(Jednání pokračovalo v 17.00 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak prosím je sedmnáctá hodina a už tedy snad nic nebrání tomu, aby se hlasovalo. Takže já tedy ještě pro jistotu jednou zagonguji, protože všechno bylo řečeno, prosím, aby se všichni posadili, protože budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, který byl podaný paní poslankyní Kohoutovou.
Já řeknu, ať se posadí, a oni klidně dále stojí všichni. (Poslanci si sedají do svých lavic.) Takže už se to snad...
Budeme tedy hlasovat návrh paní poslankyně Kohoutové na zamítnutí.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 158, přihlášeno je 166 poslanců, pro hlasovalo 85, proti 81, to by znamenalo, že zamítnutí bylo přijato.
Takže pokud to nikoho neudivuje, tak můžeme pokračovat, protože my jsme tím vlastně ukončili projednávání tohoto bodu. Končíme tedy projednávání senátního návrhu zákona, tisk 838, já ho odkládám a budeme se věnovat bodu
101.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 876/ - prvé čtení
Já bych požádal opět pana senátora Miloše Vystrčila, jestli by předložil tady tento návrh ze Senátu, nebo jestli by ho spíš odůvodnil. Tak, pane senátore, jestli můžete, tak vás požádám, abyste odůvodnil tento senátní návrh. Máte slovo.
Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, drobná novela zákoníku práce, kterou mám možnost vám předložit, v podstatě do zákoníku práce pouze vrací jedno ustanovení, které z něj v rámci novely, která je platná od 1. 1. 2012, vypadlo, a to je možnost řetězení pracovních smluv na dobu určitou v případě, že to vyžadují provozní podmínky nebo pokud je to dáno zvláštním charakterem práce. Toto ustanovení v zákoníku práce bylo a vrací se tam poté, co se na něm dohodli zaměstnanci a zaměstnavatelé, protože je jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele výhodné. Výhodnost pro zaměstnance spočívá v tom, že je pro ně daleko lepší, než aby jako agenturní pracovníci pracovali na dobu určitou, neboť jako agenturní pracovníci nemají jisto, kdy skončí, neboť můžou skončit ze dne na den a ani nepobírají žádné zaměstnanecké benefity a jejich mzda je asi o 20 % nižší, protože část té mzdy jde vlastně na agentury práce. Pro zaměstnavatele je rovněž tato změna zákoníku práce výhodná, a to z toho důvodu, že si mohou dlouhodobě v určitých periodách - to se týká zejména zemědělských prací nebo některých dalších oborů - nasmlouvávat stále stejné pracovníky, kteří mají potřebnou erudici a jsou v práci takzvaně zaběhnutí a odvádějí ji ve vysoké kvalitě.
Co je potom zvlášť důležité, a to bych chtěl zdůraznit, že tuto změnu zákoníku práce podpořili jak zaměstnanci, kteří byli reprezentování zejména Českomoravskou konfederací odborových svazů, tak zaměstnavatelé, a rovněž je tento návrh podpořen vládou. Předpokládám tedy, že byste se mohli k tomuto návrhu postavit rovněž kladně, nakonec tak učinil napříč politickým spektrem i Senát, a propustit jej do druhého čtení.
Zároveň bych velmi uvítal, pokud by pan zpravodaj či někdo jiný z vás mohl navrhnout, aby zákon byl projednán ve zkrácené lhůtě, protože na přijetí této maličké novely dneska čekají tisíce možná desetitisíce pracovníků, kteří pracují na dobu určitou už ve druhém prodloužení, a pokud tak rychle neuděláme, tak potom se dostanou do situace, kdy skutečně se budou muset obrátit na agentury práce, což jak jsem říkal, je pro ně mnohem méně výhodné než pracovat na dobu určitou.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane senátore. Poprosil bych, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Seďa. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážený pane senátore, vážené poslankyně, vážení poslanci, dnem 1. ledna 2012 nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která si kladla za cíl větší flexibilitu pracovněprávních vztahů a vyšší motivaci zaměstnavatelů vytvářet pracovní místa. Vláda však v dané novele vypustila ustanovení § 39 odst. 4 zákoníku práce, podle kterého bylo možné se souhlasem odborové organizace či na základě vnitřního předpisu trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky sjednat jinak než na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku pracovního poměru. Podmínkou k tomu byly vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce. Přestože nová právní úprava je účinná teprve rok, lze konstatovat, že nenaplnila nejen očekávání zaměstnavatelů, ale v mnoha směrech nepřinesla nic pozitivního ani pro některé skupiny zaměstnanců, a to především z řad sezónních zaměstnanců.
Základním problémem současné právní úpravy zákoníku práce je, že bez racionálních důvodů nutí zaměstnavatele v řadě případů k rozvázání pracovních poměrů, na jejichž trvání by měli zájem oba účastníci pracovněprávního vztahu. Vypuštění ustanovení § 39 odst. 4 omezuje konkurenceschopnost, protože podnikatelé musí být schopni zaměstnávat zaměstnance flexibilně podle požadavků trhu. Varianta zaměstnávání agenturních zaměstnanců řeší problém jen částečně, mnohdy na úkor kmenových, a tudíž kvalifikovaných zaměstnanců. Přitom agenturní zaměstnanci zvyšují náklady přibližně o 20 až 30 % díky zákonným pravidlům pro agenturní zaměstnávání a maržím společností, které agenturní zaměstnance nabízejí.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, na základě dohody uzavřené mezi zástupci Svazu průmyslu a dopravy České republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Českomoravské konfederace odborových svazů předkládaný návrh zákoníku práce vrací zpět možnost udělování výjimek z obecné právní úpravy pracovního poměru na dobu určitou v případech vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo z důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce. Návrh zároveň modifikuje původní znění tak, aby tato úprava nemohla být zneužívána proti zaměstnancům, u nichž z povahy vykonávané práce a pracovních podmínek vyplývá, že je namístě uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou.
Senát předloženou novelu zákona schválil na své druhé schůzi dne 6. 2. 2012 svým usnesením číslo 47. Vláda vydala souhlasné stanovisko k tomu návrhu, které máte uvedené ve sněmovním tisku číslo 876/1.
Jako zpravodaj doporučuji přikázat sněmovní tisk 876 výboru pro sociální politiku. Děkuji za pozornost. ***