(16.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Dalším bodem je
80.
Vládní návrh zákona o státním občanství České republiky a o změně
některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky)
/sněmovní tisk 827/ - prvé čtení
Z pověření vlády předloží tento návrh ministr vnitra Jan Kubice. Prosím pana ministra, aby se ujal slova a uvedl tento návrh zákona v prvém čtení. (V sále je velký hluk.)
Ministr vnitra ČR Jan Kubice Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona o státním občanství České republiky.
Oproti dosavadní úpravě, kterou by měl komplexně nahradit, přináší navrhovaný zákon následující změny. Usnadňuje nabývání státního občanství České republiky bývalým československým nebo českým státním občanům a dále občanům jiných členských států Evropské unie, Švýcarska nebo států, které jsou vázány dohodou o Evropském hospodářském prostoru. Pokud jde o bývalé československé nebo české státní občany, oproti dosavadní právní úpravě se významně rozšiřuje okruh osob, jež mohou nabýt státní občanství České republiky prohlášením. Konkrétně jde o všechny potomky bývalých státních občanů v přímé linii, kteří tak budou moci tímto způsobem státní občanství nabýt. Možnost nabýt státní občanství České republiky prohlášením získaly nově i osoby, které je pozbyly v důsledku nabytí cizího státního občanství nebo v důsledku mezinárodní smlouvy vylučující vznik dvojího státního občanství a nevztahuje se na ně zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství, u některých bývalých československých státních občanů. Pokud jde o občany jiných členských států Evropské unie, návrh zachovává jako formu nabytí státního občanství České republiky udělení, ale požaduje se kratší doba pobytu na území České republiky než v případech občanů ze třetí země.
Návrh definitivně uzavírá problematiku nabývání státního občanství slovenskými státními občany v souvislosti se zánikem společného státu. Slovenští státní občané, kteří dosud mohou nabýt české občanství prohlášením, budou nadále nabývat české státní občanství za stejných podmínek jako občané jiného členského státu Evropské unie, to je udělením.
Návrh umožňuje vznik dvojího státního občanství, a to buď v případech udělení českého státního občanství, nebo v případech, kdy občan České republiky získal státní občanství v jiném státu, aniž by se současně vzdal českého státního občanství.
Návrh umožňuje obnovit řízení o udělení státního občanství, pokud žadatel zatajil informace, kvůli kterým by mu jinak české státní občanství uděleno být nemohlo, a v obnoveném řízení případně vydat nové rozhodnutí, jímž se české státní občanství neuděluje.
Návrh vylučuje soudní přezkum u těch rozhodnutí, kterými byla zamítnuta žádost o udělení českého státního občanství na základě stanoviska policie nebo zpravodajské služby. Důvodem pro tuto změnu je ochrana utajovaných informací, na základě kterých byla žádost zamítnuta.
Návrh umožňuje také zkoumat, zda souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství občana České republiky nemá pouze účelový charakter bez skutečných rodinných vazeb. V případě takového zjištění dítě státní občanství České republiky nenabude.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji za uvedení. Teď poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jeroným Tejc. Takže ho požádám, aby komentoval vystoupení ministra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych také krátce okomentoval tento návrh zákona, který je poměrně zásadní, neboť se jedná o návrh zákona o státním občanství.
Pravdou je, že z globálního pohledu, pokud se přesněji seznámíte s tímto návrhem zákona, tento sám o sobě nepřináší nějaké zásadní a významné změny a v mnohém může být pochybnost o tom, zda skutečně je nutné tuto novelu vypracovávat a zda by tento zákon neměl být doprovázen podstatnějšími změnami například zákona cizineckého a podobně. Tento návrh zákona je mnohem podrobnější než současná právní úprava. Tím důvodem je zřejmě snaha Ministerstva vnitra přepsat určitým způsobem rozhodovací praxi zejména Nejvyššího správního soudu do zákona tak, aby onen výklad byl přesnější a odpovídal dřívějším rozhodnutím. Trošku to připomíná tendenci judicializovat vše, co bylo rozhodnuto, do zákona. (V sále je hluk.)
Budeme určitě mít možnost nad tímto zákonem diskutovat ve druhém a ve třetím čtení. Já osobně jako zpravodaj jsem pro, aby tento návrh zákona postoupil do druhého čtení, a budeme jistě diskutovat konkrétní legislativní body, jako je například debata o přehlednosti či nepřehlednosti tohoto zákona. Jedním z příkladů může být například to, že v § 5 jsou uváděny obecné podmínky pro určitý způsob nabytí státního občanství, aby v § 29 byly uváděny výjimky. Do zákona se opětovně dostává věková hranice v otázce nalezení dítěte, která je opět relativizována možnou výjimkou. Zákon má samozřejmě oproti původní právní úpravě i své klady. Pozitivní je například to, že jasně stanovuje různé výjimky z požadovaných povinností, například pro děti do 15 let nebo lidi na 65 let věku.
Jak jsem říkal na začátku, návrh je věcně propojený s cizineckým zákonem, a je třeba jej tedy řešit do jisté míry souvisle. K tomuto návrhu zákona jistě bude zaznívat i řada kritických připomínek ze strany nevládních organizací, které se tomuto tématu věnují, konkrétně mám na mysli připomínky, které jsem obdržel například od Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty a Poradnou pro občanství, občanská a lidská práva. Jejich připomínky směřují k tomu, že podle nich budou razantně zpřísněny podmínky pro udělování občanství České republiky cizincům, respektive nepřiměřeně se rozšíří pravomoci úředníků Ministerstva vnitra, a to navzdory skutečnosti, že dle statistik Eurostatu je Česká republika již dnes při udělování občanství přistěhovalcům nejpřísnějším státem v Evropě. Stejně tak tyto neziskové organizace kritizují nepřijatelné zhoršení postavení dětí z některých smíšených rodin, například když matka je cizinka a otec Čech, u nichž má být nabytí občanství podmíněno testem DNA na otcovství, popřípadě rozhodnutím Ministerstva vnitra.
Já osobně jsem přesvědčen, že bychom zákon o státním občanství neměli nějakým významnějším způsobem liberalizovat, a myslím, že takových je nás v tomto sále většina.
Jsem přesvědčen, že zákon splňuje v základních parametrech požadavky pro to, abychom jej propustili do druhého čtení, aby byl přikázán výborům. Tento návrh je přikázán výboru pro bezpečnost. Já bych dal Sněmovně ke zvážení, zda by nebylo dobré, aby se tímto návrhem zákona zabýval i ústavněprávní výbor, a to z rozhodnutí Sněmovny, a proto si dovoluji podat návrh, aby byl tento návrh přiřazen k projednání dvěma výborům Poslanecké sněmovny.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášky. První přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče. Další bude Vít Bárta. Prosím, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, projednávaný tisk o státním občanství České republiky má přes svá pozitiva i řadu problematických opatření, která lze rozdělit do tří základních oblastí. Tou první je zpřísnění podmínek pro udělování občanství cizincům. Osobně jsem pro toto zpřísnění, ovšem za podmínky zachování transparentnosti a možného přezkumu. Nejde jen o explicitní vyjádření, že na udělení občanství není právní nárok, či o prodloužení lhůt k rozhodování na téměř dvojnásobek, ale například zmocnění ministerstva udělit z důvodu státního zájmu občanství kterémukoliv cizinci, a to i tehdy, když nesplňuje žádné podmínky pro udělení občanství, pokud je to ve státním zájmu. Demokratický právní stát je suverénní právě tím, že standardně, transparentně a spravedlivě slouží občanům a že není v područí svévolného či korupčního jednání. ***