(18.20 hodin)
(pokračuje Šenfeld)

Český národ se svým masovým povstáním na okupovaném území připojil ke svým vojenským jednotkám bojujícím na frontách druhé světové války a přispěl silami a oběťmi květnového povstání ke svému vlastnímu osvobození. I květnové povstání přiřadilo Československo k vítězům druhé světové války. Schválením návrhu zákona prokážeme svoji úctu všem žijícím bojovníkům českého květnového povstání.

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 704/1. Vyjádřím se k němu v rozpravě, do které se tímto hlásím. Zatím děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Šenfeldovi. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou byla určena paní poslankyně Ludmila Bubeníková. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Ludmila Bubeníková: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych doplnila některé informace k návrhu zákona, který jste zrovna slyšeli.

Základ návrhu ozřejmil předkladatel a já bych si jenom dovolila dodat, že vláda k tomuto návrhu zaujala negativní stanovisko, přestože návrh vypadá velmi sympaticky. Problém je v tom, že vláda nepovažuje za vhodné a odůvodněné bez jakékoli analýzy rozšiřovat okruh osob, kterým bude přiznán statut válečného veterána, tak zásadním způsobem. Postrádá tento návrh vedle historického a sociologického posouzení dané problematiky jakoukoliv ekonomickou analýzu, především finanční dopady do státního rozpočtu. A podstatné je také to, že vláda poukazuje na skutečnost, že připravuje komplexní právní úpravu týkající se válečných veteránů.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní přihlášku pana kolegy Sedi, kterému uděluji slovo. Registruji přihlášku pana poslance Šenfelda. Pane kolego, prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, předkládaná novela zákona o válečných veteránech má za cíl narovnat jistý nedostatek v pohlížení na válečné veterány z květnového povstání z roku 1945, které sehrálo důležitou roli při osvobozování bývalého Československa i k ukončení druhé světové války na našem území.

Možná si řeknete i se mnou, proč až dnes se má rozšiřovat okruh osob, kterým by byl přiznán statut válečného veterána. Ale ještě v současné době existuje u některých desítek účastníků tohoto povstání pocit nespravedlnosti v porovnání s jinými účastníky národního odboje. Přestože vláda dala negativní stanovisko s odůvodněním, že nepovažuje za vhodné rozšiřovat počet válečných veteránů, osobně jsem přesvědčen, že pokud existuje nějaká křivda, pak by ji měla každá demokratická společnost napravit.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, osobně podporuji přijetí tohoto návrhu zákona, a to přesto, že obsahuje nepřesné citace či drobné legislativně technické nedostatky. Jestliže neobsahuje vyčíslené náklady na zvýšenou péči o válečné veterány z kapitoly Ministerstva obrany, pak je to zřejmě tím, že tyto náklady se budou prakticky týkat pouze několika desítek osob a v čase se budou pouze snižovat. Proto doporučuji postoupit návrh zákona do druhého čtení a novelu přikázat k projednání výboru pro obranu.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan poslanec Šenfeld.

 

Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji. Vážení kolegové, slíbil jsem, že se vyjádřím ke stanovisku vlády.

Vláda na své schůzi 4. července vyslovila nesouhlas s návrhem, který teď projednáváme. Úvodem, bod 1, vyjádřila ocenění všem, kteří s nasazením vlastních životů bojovali za vlast a bránili hodnoty svobody a demokracie. V dalších bodech, 2 až 5, uvádí důvody nesouhlasu. Jednotlivě se k nim vyjádřím.

V bodu 2 vláda uvádí, že nepovažuje za vhodné a odůvodněné bez jakékoli analýzy rozšiřovat okruh osob, kterým bude přiznán statut válečného veterána, tak zásadním způsobem a bez jakékoli analýzy nebo odborné diskuse. Navrhovatelé vycházeli ze skutečnosti, že novodobým veteránem se stávají i účastníci zahraničních misí, kteří se neúčastní přímého bojového nasazení. Podle zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, je válečným veteránem příslušník ozbrojených sil Armády České republiky, Vojenské policie, Policie České republiky, který nepřetržitě alespoň po dobu třiceti kalendářních dnů konal službu v místě ozbrojeného konfliktu nebo službu v mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. Takovou mírovou operací byla např. zahraniční mise Baltic Air Policing, která se konala roku 2009 a účastnilo se jí 75 vojáků. Jádro kontingentu tvořil letecký, technický a zabezpečující personál 211. taktické letky z 21. základny taktického letectva v Čáslavi. Jejich hlavním úkolem bylo zabezpečení střežení vzdušného prostoru pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska letouny JAS-39 Gripen. V letošním roce probíhá se stejným pověřením vyslání kontingentu Baltic Air Policing 2012 za účasti 64 vojáků, kteří rovněž po ukončení mise získají statut veterána, a to za službu v mírové operaci podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.

Proto navrhujeme, aby lidé, kteří třeba jen tři dny bojovali se zbraní v ruce proti ozbrojeným složkám německé říše v době válečného konfliktu, statut veterána rovněž získali. Jim šlo o život každou minutu. V zahraniční misi při službě v mírové operaci nepadne ani výstřel a nasazení života jejich účastníků je obdobné jako při výkonu služby v České republice.

V bodu 3 vyslovuje vláda názor, že předložený návrh zákona postrádá vedle historického a sociologického posouzení dané problematiky jakoukoliv ekonomickou analýzu především finančních dopadů do státního rozpočtu, která je důležitou a nezbytnou součástí každého návrhu zákona. Vláda se zřejmě inspirovala senátním návrhem, sněmovní tisk č. 718, kterým se navrhuje zákon o Českém národním povstání a mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, jehož důvodová zpráva obsahuje vylíčení historických skutečností od 30. dubna do 12. května 1945, což je ovlivněno záměrem navrhovatelů.

Senátní návrh vychází z toho, že - cituji: "Historický i politický pohled na toto období stále ještě nedoceňuje hrdinství těch, kdo tenkrát za naši svobodu a samostatnost pokládali své životy," a proto - a opět cituji - "prohlašuje toto povstání Českým národním povstáním, neboť pouze tímto pojmenováním lze dosáhnout celonárodního uznání odbojového aktu, neboť pouze těmito kroky, tj. odpovídajícím pojmenováním odbojového aktu a vyhlášením významného dne, lze dosáhnout celonárodního uznání tohoto povstání proti nacistické totalitě."

Projednávaný sněmovní tisk 704 v důvodové zprávě toto historické posouzení nezahrnuje, protože jeho cílem není ocenění historické úlohy českého květnového povstání, ale určení válečnými veterány vymezeného okruhu jeho účastníků. Důvodová zpráva se proto omezuje na připomenutí vojenského významu povstání.

V tomtéž bodu se vláda dále vyjádřila, že předložený návrh zákona bude mít finanční dopad do státního rozpočtu. K tomu uvádím, že dotčenému okruhu lidí nevznikne nárok na výplatu žádných finančních prostředků. Nezískají příplatek k důchodu minimálně ve výši 2 676 korun měsíčně, jak uvedla ČTK 30. června 2012, protože tento zvláštní příspěvek k důchodu již pobírají podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP