(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Abychom přesně dodrželi literu jednacího řádu, já jsem, pane zpravodaji, pane navrhovateli, avizoval vaše vystoupení jako úvodní slovo. A teď tedy bychom pokračovali v přerušené obecné rozpravě. Říkám to hlavně kvůli kolegovi Šarapatkovi, že v této pokračující rozpravě teprve by měl zaznít návrh, který avizoval.
Jako první je do rozpravy přihlášen pan kolega Viktor Paggio. Prosím, pane kolego.
Poslanec Viktor Paggio: Děkuji. Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já jsem velmi rád, že zde konečně tisk 435 projednáváme, protože, a v tom se ztotožňuji s kolegyní Konečnou, už tu visí skutečně velmi dlouho. Byl předložen 1. srpna 2011. Visí nám tam rok a půl. Bohužel ani Ministerstvo životního prostředí úplně nekoná. Po dvou a půl letech zatím nepředložilo návrh zákona o Národním parku Šumava, takže v tomto směru chápu zastupitelstvo, které se rozhodlo jednat. Přesto musím s lítostí říci, že tento návrh považuji za špatný, legislativně naprosto nevyhovující, návrh, který by de facto znamenal likvidaci národního parku, přesněji řečeno jeho přeměnu na lunapark.
Proč? Mám čtyři hlavní důvody. Ten první je, že oblasti, kde se smí stavět, by se ze současných zhruba 5 % zvýšily na zhruba 60 %, na 60 % třetích zón se spíše symbolickým omezením stavební činnosti. Když se podíváme do toho návrhu zákona, tak čteme: ve třetí zóně lze umisťovat a povolovat pouze stavby sloužící ochraně přírody, rybářství, myslivosti, péči o les, zemědělství, turistice, sportu, obraně státu a ochraně státních hranic, pokud jejich umístění není v rozporu s posláním národního parku. Jiné stavby lze umisťovat a povolovat pouze v případech, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmy ochrany přírody. - Tak si to převeďme do běžné češtiny. Golfová hřiště, hotely, sjezdovky, akvaparky, jak je libo.
Za druhé. Zákon vyvádí kontrolu nad majetkem státu do obecně prospěšné společnosti. V § 12 Zajištění péče o národní park čteme: Hospodaření s lesními, zemědělskými a ostatními pozemky, se kterými je příslušná hospodařit správa, bude vykonávat obecně prospěšná společnost, která bude správou založena do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. - To je velmi zajímavý model. V té obecně prospěšné společnosti v správní radě, která má šest členů, by tři členové byli za samosprávu, dva za kraj, jeden za obce a pouze dva za stát - jeden zástupce Ministerstva životního prostředí a jeden zástupce Ministerstva zemědělství. A to přesto, že stát vlastní na území národního parku 85 % pozemků. To je samozřejmě v rozporu se zákonem číslo 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Stejně tak je to v rozporu se zákonem 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, protože správa národního parku prostě nemůže, nemůže zakládat obecně prospěšné společnosti.
Za třetí. Je tam filozofický problém. A já mám problém s celým konceptem toho zákona. Je to národní park, národ v tomto případě reprezentuje stát, a ne obce a samospráva. Pokusy podřídit park hlavně majetkově samosprávě, starostům, případně hejtmanům, považuji za nešťastné. Tuto cestu považuji za nešťastnou. Jakkoli jsou starostové místních obcí velmi významnými osobnostmi, je třeba s nimi směřování parku konzultovat, tak prostě ho nemohou vést. A ten argument nebo pseudoargument, že o tom musí rozhodovat a s majetkem nakládat, protože tam bydlí, to je, kdybych to přirovnal, analogicky prostě jako kdyby o tom, co se bude hrát v Národním divadle, rozhodovali lidé, co bydlí na Národní třídě. Prostě proto, že tam bydlí. Můžeme si jenom domyslet, co by se v tom případě hrálo v Národním divadle. Také nezapomínejme na to, že obce na území parku mají možnost za znevýhodnění, skutečné znevýhodnění hospodářské čerpat dotace.
Jsou tam i další problémy a ty všechny shrnu do bodu číslo 4. Návrh počítá se čtyřmi zónami, které nejsou dostatečně popsány. Největší rozsah má mít přitom třetí zóna, jejíž režim není pro jistotu popsán téměř vůbec. Možná proto, že se změní na jednu velkou stavební parcelu.
