(15.00 hodin)
(pokračuje Kádner)

Předmětem mého návrhu je rychlé krizové řešení navržené tak, aby vznikl časový prostor pro přijetí nějaké komplexní úpravy, která zabrání hrozící likvidaci těchto obcí. Tímto problémem se zabývám už od jeho vzniku. Scházím se se starosty a snažím se o domluvu jejich schůzky s Ministerstvem financí. Podařilo se mi svolat schůzku těchto starostů v Senátu a domluvit se na společném postupu. Starostové, Svazek pro obnovu venkova a já sám zasíláme dopisy na Ministerstvo financí, ale bohužel zatím bez odpovědi. Ministerstvo financí se k žádnému systémovému řešení nemá. To, že vytvořilo finanční rezervu a přislíbilo prostředky dotčeným obcím, nepovažuji za dostatečné. Nelíbí se mi ani to, že bude pouze na uvážení úředníků, zda obci peníze poskytne, či ne. Tímto se pouze otevírá další prostor pro možnou korupci.

Dámy a pánové, pevně věřím, že my všichni, kdo jsme hlasovali a kdo jsme zvedli ruku pro nové rozpočtové daňové určení, tak nikdo z nás nechtěl a ani v tuto chvíli nechce, aby tímto zaniklo 58 obcí v celé České republice, a proto věřím, že mi pomůžete, a proto můj návrh podpoříte.

Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní je přihlášena paní poslankyně Jana Drastichová. Prosím. (V sále je neklid.)

 

Poslankyně Jana Drastichová: Paní předsedkyně, děkuji za slovo.

Navrhuji předřazení bodu 73, sněmovní tisk 766, jehož cílem je zavedení principu mezigenerační solidarity do českého důchodového systému. Iniciativa Věcí veřejných je opakovaná a jsem přesvědčena, že v souvislosti s nedávno prohlasovaným daňovým balíkem, který tvrdě dopadá obzvláště na seniory a rodiny s dětmi, je tato navrhovaná iniciativa naprosto opodstatněná. Důchodcům by náš návrh přilepšil a zjednodušil jim současnou ekonomicky neradostnou situaci, mladým rodinám zase vyslal signál, že odpovědná péče o své potomky se dlouhodobě vyplatí a ocení ji i společnost jako celek.

Náš návrh je postaven na principu, který dětem umožňuje, aby ze svého sociálního pojištění přispěly 1 % na důchod svých rodičů, což měsíčně představuje částku v průměru 250 korun. Jde však o částku, která v situaci zvedání obou sazeb DPH, tedy v realitě fakticky všeobecného zdražování, elektřinou počínaje a potravinami konče, má jednoznačný a konkrétní efekt pomoci. Vláda mezigenerační solidaritu přehlíží i přesto, že programové prohlášení Nečasova kabinetu jasně garantuje zavedení mezigenerační solidarity v praxi. Připomínám vládní koalici a Sněmovně, že princip zavedení mezigenerační solidarity v rámci důchodové reformy je jeden z mála prvků důchodových změn, který veřejnost akceptovala, a dokonce si ho žádá. V této souvislosti musím znovu připomenout, že plánovaný příspěvek v rámci principu mezigenerační solidarity v průměru 200 korun měsíčně má seniorům kompenzovat vládou prosazený pokles valorizace jejich důchodů. Mezigenerační solidarita má své opodstatnění, pomůže odpovědnému rodičovství, a proto má své legislativní místo v systému českých penzí.

Ze všech těchto důvodů žádám o předřazení tohoto bodu na program dnes po prvním pevně zařazeném bodu. Děkuji vám za pozornost a podporu této žádosti.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní je přihlášen pan poslanec Michal Babák, a to se třemi návrhy. Prosím.

 

Poslanec Michal Babák: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, předkládám tři návrhy, a to o předřazení bodů, a to prioritně o bod 70, tedy sněmovní tisk 742, novela zákona obchodního zákoníku.

