(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Je přihlášen s faktickou poznámkou pan kolega Tejc. Prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já myslím, že to je jasné. Rozšiřuje přílepek, který je k tomuto zákonu přidán, aplikace šiškarty? Rozšiřuje! To je důvod, proč pro to nikdy sociální demokraté nebudou moci hlasovat! My jsme jasně řekli, a náš postoj je zcela zřetelný, že jakékoli rozšiřování aplikací sKarty prostě tolerovat nebudeme. Nebudeme pro to hlasovat a to je důvod, proč se nemůžeme připojit ani k tomuto zákonu, byť by byl sebelepší anebo byl kritizován z jednoho či z druhého úhlu. Prostě je to nepřijatelné a my proto skutečně tento návrh nepodpoříme. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec - s faktickou poznámkou, dobře.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já jsem se přihlásil prostřednictvím hlasovacího zařízení k faktické poznámce. Ptám se na ty sKarty, protože mě to skutečně zajímá.
Senát předložil návrh na výrazné omezení sKaret, budeme ho tady projednávat velmi brzy v Poslanecké sněmovně. Já se domnívám, že nemá cenu, abychom teď rozšiřovali jejich funkce, byť tedy by se jednalo jenom o výplatu dávek nemocenského pojištění, protože na cestě je za prvé návrh na omezení funkcí sKarty a za druhé Senát brzy schválí návrh na úplné zrušení sKarty. A já musím říci, že jsem sledoval některá vyjádření představitelů Občanské demokratické strany na kongresu ODS a všiml jsem si, že pan premiér Nečas kritizoval sKarty. Všiml jsem si, že první místopředseda ODS pan Kuba kritizoval sKarty, dokonce jste mu na kongresu ODS - kolegové z ODS - tleskali, když kritizoval sKarty. A paní poslankyně Kohoutová - také z ODS - teď tady sKarty hájí. Tak bych si v tom rád udělal jasno, protože v tom mám poněkud zmatek, co tedy vlastně ODS chce. Když se jí to hodí, tak sKarty kritizuje, no a když se jí hodí zase něco jiného, tak tady sKarty hájí a ve skutečnosti je zrušit nechce.
Myslím si, že to je skutečně buď schizofrenní přístup ze strany ODS, anebo je to obrovské pokrytectví, protože se snažíte vůči voličům jevit hezkými. Když je přímý přenos, tak kritizujete sKarty, a ve skutečnosti se snažíte, aby karta tady zůstala zachována, a dokonce se snažíte, aby se rozšiřovaly její funkce. (Potlesk poslanců ČSSD.) S tím my souhlasit nebudeme a rozhodně budeme hlasovat tak, aby se funkce sKarty nerozšiřovaly, a budeme hlasovat tak, aby se sKarta pokud možno zrušila. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Tak to byla faktická poznámka. Další přihláška do rozpravy je pana poslance Jiřího Šlégra. Prosím.
Poslanec Jiří Šlégr: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dámy a pánové, začnu asi tím, že souhlasím s předsedou sociální demokracie, že sKarty nejsou dobrá věc, a také nejsem pro ně.
Nicméně pan prezident využil svého práva a nám tak dal možnost opětovně projednat novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí a dalších souvisejících právních předpisů a udělat tak reparát.
Ano, zákon, který byl touto Sněmovnou schválen, je nejen podle mě špatný. Pokud bude přijat, ovlivní život mnoha dětí. Apeluji proto především na poslance ODS a TOP 09, aby vyslechli, co přijetí tohoto zákona způsobí, a znovu se vážně a zodpovědně zamysleli nad hlasováním o tomto zákonu.
Cílem předložené novely má být vytvoření podmínek pro zabezpečení výchovy a všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném prostředí nebo v náhradním rodinném prostředí. Takový cíl je zřejmý a každý zdravě uvažující člověk se s ním jistě ztotožní. Náhradní rodinná péče jako alternativní řešení situace dítěte, o které se rodiče nemohou starat, je z pohledu zvýšení kvality života dítěte jistě tím nejlepším možným řešením. Proč tedy vyzývám spolu se senátory a také spolu s prezidentem k nepřijetí tohoto zákona? Především zde rozhodujeme o osudech konkrétních, skutečných dětí. Navíc dětí v komplikované životní situaci. Rozhodujeme i o osudech těch, kteří nemohou o děti pečovat, a také o těch, kteří o děti naopak pečovat chtějí.
