(15.10 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže teď bych požádal paní poslankyni Vlastu Bohdalovou, která má tady interpelovaného ministra přítomného. Takže ji prosím, aby nyní přednesla svou interpelaci.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, kolegové. Děkuji, pane ministře, že jste se zúčastnil toho, co je vaší povinností, tedy jste v práci na interpelacích.
Nechci být konfrontační ve své interpelaci, ale protože je o mně známo, že se zabývám českým školstvím, a z vašeho ministerstva kouká čertíček, který nám do českého školství, do našeho rodinného stříbra, a to do vzdělávání středního zdravotnického personálu, chce vnést novum, tak bych se vás ráda na něco zeptala.
Na vašem ministerstvu se připravuje zákon, kdy se má zrušit středoškolská příprava v dnešní podobě a má se zachovat příprava jen jednoho zdravotnického pracovníka - ošetřovatele, což je stávající zdravotnický systém, který bude v rámci adaptačního procesu zapracován jako na specializované pracoviště. Mají se zrušit obory vyšších odborných škol zdravotnických mimo diplomovaný zubní technik, diplomovaný farmaceutický asistent a diplomovaný dentální hygienista a převedení všech stávajících oborů na nově zaváděné bakalářské zdravotnické studium na vysokých školách.
Chtěla bych se zeptat, zda v budoucím období lze předpokládat, nebo vyloučit nedostatek kvalifikovaných odborníků v obou uvedených profesích. Zdá se mi, že velmi krátká doba pro vytvoření rámcových školních vzdělávacích programů pro výuku na odborných školách nebude stačit na tak rozsáhlou změnu. Myslím si, že všechna zdravotnická zařízení a také stát nebudou mít v budoucnu a zvláště po včerejší loupeži tisíciletí finance na to, aby platily na všech pozicích pouze vysokoškolsky vzdělané odborníky.
Chtěla bych se zeptat na komisi, která tento zákon připravovala, pracovní komise. Nebudu tady vám ani kolegům číst všechna jména, která v této komisi pracovala, ale jenom jsem si vygooglovala a zjistila, kdo to je. Chybí mi tam zastoupení zástupců a odborníků z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tedy ministerstva, které plně má ve své režii garanci za regionální vzdělávání.
Potom mi také přijde, a na to bych se vás velice ráda zeptala, jestli není přejmenování zdravotnického asistenta na ošetřovatele degradací této pozice, protože všichni si vzpomínáme, že takové ošky, které byly na dva roky, vystudovali, tak to byli lidé, kteří neměli ani maturitu, a my dneska ze zdravotnického asistenta děláme ošetřovatele, který bude mít maturitu.
A na závěr bych se chtěla zeptat, jestli při takovém rozbourání českého rodinného stříbra, jako české zdravotnické školy byly, přizvete ke spolupráci a poradíte se s lidmi z výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu. Protože si nemyslím, že takovýto zásah do českého školství by měl jít jenom z Ministerstva zdravotnictví, ale rozhodně by se k tomu měli vyjádřit školští odborníci a veřejnost, která má do toho co hovořit.
Chápu, že mi můžete odpovědět, že vše je k připomínkám na stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky, ale jsem přesvědčena, že takováto obrovská změna nemůže být dělána pod pokličkou jenom na jednom ministerstvu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. A teď prosím pana ministra Hegera, který je přítomen, aby na tuto interpelaci paní poslankyně Bohdalové reagoval v rozměru svých pěti minut. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, to, co tady zaznělo, je poměrně přesný popis problematiky, kterou my diskutujeme asi rok. Začali jsme ji diskutovat už za pana ministra Dobeše a diskusí na úrovni náměstků byla celá řada. Ten problém má dvě roviny. Jedna je, jak by mělo vypadat u nás zdravotnické vzdělávání sester, a to je rovina vyšší, rozdělená dneska na dvě sféry, vyšší odborné školy a bakalářské vzdělávání. A druhá část vašeho dotazu se týká středoškolského vzdělávání a pozice současných zdravotních asistentek.
Tak pokud jde o vzdělávání na voškách versus na bakalářských programech, tak to je reprezentant typického dvoukolejného vzdělávání, kdy jedno zdravotnické povolání může být vzděláváno vysokoškolským a nevysokoškolským směrem. Když se to v 90. letech koncipovalo, tak byl stále ještě předpoklad, že vzniknou z vyšších odborných škol jakési neuniverzitní vysoké školy a sjednotí se to. K tomu nedospělo a zůstává dvoukolejnost, která vadí zejména na úrovni sester. Ony ty vzdělávací programy jsou v podstatě totožné, liší se samozřejmě škola od školy a obecně ty voškovské na vyšších odborných zdravotnických školách jsou spíše praktičtěji zaměřené. Ty druhé, bakalářské, jsou spíše teoreticky zaměřené a mají méně praxe, ale jinak jsou vyrovnané. A problém je v tom, že řada sester, které získají titul diplomovaná specialistka, si dodělává bakalářskou školu a zbytečně se vynakládá námaha, anebo naopak se nutí studovat ty dívky, které by mohly studovat vysokou školu na nižším stupni a jsou pak hůře zařazené.
My jsme to chtěli sjednotit. Samozřejmě jsme si vědomi, že je to obrovský problém pro Ministerstvo školství, kde jsou tlaky jak na to přesunout, to nahoru, anebo to přesunout dolů. Ministerstvo školství má problém vošky potlačovat, protože ony už teď jsou ohrožené díky tomu, jak ubývá v populačních ročnících těchto lidí. Já to zjednodušeně řeknu tak, že změna zákona, kterou chceme udělat, má v sobě celou řadu důležitých aspektů, zejména sjednotit to povolání ve smyslu praktickém a teoretickém, přerušit tam nějaké křížení mezi profesním a školským vzděláváním. A to, co jste řekla, ta dvoukolejnost, je pro nás problém sice nepříjemný, ale až druhého řádu. Ukáže-li se, že by to dělalo problémy ve školské soustavě, příliš náhlá změna, tak jsme od toho ochotni ustoupit.
Pokud jde o zdravotní asistentky, tak to je maturitní vzdělání, které je na úrovni vzdělání sester. Ten problém vznikl kdysi dávno v roce 2004, kdy jsme přistoupili u sester, které je regulované povolání v Evropské unii, na systém vzdělávání vyšší, než je na úrovni maturitní, a na té maturitní úrovni zůstaly ty asistentky, které my jsme teď při přípravě nového zákona měli tendenci nechat přejmenovat na něco jako ne pomocné sestry, ale něco, v čem by byla sestra - ne že by sestra vysokoškolská byla sestra plně kvalifikovaná a tamta by byla jenom sestra, ale to prostě je evropsky nekompatibilní, bohužel. Opravdu, ve zdravotnictví je potřeba, aby tahle úroveň vzdělání nižší, než je ta vysokoškolská sestra, byla. A my na to půjdeme tedy tak, že je vybavíme vyššími kompetencemi, zrušíme institut práce pod odborným dohledem, aby byly zaměstnatelnější. On je problém, že pro ně není na trhu práce příliš mnoho místa, na odděleních nemocničních, kde ta potřeba je největší, není jaksi dostatek míst kvůli tomu, že se tam slouží a ty sestry musí pracovat samostatně. (Upozornění na čas.)
Takže toto řešit budeme a diskutujeme to velmi široce.***