(15.50 hodin)
(pokračuje Müllerová)
Samozřejmě, že si uvědomuji složitou situaci všech poskytovatelů sociálních služeb, a proto jsem nepochybně připravena jednat tak, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí během letošního roku ještě získalo další prostředky na sociální služby. Ovšem je to samozřejmě podmíněno tím, že nedojde k navýšení dluhu, tzn. že to nepůjde na vrub státního rozpočtu. Loni byla situace obdobná a také se podařilo Ministerstvu práce a sociálních věcí získat ještě více prostředků právě do sociálních služeb.
Vy jste hovořil, že není jednotná metodika při poskytování dotací. Já jsem přesvědčena o tom, že samozřejmě je. A také pochopitelně je velmi intenzivní spolupráce s jednotlivými kraji a regiony při distribuci dotací do sociálních služeb. Ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí byl právě v letošním roce, stejně tak jako v předcházejících letech, zachován rovný a musím podotknout, že také transparentní přístup. A že ta čísla, ty částky dotací, které byly předloženy a které jsou zveřejněny na internetových stránkách našeho úřadu, jsou objektivní a vycházejí z pravidel a z matematicko-statistických metod výpočtu. Metody výpočtu a parametry, např. právě podíl kraje na celkové kapacitě jednotlivých druhů služeb - tím odpovídám také i na vaši otázku, proč právě Zlínský kraj má tak málo prostředků. Ano má, protože právě Zlínský kraj se podílí na celkové kapacitě a celkové výši dotací nebo prostředků plynoucích do sociálních služeb menší částkou. Tak toto jsou všechno čísla, která samozřejmě vypovídají o poskytnuté dotaci, ale rozhodně nemusí odpovídat individuálním představám o tom, jakou měrou by se stát měl podílet na financování sociálních služeb právě v těch konkrétních regionech.
Považuji určitě za důležité zdůraznit, že sociální služby jsou od počátku vystavěny na vícezdrojovém financování. A já předpokládám, že ostatní zdroje financování, musím přiznat, že jsou to mj. i kraje i obce, budou plnit jak své regionální závazky tak, jak tomu bylo právě v minulých letech. Částky dotací na jednotlivé zaregistrované sociální služby byly také konzultovány s příslušnými krajskými úřady a následně právě předloženy dotační komisi k projednání.
Ještě chci dodat, že pokud jde o dorovnání individuálních výpadků v dotacích z důvodu případné třeba nespolupráce některých krajských úřadů apod., tak jak tomu bylo i v roce 2012, tak i v letošním roce budou kolegové z Ministerstva práce a sociálních věcí tyto žádosti přijímat. Budou individuálně posuzovány a poté v rámci ať už mimořádného dotačního řízení, či druhého kola dotačního řízení budou posouzeny. Musím říci, že termín stanoven není, ale částky na jeho realizaci určitě jsou. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji, paní ministryně. Pan poslanec ještě položí doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážená paní ministryně, já jsem tu vaši odpověď čekal, takže jsem si vyžádal z kraje informace o poskytování podpory. Ono je to taky o tom, že každý ten kraj má jiný daňový příjem. A pokud přepočítám podíl na daňový příjem, tak na tom ten Zlínský kraj není tak špatně. A pro vaši informaci, v roce 2012 se vynaložilo např. téměř 35 mil. na investice.
Nicméně doplňující dotaz. Od 1. 1. 2014 mají být sociální služby financovány přímo z krajských rozpočtů na základě změny RUD. Můžete, paní ministryně, zaručit, že kraje na financování sociálních služeb dostanou jimi požadované finanční prostředky? Kraje se totiž obávají, že se situace ještě zhorší, a tím se zhorší kvalita a dostupnost sociálních služeb. Paní ministryně, běží již přípravy na přechod k financování k 1. 1. 2014? Protože kraje si stěžují na nedostatek informací a komunikace ze strany vašeho ministerstva. Děkuji za odpověď. (Potlesk několika poslanců z levé části sálu.)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Reagovala bych, pane poslanče, na vaši otázku. Samozřejmě že se Ministerstvo práce a sociálních věcí musí připravovat na změnu financování, která by měla nastat od 1. 1. 2014. Musím říci, že to takto je uvedeno v zákoně, ale jak to bylo několikrát už předvedeno, tak mnozí zákonodárci, ale také mnozí poskytovatelé i kraje se domnívají, že to není úplně v pořádku, a nezastírám, že může dojít k tomu, že bude provedena změna zákona, čili že bude ještě toto posunuto o další rok nebo že to bude změněno.
