práce a sociálních věcí, z kteréhožto ministerstva tento návrh odešel do vlády, a byl vládou odsouhlasen, není obsazen, byl jsem požádán, abych jménem vlády návrh tady přednesl.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás stručně seznámil s obsahem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci atd.
Předložený návrh formálně reaguje na nález Ústavního soudu vyhlášený pod číslem 181/2012 Sb., kterým byla s účinností od 1. června 2012 zrušena zvláštní platová základna pro soudce v letech 2012 až 2014, ale současně i výše obecné platové základny, která činí 2,5násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu v předminulém roce, a to uplynutím 31. prosince 2012. (Trvalý hluk v sále.)
V odůvodnění nálezu se odkazuje na dřívější nálezy Ústavního soudu, ve kterých zdůrazňoval, že z hlediska principu dělby státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a požadavku jejich vzájemné vyváženosti je třeba považovat i přímou vazbu mezi platem představitelů moci zákonodárné a výkonné na jedné straně a platem soudců na straně druhé za výrazný prvek záruky přiměřeného materiálního zabezpečení soudců. Rovněž konstrukci zákona s jednotnou platovou základnou a platovými koeficienty považuje Ústavní soud za významnou pojistku, že poměr v materiálním zabezpečení představitelů jednotlivých mocí bude i v budoucnu zachován.
Navrhované řešení vychází z předpokladu, že Ústavním soudem zrušená relace platové základny k průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře ve výši 2,5násobku je příliš nízká, avšak současně bylo Ústavním soudem ponecháno na vůli moci zákonodárné a výkonné, v jaké úrovni ji nově stanoví. Jestliže byla Ústavním soudem platová základna vypočtená jako násobky číslovky 2,5 shledána jako protiústavní a v logice pak původní platová základna vypočtená násobkem číslovky 3 jako bezpečně ústavně konformní, pak za možná řešení lze považovat všechny navržené varianty. Ani při nejúspěšnější z nich se platová základna soudců oproti roku 2012 nesníží, a splňuje tedy i tato požadavek Ústavního soudu na nesnižitelnost platu soudců.
Vláda se nicméně v žádném případě nevyhýbá diskusi o dalších možných řešeních, včetně takového, kterým by se úroveň platové základny pro soudce a ostatní představitele státní moci řešila odděleně. Naopak takovou diskusi vláda uvítá, a to i proto, aby bylo na základě všeobecné politické shody nalezeno řešení, které bude ústavně konformní a zároveň z dlouhodobého hlediska stabilní. Z tohoto pohledu vláda navržené varianty vnímá především jako podklad k další politické i odborné diskusi, jejíž výsledek se promítne do konečné podoby schváleného zákona, přičemž takto schválený zákon se může i koncepčně lišit od nyní předloženého návrhu zákona, který by měl posloužit především jako legislativní nosič pro řešení vzešlé ze všeobecné politické shody.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Já děkuji vám, pane ministře. Omlouvám se za ten ruch, který byl ve sněmovně, ale není v mých silách přinutit naše kolegy, aby se chovali tak, jak se náleží pro poslance. Takže se vám omlouvám já za ně.
Prosím nyní o slovo pana poslance Vladislava Vilímce.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové a kolegyně, vláda předkládá v tomto volebním období další novelu zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Činí tak z důvodu nálezu Ústavního soudu publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 181/2012 Sb. Tímto nálezem byla s účinností od 1. června 2012 zrušena zvláštní platová základna pro soudce a zároveň uplynutím 31. prosince 2012 i obecná platová základna ve výši 2,5násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené v předminulém roce. Vláda zareagovala na nejnovější nález Ústavního soudu návrhem na obnovení používání obecné platové základny.
Vážené kolegyně a kolegové, po zkušenostech a peripetiích s tímto zákonem je evidentní, že nebylo příliš šťastné nesystémově zasahovat do obecného principu zákona, tedy stanovení platové základny násobkem průměrné nominální měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře dosažené za předminulý kalendářní rok. Důvody k těmto nesystémovým krokům byly sice bohulibé a pochopitelné, ale tyto změny vlastně zcela narušily stanovení platové základny do té míry, že její obnovení již přináší určité obtíže. Podle mého přesvědčení však další nesystémové zásahy přinesou v budoucnu ještě větší komplikace. Otázkou tedy zůstává, zda neustále odsouvat návrat k obecnému postupu, který předpokládá a stanoví zákon. V případě soudců, a o tom mluvil pan ministr, takový postup byl vícekrát shledán protiústavním, byť speciální platová základna u soudců byla stanovena výše než u ostatních představitelů státní moci.
Vláda tedy přistoupila k obnovení obecného principu stanovení platové základny od 1. ledna 2013, a to v pěti možných variantách. Dopad jednotlivých variant do státního rozpočtu je obsažen v důvodové zprávě k tomuto tisku a máte možnost si tyto dopady přečíst.
Dovolte mi vyjádřit přesvědčení, že v dalším projednávání zákona bude Poslanecká sněmovna postupovat racionálně, bez nikam nevedoucí snahy platový systém dalšími speciálními ustanoveními, a to především u soudců, zcela narušit. Koneckonců z nálezu Ústavního soudu je zřejmé, že tudy cesta nevede.
Jako zpravodaj tohoto tisku předesílám, že je nezbytné schválit novelu zákona tak, aby vešla v účinnost od 1. ledna 2013. Z toho důvodu navrhnu v obecné rozpravě zkrácení lhůty projednání tohoto tisku č. 763 ve výborech na 20 dnů.
Děkuji za pozornost. ***