(12.20 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Takže podstatných je těch sto miliard. Ale jestliže se vám propadne ekonomika, jestliže nastanou efekty typu sníženého ratingu pro Českou republiku pro ty naše politické, ale i ekonomické zmatky, když nastanou dopady negativního vývoje důsledků penzijního systému, který ještě zatím máme čas minimálně odložit, ale také to chcete proválcovat aktuálně ještě snad existující většinou, ten deficit se samozřejmě zhorší. A k tomu když připočteme církevní restituce, které samozřejmě jsou rozpočítány na hodně let, ale také ukrojí z každého rozpočtu aspoň něco, tak prostě to číslo nemůže vyjít. Nemůže vyjít.
Paní místopředsedkyně vlády Karolína Peake, jestli si to dobře pamatuji, řekla, že podmiňuje své hlasování za církevní restituce tím, že rozpočet bude konsolidován a že se tam ty peníze najdou. Ona to trošičku zkratkovitě spojila - když se schválí balíček, budou peníze. Copak ten balíček má vydělat na církevní restituce? Copak ten balíček má vydělat na chybějící peníze v penzijním systému? Ne, ten má zalátat díru ve výběru daní! Nic víc. Takže tahle podmínka evidentně nebude splněna. Takže to znamená mimo jiné, že debata nad těmito čísly se začíná pohybovat v jakémsi snovém prostředí, kdy se z toho čísla sto miliard stal vlastně mýtus, a ten, kdo v to věří, by si měl zkontrolovat, jestli náhodou nehalucinuje - strašné slovo. Takže to, pokud jde o strašení deficitem.
Vláda možná dneska prohlasuje to, oč se tak snažila poslední dny, a s pomocí možná jakéhosi nám dosud ještě neprůhledného mixu negativních a pozitivních motivací dotlačila své řady k tomu, aby to dneska nějak prohlasovaly. Ale například Süddeutsche Zeitung a jiná média i v zahraničí upozorňují tuto vládu - opět je radši cituji, než abyste řekli, že jsem si to vymyslel já - upozorňují tuto vládu, že toto vítězství bude skutečně vítězstvím, které se dá přirovnat k vojenskému úspěchu krále Pyrrha. Jak víte, vyhrál, ale zdecimovalo mu to do té míry jeho vojska, že v dalším kroku se už Řím tohoto dotěrného krále zbavil. Čili možná je to už nyní Pyrrhovo vítězství, možná že ještě dneska na tramvaji vlajky vlají, budete slavit, že jste zahnali vámi vyprodukované, vymyšlené rudé strašidlo do kouta, ale v prosinci se tady sejdeme znovu a uvidíme, jestli jste tímto krokem získali důvěru lidí, jestli vaše řady drží, jestli budete mít skutečně 101 a více hlasů, nebo zda platí, co jsem naznačil, že tato vláda stihla něco, co jsem si kdysi nedokázal představit, to, že tady v tak krátké době uvidím nový kůl v plotě, kterého neberou ani vlastní straníci, natož občané této země.
To je v kostce ten nejzákladnější důvod, proč ve finále budeme hlasovat proti tomuto balíčku. A jsem rád, že jsem to mohl dneska vyjádřit, protože si myslím, že národ napjatě poslouchá nejen jak to dopadne, ale jak kdo vystupuje a kdo argumentuje. To, že vláda mlčí, je jasné, že jde o tu mocenskou koncovku a že argumenty už jí docházejí.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď pan poslanec John, který se přednostně hlásí o slovo, takže mu ho udělím. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek John: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se cítím trochu vyvolán panem poslancem Dolejšem, který tvrdil, že Věci veřejné včera říkaly měkké ne. Věci veřejné říkají tvrdé ne. Věci veřejné si myslí, že vláda Petra Nečase, nebo vláda ministra financí Kalouska a Petra Nečase, je nelegitimní. A už orchestrace popravy policejního prezidenta za to, že policie začala vyšetřovat ty velké korupční kauzy v politických špičkách, vlastně způsobila, že tu legitimitu ztratila.