Musím také říci, že tady hraje docela podstatnou roli i posuzování Evropské komise, zda sociální služby z pohledu veřejné podpory, tzn. podpory de minimis, takto budou nadále dotovány, či zda nikoliv. A musím konstatovat, že jsme vešli v jednání, velmi intenzivní, s Úřadem pro hospodářskou soutěž, který je koordinátorem právě pro tuto veřejnou podporu, a že dojdeme nepochybně k jasnému výkladu, zda veřejná podpora v případě sociálních služeb ano, či ne. Čili i toto hraje velmi podstatnou roli.
A co se týče objemu prostředků, já předpokládám, že Ministerstvo práce a sociálních věcí si je vědomo toho, že prostředky, které poskytuje na dotace, rozhodně nebudou v nějaké zásadní míře kráceny, tzn. že budou převedeny na kraje, které o nich budou zodpovědně rozhodovat, tzn. tak, aby neupřednostňovaly pouze svá zařízení, ale aby byl zajištěn i rozvoj neziskového sektoru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji paní ministryni. Tím končíme interpelaci číslo 11 a přicházíme k interpelaci číslo 12. Tu položí paní poslankyně Kateřina Klasnová a bude se týkat paní ministryně kultury Aleny Hanákové. Paní poslankyně, prosím máte slovo.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo.
Vážená paní ministryně, se znepokojením jsem si pročetla ministerskou koncepci k Národnímu divadlu zveřejněnou 30. ledna. Zaujalo mě v ní např. to, že - cituji: Současné velmi vážné obtíže vyplývající z postavení příspěvkové organizace a způsobu jejího řízení ze strany Ministerstva kultury vyvrcholily rozhodnutím ministerstva o zrušení příspěvkové organizace Státní opery Praha a faktickým sloučením souborů Státní opery Praha se soubory opery a baletu Národního divadla. Toto rozhodnutí nebylo připraveno podrobným vysvětlením důvodů, které k němu vedly, ani nebylo provázeno pečlivým projednáním se všemi zaměstnanci, jichž se týkalo. Tak vznikl ještě obtížněji zvládnutelný a prakticky neřiditelný komplex zmítaný protichůdnými zájmy a představami.
Paní ministryně, proč jste tedy nešťastný a kritizovaný proces transformace sama nezastavila, když jste k tomu krátce po svém jmenování byla vybízena?
Ale nejde ani tak o mé znepokojení z koncepce jako znepokojení těch, kterých se bezprostředně týká. Jistě víte, že členové orchestru Národního divadla vyhlásili v úterý večer stávkovou pohotovost právě v souvislosti s ministerskou koncepcí. Dnes vám také odeslali zaměstnanci otevřený dopis.
A já se vás nyní ptám, jakým právnickým subjektem podle ministerské koncepce, k níž se hlásí i ředitel Burian, bude Národní divadlo. Národní divadlo podle koncepce má zvát mimopražské, ale i zahraniční soubory. Zrušen tedy bude po 130 letech vlastní orchestr. Já se chci zeptat: Zahraniční soubory mají hostovat i v činohře - budou tedy Češi chodit do Národního divadla na anglické nebo ruské činohry? Proč dává Ministerstvo kultury přednost hostování externích souborů v historické budově Národního divadla před podporou vlastního souboru i za cenu možná propouštění části stávajících uměleckých ansámblů, které může vést až k úplné likvidaci jednoho orchestru a jednoho sboru opery? Jak může importovaná divadelní produkce vytvořená původně pro jiný prostor konvenovat dramaturgicky a inscenačně s prostorem Národního divadla lépe než originální inscenace, které v historické budově Národního divadla vznikaly dosud? Děkuji. ***