(15.30 hodin)
(pokračuje Heger)
Mohl bych tady mluvit o tom, jaké legislativní změny teď aktivně Ministerstvo zdravotnictví připravuje. Týkají se hlavně hygienické sféry, rozsahu, pravomoci, kontrol v restauračních zařízeních, eventuálně při prodeji, týkají se přísnějšího dohledu nad konzumací alkoholu mladistvými a podobně, ale gros pančovaného lihu řeší Ministerstvo financí pro sféru celní správy a Ministerstvo zemědělství pro kontrolu celého technologického řetězce na úrovni výroby potravin. A tam tedy vám nejsem momentálně schopen říct, jak jsou tato ministerstva daleko. Ale je to vládou sledovaný úkol, který by měl do několika týdnů přinést projednání už konkrétních připravených věcí. Asi takhle je rámec této záležitosti.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou poprosím pana poslance Ohlídala.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za odpověď, pane ministře. Ještě bych si to zrekapituloval. To znamená, kdybych chtěl získat jakýsi přehled opatření, která byla nyní provedena a která se případně chystají pro budoucnost, aby nedošlo k dalším takovým aférám, to bych mohl získat kde?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě, pane ministře, zareagujete.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Ten rámec byl projednáván na vládě asi před 14 dny a jsou tam popsané směry, kterými půjdou jednotlivá ministerstva. Jinak věc koordinuje Ministerstvo financí, takže tam. Já si nejsem úplně jistý, kdo šéfuje pracovní skupině. Myslím si, že to je pan náměstek Minčič, ale stoprocentně si jistý nejsem.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže tuto interpelaci na pana ministra Hegera končím. Nyní bych mohl požádat pana poslance Antonína Seďu, který chce také interpelovat ministra zdravotnictví. Prosím, pane ministře, teď můžete přednést svou interpelaci.
Poslanec Antonín Seďa: Nejsem sice ministr, ale to nevadí, ale děkuji, pane místopředsedo.
Vážený pane ministře, v současné době řeší nemocnice smlouvy se zdravotními pojišťovnami, protože se řada z nich obává, a já s nimi, zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče. Nicméně jsem nedávno zaregistroval další konkrétní problém týkající se financování specializovaných onkologických center. Česká onkologická společnost varuje, že bez změny financování bude ohrožena kvalitní péče pacientů s nádorovým onemocněním.
Vážený pane ministře, výpočet úhrady za tuto péči je podle zdravotních pojišťoven v souladu s vyhláškou, kterou vydává vaše ministerstvo. Problémem vyhlášky je, že financování onkologické péče v komplexních onkologických centrech, kterých je v naší zemi 13, nezohledňuje skutečné počty léčených pacientů. Podle statistik Národního onkologického registru přibývá lidí s rakovinou o 2 až 5 % ročně. Roste nejen počet onkologických onemocnění, ale roste i následná péče a nákladná péče, která je třeba až do konce života.
Pane ministře, plánujete změnu financování této péče tak, aby platba šla za pacientem? Nebo budete trvat na systému, kdy z důvodu specializované a nákladné péče nebudou schopna tato centra přijímat k léčbě další nové pacienty? Je také obava, že z důvodu nedostatku peněz přestanou tato centra přijímat pacienty z jiných regionů, či dokonce přestanou poskytovat tu nejlepší dostupnou a kvalitní péči. Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádám pana ministra Hegera, kdyby reagoval na interpelaci pana poslance Sedi.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já jsem rád, že je o zdravotnictví takový zájem, takže jsem dnes v permanenci a ještě budu.
Onkologická tematika je samozřejmě velmi choulostivou věcí a je zajímavá. Vy jste ji sám rozdělil na několik úrovní, na úroveň ve špičkových onkologických centrech, úroveň jaksi doléčovací, která patří do všech nemocnic, které mají onkologická oddělení i mimo tato centra, nebo ambulance a nějaké ordinariáty. Zbytek je péče paliativní, terminální nebo prostě dlouhodobá podle toho, v jakém stadiu pacienti jsou.
Já to vezmu podle tohoto schématu. Špičková onkologická péče a vyjádření onkologické společnosti, které bylo nedávno v médiích, jsou samozřejmě založené na tom, že péče je extrémně drahá a v každé zemi je nějakým způsobem regulovaná. Není možno do ní pouštět všechny například preparáty nebo všechny technologie, které ještě nejsou vyzkoušeny. Jistý tlak lékařů, kteří se zabývají rozvojovými věcmi, tady je vždycky. Já každoročně, když onkologové s tímto vyjdou ven a straší, že bude nedostatek peněz, s nimi o tom mluvím. Letos to strašení nebylo tak drastické, ale přece jenom jaksi trošku nad rámec reality to bylo. Jenom abych demonstroval, že to je opravdu nad rámec reality a oni malinko využívají svého postavení, aby si dobyli více prostředků, tak pro to svědčí stále platný fakt, že u nás je asi jedna třetina vysoce technologické léčby věnována radioterapii a dvě třetiny lékům, zatímco ve vyspělých evropských zemích je to naopak a radioterapie, která je relativně levnější, je daleko více.
Pokud jde o financování center, tam v bylo letošním roce zajištěno, aby byl desetiprocentní nárůst. V příštím roce se s nárůstem v úhradové vyhlášce, která se teď tvoří, také počítá a navíc podle našich aktuálních údajů došlo asi k patnáctiprocentnímu snížení cen nejdražších léků, které jsou tady k dispozici, takže prostor pro rozvoj tam je. Přestože jsme velmi kritizováni za to, že vláda vydala nařízení o dostupnosti péče, na což je zmocnění v zákoně, a že péče bude ubývat, tak v onkologické péči se zaručuje pacientům, aby přístup k tomu, co potřebují, měli. Spíše je to jaksi na další diskusi s onkology, aby peníze, které opravdu do center tečou více než do ostatních segmentů, využívali racionálně a hlídali si indikace pro ty pacienty, kteří opravdu z léčby benefitují, a léčba se nedávala pacientům, kde už se ví, že efekt je naprosto minimální.
Pokud jde o léčbu další, tak ve střední úrovni akutní péče, která nemusí být prováděna v onkologických centrech, tam funguje DRG systém, který bude letos znovu posílen tak, aby se postupně spělo ke stejným úhradám pro všechny nemocnice, velké i malé, a pro všechny zdravotní pojišťovny. Letos se octneme už na 50 % váhy zestejňování. Pokud jde o péči doléčovací, dlouhodobou nebo paliativní, tak smyslem transformace nemocnic, která je nyní pod velkým dohledem veřejnosti a politiků, je, aby se akutní nemocnice, které nejsou nezbytné a nejsou schopné dělat akutní péči podle současných měřítek a v rozsahu, který je ekonomicky únosný a uživí nemocnici, což musí být poměrně velký rozsah, tak tyto nemocnice budou přetvářeny právě pro doléčovací centra, která jsou už dnes relativně slušně financovaná oproti akutním nemocnicím.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Pan kolega Seďa má ještě doplňující otázku. Prosím. ***