Věci veřejné jsou proti vládě Petra Nečase. Chtějí, aby skončila. A včera jsme se jenom snažili, aby napříč politickým spektrem rozumní lidé prohlasovali, aby se nezvyšovalo DPH. Kdyby se to podařilo - a vystupuji i proto, abychom ještě jednou zkusili zabránit té šílené hospodářské politice dalšího nesmyslného zvýšení DPH, abychom prohlasovali DPH 20 a 14 %, tzn. nezměněné. A tak samozřejmě, protože premiér Nečas řekl, že pokud nebude schválen vládní balíček tak, jak byl předložen vládou, odstoupí, rezignuje, tak samozřejmě by byly splněny oba účely - nebylo by zvýšení DPH, nebylo by dramatické zdražení a vláda Petra Nečase by padla, což si opravdu přejeme.
Původně jsem se přihlásil s příspěvkem, kdy bych nechtěl reagovat jenom na pana poslance Dolejše, o situaci v této zemi a o tom, co způsobí DPH.
Je pravda, že návrhy na zlepšení ekonomické kondice našeho státu z dílny ministra financí jsou rok od roku horší. Miroslav Kalousek, Jekyll a Hyde nebo pověstný vlk v rouše beránčím českých státních rozpočtů, člověk, který v minulosti daně snižoval a teď je stejně umanutě zvyšuje, člověk, který v minulosti republice nasekal manka ve státním rozpočtu, se teď bije v prsa jako vzorný šetřivý hospodář, nehledě na ekonomické zdraví státu. Tím vším, čím je, je přitom očividně rád. Namísto snižování výdajů a podpory podmínek pro podnikání opakovaně nadhodnocuje plánované příjmy a chrlí na nás v podstatě virtuální čísla. Své návrhy protlačuje vyvoláváním umělého strachu a všudypřítomného nátlaku. To je z dlouhodobého hlediska hospodaření naší země sebedestruktivní a vede nás to na sestupnou cestu k dlouhodobé recesi. Jeho rozpočtování se navíc děje na úkor budoucnosti země, na úkor školství, vědy a veřejných investic do rozvoje země a na úkor pověstného přivezení práce do této republiky.
Nevím, jestli si Miroslav Kalousek, skutečný premiér naší země, a Petr Nečas, stínový premiér, uvědomují, že se chovají jako pověstný a pro naše dějiny naprosto tragický pater Koniáš. Ten ničil knihy a národní identitu. Zmínění pánové s obdobnou zatemněností ničí naše školství, naši vědu, ořezávají veřejné investice a sociální služby.
Vážení páni poslanci, dnes rozhodujeme o tom, zda naše priority v blízké budoucnosti bude prosazovat a určovat tato koniášovská optika kalouskovského typu. Praxe je o to křiklavější, že v případě Miroslava Kalouska jde o ministra, který v minulosti přicházel s rovnou daní a daně snižoval, zvláště vysokopříjmovým skupinám. Teď přichází se škrty a ordinováním léčby zvedáním daní především nízko- a středně příjmovým občanům, domácnostem a živnostníkům.
Ministr financí Kalousek namísto promyšlených úspor a podpory ekonomických investic reaguje opakovaným zvyšováním daní. Jediným reálným dopadem zvýšení daní bude nižší příjem státní kasy, protože navýšení DPH povede k ještě většímu snížení výdajů českých domácností. Jen za poslední rok tyto výdaje domácností poklesly o více než 2,2 %. Naopak se výrazně zvýšily úspory, ale ne úspory pro budoucí investice, které by potřebovala tato země. Ty úspory jsou reakcí na Kalouskovo strašení. Je to šetrnost z důvodu strachu a nejistoty do budoucna. Naspořené částky domácností se zvedly o neuvěřitelných 100 %, ze 100 miliard na 200 miliard korun. Jde přitom o úspory, které mohly být investovány, zapojeny do tuzemské ekonomiky a podnikatelských aktivit. Kdyby pan ministr nestrašil celý národ krizí, aby prosadil zvýšení daní lidem s nižšími příjmy, tyto peníze mohly být používány pro rozvoj republiky. Svým strašením krizí přitom ministr financí Kalousek sám krizi prohlubuje. Realitou je, že jediným, kdo na současné neradostné situaci profituje, jsou bankovní domy.
Narůstá navíc vynucené utrácení za hranicemi. Dnes už i u běžných základních nákupů a u tankování pohonných hmot. Těmito přeshraničními výjezdy našich občanů a nákupy zejména v Německu se znásobuje podsekávání domácí ekonomiky, doprovázené zpomalováním našeho exportu a nárůstem nezaměstnanosti, zvlášť v chronicky ohrožených regionech v příhraniční. ***