Ta první zóna, nejcennější jádrová území parku, má být zásahová. To je velmi problematické. V § 4 odst. 3 čteme: Na území prvních zón mohou být prováděny časově a prostorově omezené zásahy s cílem zachovat, podpořit nebo obnovit samořídicí funkce systému. Když toto čtete, tak na vás dýchne vize Plzeňského kraje na budoucí podobu národního parku. Tou vizí je plantáž prken obhospodařovaná moudrým plánovačem lesníkem, hezký hospodářský les, kde budou v pravidelných řádcích rozestavěny smrky a kde budou zaměstnanci správy odklízet šišky a větve ze země, aby houbaři nezakopli. Tomu odpovídá i fakt, že v tomto legislativním návrhu je výslovně nadřazen lesní zákon nad zákon o ochraně přírody, konkrétně v § 9 Péče o les. A takto bych mohl pokračovat.
Suma sumárum ten návrh je špatný. Je dokonce tak špatný, že se nehodí ani jako podvozek pro budoucí legislativní návrh nebo pro nějaké úpravy. Nese si s sebou negativní stanovisko vlády, zde přítomného ministra životního prostředí, renomovaných právníků, mimo jiné i pana doktora Stejskala z katedry práva životního prostředí Univerzity Karlovy. Nese si s sebou negativní stanovisko nevládních organizací zabývajících se životním prostředím a mnoha dalších. Je to návrh nekoncepční, poslepovaný z různých dojmů a pojmů. Takový legislativní Frankenstein, kterého snad ani nemá smysl oživovat. A proto prosím všechny kolegy včetně členů opozice, třeba z výboru pro životní prostředí, aby tento návrh zamítli a abychom ho zamítli hned v prvním čtení a nepropouštěli ho dál. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Votava. Prosím, pane kolego.
Poslanec Václav Votava: Tak děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Chtěl bych reagovat nejdříve možná na to, co řekl pan kolega Paggio. Vize Plzeňský kraj, to je vize plantáží prken. Pane kolego prostřednictvím pana místopředsedy, to jste tedy velice přehnal, řeknu mírně. To je docela takové hanebné vyjádření směrem k Plzeňskému kraji a směrem k Zastupitelstvu Plzeňského kraje, které připravilo tento návrh zákona. Myslím, že dál nemá smysl ani komentovat to vaše vyjádření.
Co se týká důvodů, proč tento zákon... Já si myslím, že to ještě určitě pan radní Štekl bude zdůvodňovat ve svém možná závěrečném slovu.
Chtěl bych možná také pár slov k tomu, co tady říkal pan ministr. Pan ministr tady říká, že si uvědomuje, že je třeba nějakou novou zákonnou úpravu Národního parku Šumavu, to si uvědomuje. Že po tom volají obce, to si také uvědomuje. Ale on nebyl schopen do dnešního dne předložit žádnou úpravu Národního parku Šumava. Předkládá ji Zastupitelstvo Plzeňského kraje. Já se divím tomu, když on si myslí, že i některé věci jsou tam dobré, že je třeba přijmout novou zákonnou úpravu, no tak proč to nepustíme do druhého čtení, abychom o tom mohli jednat dál ve výborech. Žádnou jinou materii, žádný jiný návrh tady nemáme. Nemáme tady návrh Ministerstva životního prostředí. Tak nevidím opravdu důvod, proč bychom nemohli tento návrh zákona propustit do druhého čtení, podrobit jej důkladné diskusi, přijmout možná k němu i nějaké pozměňovací návrhy. Tomu se určitě Plzeňský kraj nebrání.
Takže já vás moc žádám, prosím, kolegové, kolegyně, propusťme tento návrh zákona do druhého čtení a dejme mu možnost, aby byl také tak projednán.
Jinak si myslím, že právě historie projednávání nebo neprojednávání tohoto návrhu zákona možná dává podnět k tomu, abychom se zamysleli nad změnou jednacího řádu Sněmovny. Protože neustále vyřazovat návrh zákona, no to také může někdy koalice nebo ten, kdo je zrovna u moci, dosáhnout toho, že zákon nebude nikdy projednán, neboť se bude neustále vyřazovat. Myslím si, že v tomto by se měl jednací řád změnit a nemělo by být dopuštěno, aby se neustále návrh zákona vyřazoval a nepřišel vůbec na řadu. To je koneckonců i tento zákon, kdy po roce a půl vlastně docházíme k jeho projednávání. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě faktická poznámka kolega Paggio. Ano.
Poslanec Viktor Paggio: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom krátce zareaguji. Já si za tou plantáží prken stojím. Koneckonců jak jinak si lze vykládat návrh, který rozšíří stavební parcely ze současných 5 % na 60 % rozlohy parku a zároveň umožní zásahy - těžbu v bezzásahových zónách? ***