Vláda vydala politické prohlášení, že žádné dítě mladší tří let nebude umístěno v ústavu. Byla to reakce na opakované negativní hodnocení České republiky za to, že máme rozvinutý systém vysoce odborné a specializované péče o děti, o které se jejich rodiče nemohou z jakéhokoliv důvodu starat. Takový postup je zcela krátkozraký. To dokládají i odborné studie z Velké Británie, Belgie, Holandska či Spojených států. My chceme odborníky s patřičným vzděláním v ústavech nahradit amatéry. Amatéry, kterým tento zákon ukládá povinnost se ročně pouhých 24 hodin školit v dovednostech z oblasti výchovy a péče o dítě.
Nejsem obecně proti pěstounské péči. Jsem ale proti tomu, jak je v tomto zákoně definována a upravována. Kdyby zde alespoň šlo o budování rodiny, o budování vazeb, které pro tyto děti budou pevným bodem jejich života. My však chceme, aby dítě, které si navzdory špatnému zákonu vybuduje ke svým pěstounům citovou vazbu, ač tak v souladu s § 27a činit rozhodně nemělo, bylo po roce z prostředí, na které uvyklo, vymístěno.
Jaký bude vývoj dítěte, které rok co rok mění rodinu, kde žije, jejíž členy si oblíbilo nebo v horším případě, na které si - v uvozovkách - jen zvyklo? Jaký bude vývoj dítěte v jeho nejcitlivějším období života, které je nuceno měnit návyky naučené jedněmi pěstouny a rušené druhými? Jaký bude rozvoj dítěte, které mění rok co rok předškolní i školní kolektiv?
Rozhodujeme o přijetí zákona zavádějícího navzdory stanoviskům odborných společností praktiky popisované tak sugestivně v Dickensových románech. Jako by ani nebylo 21. století!
Osobně považuji pěstounskou péči za prospěšnou, avšak co z ní po aplikaci tohoto zákona zbude, to si představit nedovedu. V případě navrhované novely ani nelze hovořit o profesionalizaci pěstounské péče, ale rovnou o její privatizaci. Naším úkolem přece je připravit legislativní prostředí, ve kterém zajistíme co možná nejlepší právní prostředí pro zajišťování potřeb našich občanů. V tomto případě dětí, navíc dětí ve velmi vážné situaci.
Nekažme to dobré, co se u nás osvědčilo. Nechť vláda se vší vážností vezme v potaz mínění odborných společností a nechť se experti Ministerstva práce a sociálních věcí skutečně hluboce věnují i analýze zahraničních zkušeností! Připraví takový návrh zákona, který budeme moci s klidným svědomím schválit. Dejme legislativcům znovu možnost najít pozitivní zkušenosti z této oblasti, nechť je prověří, a ty zaveďme. Naše společná odpovědnost je zde plně namístě.
Dámy a pánové, vážené kolegyně, kolegové, děkuji vám za pozornost a apeluji na váš zdravý rozum. Máme stále ještě šanci ochránit spoustu dětí od velmi vážných traumatických zážitků. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. Zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan kolega Martin Gregora. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Gregora: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, už jsme víceméně všichni rozhodnuti, jak budeme hlasovat, a máme určitý názor na ten zákon. Nicméně mi dovolte, abych vám řekl svůj pohled jako pediatra. Posledních několik let pracuji nejen jako pediatr, ale také jako lékař Dětského centra Jihočeského kraje a podílím se na výchově adoptivních rodičů a nově i pěstounů.
Asi se většina z nás podle toho, co jsem teď zaslechl, shodneme, že péče o odložené a ohrožené děti u nás úplně v pořádku není, a jsem přesvědčen, že zakonzervování tohoto stavu, ke kterému by došlo nepřijetím zákona, nic neřeší. ***