(21.10 hodin)
(pokračuje Oliva)
Můžeme se zabývat bodem číslo 8. Tím je
8.
Návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými
společnostmi a o změně některých zákonů
(zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)
/sněmovní tisk 580/4/ - zamítnutý Senátem
Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, jsme obdrželi jako sněmovní tisk 580/5. Je přítomen pan senátor Hajda? Není přítomen.
Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřila paní ministryně kultury Alena Hanáková. Prosím, paní ministryně. (Hluk v sále. Hlasité hovory v levé části sálu.)
Ministryně kultury ČR Alena Hanáková Přemýšlím, co je to za křik, ale myslím si, že v této chvíli se asi nemusím ptát.
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, je víc důvodů, proč zákonodárné sbory projednávají vládou předložený zákon, kterým se mají vypořádat některé křivdy způsobené církvím a náboženským společnostem v době nesvobody.
Česká republika je jedinou postkomunistickou zemí, která ještě svůj vztah k církvím neupravila oboustranně přijatelným způsobem.
Listina základních práv a svobod uvádí, že církve mají svou činnost vykonávat nezávisle na státu. To, že stát platí duchovní, když jejich zaměstnavatelem je církev, také není systémově nic, co by konvenovalo právnímu řádu České republiky. Pro vydání zákona svědčí i nálezy Ústavního soudu, které byly přijaty přímo k problematice historického církevního majetku. Jedná se především o nálezy z poslední doby, tj. nález z června 2009, z července 2010, z února a března 2011, ze srpna 2011 a také z února tohoto roku. Stát tak stále drží podstatnou část historického církevního majetku, majetku, na kterém církve po staletí hospodařily a ze kterého čerpaly výnosy pro svou duchovenskou a charitativní činnost. (Neustálý hluk v sále.)
Stát financuje církve podle zákona z roku 1949, který ponechává církve v hospodářské závislosti na státu. Majetek, který má být vypořádán, je přitom dostatečně určen, jak uvádí v plenárním nálezu ze dne 1. července 2010 Ústavní soud. Cituji: "Vymezení okruhu dotčeného majetku v ustanovení § 29 zákona o půdě je dostatečně určité, neboť existence věcného práva (respektive pozbytí práva k majetku, jehož odejmutím byla způsobena křivda) v rozhodném období je objektivně právně průkaznou skutečností -"
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Paní ministryně, promiňte, že vás přerušuji. Kolegyně a kolegové, hluk v sále opět překračuje únosnou mez. Podle § 61 jednacího řádu nemá být řečník ničím rušen. Samozřejmě že je rušen i hlukem vás všech. Proto vás prosím, abyste veškeré hovory přenesli mimo jednací sál, aby ti, kteří chtějí poslouchat paní ministryni, měli vámi nerušený poslech.
Prosím, paní ministryně.
Ministryně kultury ČR Alena Hanáková Děkuji. Já tedy budu pokračovat.
"... v rozhodném období je objektivně právně průkaznou skutečností, a je nerozhodné, že státní orgány nevedou kompletní samostatný seznam dotčeného majetku, k čemuž ani není právního důvodu."
Pouhé symbolické odškodnění by nemohlo naplnit nejen legitimní očekávání na straně církví, ale rovněž by neumožnilo zajistit hospodářskou nezávislost církví na státu, která je dalším cílem návrhu zákona o majetkovém vyrovnání. Církve nedostanou 134 miliard takzvaně na ruku. Dostanou zpět majetek, který drží stát, a jeho hodnota pro vyrovnání je vypočtena na 75 miliard. Jaká bude jeho skutečná hodnota, se ukáže až teprve při nakládání s takto získaným majetkem. Některé pozemky nebo objekty opravdu nejsou ve stavu, který by mohl být označován za lukrativní. U této části vyrovnání se tedy změní jenom údaj o vlastníkovi v příslušné evidenci nemovitostí. Pozemky ani objekty nikam nezmizí, jenom s nimi bude nakládat původní vlastník. Jak, to už bude na něm.
Vyplacená náhrada za nevydatelný majetek propočtená na 59 miliard zase není žádný dar církvím. Církvím se vyplatí částka za jejich původní majetek, který zůstane v držení současným vlastníkům. Jde o nemocnice, sociální ústavy a jiné objekty či pozemky ve vlastnictví krajů, obcí nebo soukromých osob, například Nemocnice Valtice nebo Nemocnice Na Františku. Také jde o zámek Řevnice, zámek Horní Dunajovice nebo také například Arcibiskupské gymnázium v Bubenči a další. Navíc církve strpí, že jim bude tato částka splacena po dobu třiceti let v ročních splátkách asi 2 miliardy korun, což jsou 0,2 %.
Je dobré si také uvědomit, že podle propočtu stát sice platí ročně 1,4 miliardy korun na platy duchovních, ale výnosy z drženého církevního majetku překračují ročně 3 miliardy.
Na základě výše uvedeného byly vládou České republiky zahájeny práce na přípravě zákona. Vládou ustavená komise, ve které byli zastoupeni nejvyšší představitelé Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství, také Ministerstva kultury a vybraní poslanci Parlamentu ČR zvolení za stranu Věci veřejné, vyhodnotila předchozí legislativní návrhy a připravila návrh k projednání s komisí církevní. Ještě předtím vyjednalo Ministerstvo kultury se stávajícími 17 církvemi deklaraci shody, která zmrazila náklady na platy duchovních hrazených státem podle zákona z roku 1949 na úrovni října roku 2010, bez ohledu na narůstající počet duchovních. Na společném jednání vládní a církevní komise, kterého se zúčastnili i zástupci Svazu měst a obcí, byly vyjednány věcné náležitosti pro zpracování paragrafového znění návrhu zákona.
Majetkový nárok církví a náboženských společností byl oceněn na výše uvedených 134 miliard korun. Při ocenění se postupovalo tak, že byly zjištěny průměrné ceny za jednotlivé druhy nemovitostí, lesní půda, zemědělská půda apod., za celou Českou republiku, což je možné vzhledem k rovnoměrnému rozložení původního církevního majetku na území celého státu. Ceny jednotlivých druhů nemovitostí byly stanoveny na základě odborných publikací, například Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Rozsah církevního historického majetku byl pak paralelně prověřován na základě podkladů od státních institucí a archivních dokumentů. Provedené ocenění bylo už v roce 2007 schváleno nejen vládní, ale i expertní komisí, ve které zasedali kromě zástupců Ministerstva kultury také zástupci Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí. Výpočet ocenění byl rovněž prověřen nezávislou společností Ernst & Young.
Vládní komise rozhodla, že nárok církví bude uspokojen v první řadě naturálně, tedy vrácením té části bývalého církevního majetku, který je v držení státu. Ministerstvo zemědělství dodalo podklady k tomu, že tímto způsobem bude církvím vrácen majetek ve výši 75 miliard korun, převážně převodem nemovitostí ve správě Pozemkového fondu a Lesů České republiky. Do částky 134 miliard dopočtená částka, tedy 59 miliard, bude církvím uhrazena finančně tak, jak je uvedeno výše. Ten, kdo bude žádat o konkrétní nemovitost, ve výjimečných případech i o věc movitou, musí prokázat, že byl jejím vlastníkem v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 a přišel o ni v důsledku majetkové křivdy. Důkazní břemeno je v tomto případě na straně žadatele. Oprávněnost nároku bude posuzovat katastrální úřad a v konečné fázi potvrdí vydávací dohodu pozemkový úřad. ***