(15.10 hodin)
(pokračuje Heger)
Novela nepovede k většímu zasahování do života rodin, ale naopak stanovuje jasné postupy a mantinely činnosti orgánů sociálně-právní ochrany. Zmínit je třeba zejména povinnost orgánů sociálně-právní ochrany zpracovat individuální plán ochrany dítěte a podle tohoto plánu postupovat při řešení konkrétního případu ohroženého dítěte, povinnost projednávat jednotlivé případy v rámci případových konferencí za účasti dalších přizvaných odborníků nebo povinnost dodržovat přesná pravidla při podání návrhu k soudu na přijetí opatření zasahujících do rodičovské zodpovědnosti, kdy je orgán sociálně-právní ochrany povinen u soudu doložit, že před podáním takového návrhu poskytl rodině potřebnou pomoc a využil všechny mírnější prostředky na ochranu dítěte, které však nevedly ke zlepšení situace v rodině. Novela tak stanovuje zcela jednoznačné postupy orgánů sociálně-právní ochrany proti dosavadnímu vágnímu a širokému vymezení povinností orgánů sociálně-právní ochrany. Novela vytváří rovněž podmínky pro kvalitní výkon sociálně-právní ochrany dětí, když stanoví pro orgány sociálně-právní ochrany i pověřené nestátní subjekty povinnost řídit se standardy kvality sociálně-právní ochrany, které budou upraveny prováděcí vyhláškou MPSV. Orgány sociálně-právní ochrany tak budou jako první ze všech správních orgánů podrobeny nejen běžné kontrole výkonu státní správy, ale navíc rovněž kontrole dodržování standardů kvality, které budou povinny naplňovat bezezbytku ze sta procent. Obdobně i ve vztahu k pověřeným nestátním subjektům bude nově prováděna inspekce kvality výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Novela rovněž zpřesňuje zákonné podmínky, za kterých je možno vydat nestátním subjektům pověření k poskytování sociálně-právní ochrany dětí.
Čtvrtým bodem připomínek pana prezidenta byla profesionalizace pěstounské péče.
Opatření na podporu pěstounské péče reagují na hlavní důvody, proč pěstounská péče v republice tak často selhává. Nedostatečná příprava budoucích náhradních rodičů, nepřesné informace o dětech, které přicházejí do náhradní rodiny, slabá podpora při výkonu pěstounské péče, a to jak ve formě odborného poradenství, tak hmotného zabezpečení, nedostupnost odborných, doprovázejících a odlehčovacích služeb, to vše jsou problémy, které komplikují výkon pěstounské péče. Jsou také jedním z důvodů, proč v současné době existuje nedostatek zájemců o náhradní rodinnou péči a téměř jedenáct tisíc dětí musí trávit své dětství mimo rodinné prostředí. Novela tyto nedostatky odstraňuje. I přes podstatné navýšení odměn pěstounů nebude v žádném případě připouštěno, aby hlavní motivací pro přijetí dítěte do pěstounské péče byla motivace finanční. Všichni žadatelé budou i nadále podstupovat pečlivé a přísné posuzování svých výchovných předpokladů, rodičovských kompetencí, motivace k podávání žádostí, bezúhonnosti, rodinného zázemí i majetkových poměrů. Lze garantovat, že sítem odborného posouzení nikdy neprojdou osoby, které by měly o pěstounskou péči zájem pouze ze zištných důvodů.
A nyní k páté, poslední připomínce pana prezidenta - k pěstounské péči na přechodnou dobu.
Specializovaný institut pěstounské péče na přechodnou dobu je určen pro děti, u nichž je zřejmé, že se budou moci ve velmi krátké době vrátit do své původní rodiny nebo že ve velmi krátké době naleznou trvalou péči v náhradní rodině zejména ve formě osvojení. Novela pouze odstraňuje zásadní nedostatek současné právní úpravy, a to nedostatečné hmotné zabezpečení tohoto typu pěstounů, zpřesňuje požadavky týkající se jejich odborné přípravy a vzdělání a omezuje maximální trvání doby pěstounské péče na přechodnou dobu. Poznatky z poslední doby ukazují, že se tento institut začíná v praxi dobře osvědčovat a že se krajským úřadům postupně daří nalézat vhodné typy pěstounů pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu, což lze dokumentovat na příkladu Moravskoslezského kraje, v jehož evidenci se již nachází několik desítek těchto specializovaných pěstounů.
Tolik, dámy a pánové, v úvodu k návrhu zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Zákon byl ve Sněmovně projednáván třemi výbory. Táži se, jestli se zpravodajové těchto výborů chtějí k zákonu postupně vyjádřit. Nejdříve zpravodaj výboru pro sociální politiku a stálé komise Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti pan poslanec Čechlovský. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Čechlovský: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já bych jako zpravodaj v této fázi řekl, že to, co zaznělo z úst pana ministra, považuji pro otevření diskuse za dostačující, a já bych s dovolením poté vystoupil se závěrečným slovem.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dále pak zpravodajka výboru pro zdravotnictví paní poslankyně Soňa Marková? Nechcete se vyjádřit. A zpravodajka výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu paní poslankyně Levá? Nechce se vyjádřit. Dobře.
Takže k tomuto bodu otevírám rozpravu. Mám tady dvě přednostní přihlášky. První byl kolega Sklenák se stanoviskem klubu - nebo pokud dáte dámě přednost? Dobře. Takže kolegyně Klasnová. Prosím.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Děkuji za přednost i kolegovi.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, Věci veřejné nepodporují zákon o sociálně-právní ochraně dětí. My jsme nezvedli pro tento zákon ruku v předchozích hlasováních, a nebudeme tedy hlasovat ani proti prezidentskému vetu. Vysvětlovat zde obšírně všechny důvody, proč není dobré zvednout ruku pro tento zákon, snad není nutné, protože celá řada argumentů už na půdě Poslanecké sněmovny padla. Snad jen ve stručnosti.
Ona cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Záměr základu tohoto zákona je v zásadě dobrý, řešení je ale ukvapené a nedomyšlené. A jako mnoho jiných zákonů z pera exministra Drábka by přijetí této legislativy v reálu generovalo velké problémy, které by v tomto případě měly dopad na ty, které by naše společnost měla chránit nejvíce, na děti. Přechod od ústavní péče k pěstounské péči není krok, který by se mohl odehrát v horizontu měsíců. Jak ve svém vetu zdůrazňuje prezident republiky, novela vnímá pěstounskou péči nikoliv jako poslání, ale jako zaměstnání. To znamená, že od motivace zájmu o děti se dostáváme k motivaci finanční. Navíc zde nemáme profesionální vrstvu pěstounů, jako je tomu například ve Velké Británii. V důsledku této novely mohou děti putovat z jedné pěstounské péče do druhé a to jistě nebude mít pozitivní dopad na psychiku dětí. Kojenecké ústavy navíc zaručují léčebnou péči, které nebudou schopni sebeprofesionálnější pěstouni dětem poskytnout. Dopady tohoto zákona se také mohou odrazit, jak na to upozorňuje prezident ve svém vetu, na problematice osvojování. To všechno jsou důvody, pro které bychom neměli zvednout ruku pro tento zákon, pro tuto novelu v této podobě. ***