Jako poslaneckou iniciativou reagujeme na vládní novelu zákona o zrušení anonymních akcií, kdy jednoznačně tvrdíme, že toto zrušení anonymních akcií je absolutně nedostatečné, v podstatě vůbec neřeší problém rušení anonymních akcií vzhledem k tomu, že dává akcionářům tři varianty, jakým způsobem transformovat, čili přeměnit akcie. První varianta, která si myslím, že je dostatečná, na které se shodujeme, je zapsání těchto akcií do takzvaného sumáře, kdy všechny tyto akcie budou transparentně zapsány a v podstatě není možnost, aby za nimi byl skryt nějaký vlastník, který by byl netransparentní. Druhá možnost je zápis akcií v komerčním bankovním sektoru, což si nedokážeme technicky vůbec představit, jakým způsobem by to fungovalo, když všechny komerční banky fungují pod jiným softwarem a tak dále. Nehledě na to, že by to mohlo vést ke korupci přepisování těchto akcií. A poslední, řekněme směšný přepis akcií z doručitele na majitele absolutně tento problém neřeší a myslím si, že je to naopak skandální, kdy Ministerstvo spravedlnosti na oko říká, že chce ztransparentnit akciový trh, nicméně všichni vědí, že v praxi i akcie, které jsou zapsané na jméno, není možné například policií dohledat, a už vůbec ne na internetu, protože tyto akcie spravují přímo akciové společnosti a ty si v podstatě můžou de facto s nimi dělat co chtějí a přepisovat je například i s dřívějším datem.

Takže proto bych navrhl předřazení našeho bodu, který tyto věci řeší, řeší transparentní zprůhlednění akciového trhu, řeší v podstatě zrušení anonymních akcií, a to proto, že řeší pouze jednu variantu, a to variantu, která se zapíše do nějakého centrálního depozitáře, jak jsem tady již řekl. Tento centrální depozitář dokonce existuje, ten funguje. Pro některé skupiny podnikatelů, respektive akciové společnosti, je dokonce nutné se již nyní do tohoto centrálního depozitáře zapisovat, ať jsou to buďto banky, pojišťovny, ale například i firmy, které obchodují s odpadovým hospodářstvím, takže by se pouze rozšířila působnost tohoto institutu a nebyla by v podstatě jiná možnost než zapsat akcie do tohoto centrálního depozitáře. Proto poprosím o předřazení tohoto bodu, to znamená sněmovního tisku 742, bod 70, a to jako první pevně zařazený bod v zákonech prvého čtení.

Dalším bodem, u kterého bych tady rád požádal o předřazení, je bod 38, je to sněmovní tisk 816. Je to novela zákona o dani z přidané hodnoty, kdy jsme tady na plénu již nesčetněkrát vysvětlovali nesmyslnost zvyšování daně z přidané hodnoty k 1. 1. 2013 o jeden procentní bod jak ve zvýšené, tak snížené sazbě. A tuto věc si konstantně myslíme a chtěli bychom například od poloviny roku 2013, když by se to legislativně stihlo, zavést opět sazby 14, respektive 20 %, například od 1. 7. 2013, tak, že jsme si jisti už podle ekonomických prognóz a vývoje i roku 2011 a 2012, kdy se zvyšovalo DPH o čtyři procentní body ve snížené sazbě a kde se jednoznačně nevybralo tolik, kolik se předpokládalo, a jsme si jisti, že tady funguje takzvaná Lafferova křivka, kdy jsme za tím pomyslným bodem, kdy pokud víc zvedneme jakoukoliv daň, v tuto chvíli daň nepřímou, tedy daň z přidané hodnoty, potom v tom případě klesne její výběr. Takže v tom případě bych poprosil o předřazení tohoto bodu v prvém čtení, bodu číslo 38, sněmovního tisku 816, jako druhý pevně zařazený bod v bloku prvních čtení. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP