(10.30 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Pan ministr Fiala bude reagovat na vaše vystoupení. Prosím, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak asi všichni dobře víte, stav operačních programů, na který upozorňuje pan poslanec Ohlídal, dlouho nebyl úplně dobrý. Já jsem věnoval poměrně velkou pozornost a energii po svém nástupu na Ministerstvo školství tomu, abychom tu situaci dostali do nějaké standardní podoby. Musím s potěšením konstatovat, že se to do značné míry podařilo, což se projevilo i v tom, že nám v operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost po deseti měsících Evropská komise obnovila platby a že můžeme v plném rozsahu čerpat finanční prostředky, což povede k tomu, že dokážeme převážnou část finančních prostředků efektivně vyčerpat. Mluvím o tom i proto, že samozřejmě operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost má do jisté míry - nebo způsob, jakým ho spravuje Ministerstvo školství a jaké se těší důvěře nebo nedůvěře ze strany Evropské komise - má vliv na to, co se odehrává v operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace a co se bude odehrávat v rámci evropských strukturálních fondů v dalším programovacím období, protože jak všichni víme, vláda schválila jeden operační program zaměřený na výzkum, vývoj a vzdělávání, který bude v gesci Ministerstva školství i pro příští programovací období.
Pokud jde o stav čerpání v operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace, na který se pan poslanec Ohlídal ptal, tam v tuto chvíli z celkové alokace, která podle aktuálního kursu je někde kolem 62,5 miliardy korun, byly schváleny projekty v celkové výši asi 90 %. Proplaceny byly prostředky ve výši 38 % a v zásadě můžeme konstatovat, že všechny limity, které v rámci tohoto operačního programu máme, jsou plněny a budou do budoucna splněny. Dokonce bych mohl i říci, že naprostá většina projektů, a to včetně těch velkých infrastrukturních projektů, probíhá v souladu s harmonogramem a můžeme snad oprávněně být optimističtí v tom, že se je podaří realizovat včas a v plném rozsahu.
To, co zmiňuje pan poslanec Ohlídal, to jsou problémy dvou velkých projektů. Jeden se jmenuje ELI a druhý se jmenuje BIOCEV. Tyto projekty se skutečně potýkají s určitým zpožděním, byť bych řekl, že v obou je to zpoždění způsobeno jinými důvody a bude mít jiné důsledky.
Asi bych začal tím jednodušším, to je projekt Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy, zjednodušeně řečeno BIOCEV, kde kvůli nedodržování harmonogramu bylo skutečně ohroženo realizování nebo průběžné čerpání finančních prostředků. Zhruba by se dalo říct, že to zdržení bylo šest měsíců, nicméně v tuto chvíli došlo k nápravě situace, takže by měla být většina prací, které je potřeba provést, realizována tak, aby projekt skutečně byl do roku 2015 dokončen. Oblast, ve které došlo ke zdržení, byla oblast stavebních přípravných prací, nicméně v rámci projektu došlo k určité kompenzaci tohoto zpoždění tím, že výzkumné aktivity byly realizovány o něco dříve. To vede k tomu, že se nakonec podaří ty indikátory nebo parametry projektu vcelku splnit. Tedy v případě tohoto projektu, a to je důležité, budou veškeré závazky příjemce nakonec splněny v nezměněné podobě.
Jiná situace bohužel je v případě projekt ELI, kde jde o budování unikátního laserového zařízení. Jeho unikátnost by nepochybně pan profesor Ohlídal vzhledem ke své profesi posoudil lépe než já. Je fakt, že se jedná o budování infrastruktury nebo kombinace přístrojů, která nemá úplně obdoby a je nesmírně náročná. Tady došlo k situaci, která skutečně vytváří riziko nesplnění výstupu projektu ke konci roku 2015. Příjemce již předložil finanční harmonogram projektu po roce 2015, tedy vlastně už v jiném programovacím nebo programovém období. Já bych možná měl zdůraznit pro ty, kteří třeba nejsou tak dobře orientováni v operačních programech, že samozřejmě za konkrétní projekty nese plnou a hlavní odpovědnost příjemce. Úloha řídicího orgánu, a tak to chápeme, je nejenom kontrolovat, to samozřejmě musíme, a hlídat dodržování těch parametrů, ale také vytvářet co nejlepší podmínky pro to, aby projekty byly splněny tak, jak mají být, aby přinesly efekt České republice.
Takže v tomto případě řídicí orgán společně s příjemcem jedná s Evropskou komisí o možnostech prodloužení doby realizace projektu do konce roku 2017. Je to v rámci nového institutu, který se nazývá fázování a který by měl umožnit překlenutí projektu do dalšího programovacího období. Jednání s Evropskou komisí intenzivně probíhají od prosince. Šestého prosince bylo první jednání v Bruselu. Cílem bylo vůbec projednat možnost fázování a dále specifikovat, co by bylo potřeba udělat. Nyní projekt na základě požadavku Komise zpracovává detailnější materiál k tomu, aby fázování mohlo být Evropskou komisí schváleno. Chtěl bych říct, že v případě tak unikátního projektu, jako je laser ELI, není to, že se nepodaří dodržet harmonogram projektu v rámci Evropské unie, až tak neobvyklé. Takže tady určitá šance na to, že bychom mohli procesem fázování úspěšně projít a že by se ten projekt podařilo v plném rozsahu realizovat s jistým časovým zdržením, taková naděje tady existuje a je docela reálná.
Jinak bych chtěl skutečně konstatovat, že pokud jde o jiné projekty, tak tam přes všechny potíže, které s tím jsou, a nezkušenost celého našeho prostředí s takto velkými projekty se skutečně daří je realizovat dobře. Pokud jde o řídicí orgán, podařilo se nám myslím velmi významně obnovit důvěru Evropské komise a to zakládá dobrou naději na to, že se celkově podaří oba ty operační programy dovést úspěšně ke konci.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Ohlídal ještě bude reagovat na vystoupení pana ministra.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.
Vážený pane ministře, já bych ještě položil jednu takovou doplňující otázku, právě otázku, která se týká toho projektu ELI. Vy jste říkal, že existuje jakási reálná naděje na rozfázování realizace tohoto projektu, jinými slovy řečeno na prodloužení jeho ukončení. Nevím přesně, co myslíte tím reálná naděje. Chtěl bych vás poprosit, kdybyste aspoň nějak kvalitativně, velmi přibližně, velmi zhruba mohl odhadnout pravděpodobnost, že Evropská unie prodloužení termínu akceptuje, protože kdyby se tak nestalo a projekt ELI nebyl úspěšně ukončen, tak by to byly nejen velké materiální a vědecké škody pro Českou republika, a nejen pro Českou republiku, ale byla by to velmi velká nepříjemná kaňka na prestiži celé České republiky. ***