(10.40 hodin)
(pokračuje Němcová)
Takže ke stíhání bylo požádáno o více než polovinu tehdejších poslanců. A jeden z deliktů pana poslance Földessyho spočíval v tom, že dne 2. června 1924 v Nových Zámcích užil proti panu doktorovi Karicsonyimu urážlivých výroků. Zněly: Neslušný člověk, zbůjník a falešný hráč.
Takže dámy a pánové, jenom na okraj toho, jaká politická kultura vládne dnes. Tak jak my se tady častujeme, tak bychom neobstáli před soudem, tedy tím, který posuzoval delikty poslanců první republiky.
Byť jsem se snažila tímto odkazem říci, že tehdy zakladatelé státu pojali velmi široce imunitu poslanců, domnívali se, že tak jak široce byla pojata, bude sloužit obraně zájmů naší republiky. Nicméně to byl jen takový historický odkaz, poznámka na okraj. K té debatě jistě patří i to, abychom znali historické souvislosti. Nečiním si tak nárok jakkoliv komentovat návrhy, které zde byly předloženy k zúžení imunity. Nakonec se rozhodneme každý za sebe a v tom je kouzlo demokracie.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. S faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Jeroným Tejc. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, paní předsedkyně tady narazila i na téma odnímání mandátů, například poslancům, kteří přešli k jiné politické straně. A když se bavíme o té politické kultuře, ano, tehdy, pokud někdo opustil svůj klub a soud rozhodl, přišel o svůj mandát. Teď ta politická kultura vyspěla natolik, že když někdo opustí svůj klub, tak díky rozhodnutí většiny v této Sněmovně získá klub nový. Děkuji. (Potlesk poslanců klubu ČSSD.)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Mám dvě další přihlášky k faktickým poznámkám. Nejprve pan Pavel Kováčik, předseda klubu, a pak Viktor Paggio. Pane předsedo, prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, na konto toho, co řekl předřečník, jenom připomínám, že již poněkolikáté tady je ve Sněmovně řešení. Vedle tohoto návrhu, který je společný všem klubům, je i návrh, který je pracovně nazván návrh zákona o ztrátě mandátu a vymezuje vedle těchto věcí, o kterých mluvil předřečník nebo třeba paní předsedkyně, i ty záležitosti, které jsou spjaty s návrhem, který řeší odnětí platů nebo náhrad těm, kteří jsou pravomocně odsouzeni, a tak podobně.
Myslím si, že kdybychom se dokázali tady společně domluvit na tom, že upravíme, zejména proto, a já se nebojím říct ano, účelově upravíme, účelově, aby bylo dosaženo účelu lepších vztahů, průhlednějších, lepšího vnímání i Sněmovny veřejností, českými občany, tak když bychom na toto přistoupili a dohodli se, že konečně vyřešíme alespoň část těch problémů tímto způsobem, bylo by to jenom dobře. Jenom upozorňuji, že toto řešení je tady k dispozici. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Další faktická - pan poslanec Paggio. Prosím, máte slovo.
Poslanec Viktor Paggio: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych znovu z této pozice rád vyzval ČSSD, aby navrhla vázaný mandát, aby navrhla úpravu Ústavy a totální podřízenost poslanců stranickému sekretariátu. Ale té debatě už jsme se věnovali v minulosti, já to nechám.
Myslím, že by také ČSSD se měla soustředit na vlastní senátory. Místo aby řešila nás, měla by se postarat o to, aby její senátoři opět nezamázli omezení imunity v Senátu, tak jak se to stalo s minulým návrhem. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Další faktická - pan místopředseda Sněmovny Hamáček. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane předsedající. Já v reakci na kolegu Paggia. To přece není o vázaném mandátu. Pokud se podíváte, a paní předsedkyně tu správně popsala, jak to fungovalo za první republiky, tak tam nebylo ani slovo o vázaném mandátu. Tam fungoval volební soud, který v případě, že se poslanec z důvodů nízkých dopustil toho, že opustil svoji politickou stranu, tak poté ten volební soud rozhodl o případném odnětí mandátu.
Já mám pocit, že v této současné situaci se nejedná o důvody nízké, spíše důvody vysoké, minimálně v počtu nul v nákladu na nový poslanecký klub. Děkuji. (Potlesk poslanců klubu ČSSD.)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Další faktická, pan předseda Kováčik. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já se tady musím sociálních demokratů zastat. Navzdory tomu, že i oni měli v minulosti podobné problémy s odcházením některých poslanců zvolených za sociální demokracii, tak přesto přistupují k návrhu, přistupují k tomuto řešení. To přece není záležitost pouze tohoto volebního období a pouze strany LIDEM nebo pouze Věcí veřejných. To přece je jev, který tady byl, alespoň co já pamatuji, velmi dlouhou dobu. A můžeme vzpomínat některá jména - pana kolegy Wagnera, Teplíka, Pohanky, Melčáka. Na druhé straně, napravo, se také najde několik jmen, která se vryla do historie. To není jenom o momentální situaci, kde máme všichni pocit, že když některá strana neprojde ohněm volebního souboje, a ten pocit je oprávněný, tak by neměla mít například otázku postavení poslaneckého klubu. To není o nějakém pupku světa strany LIDEM momentálně.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Nevidím nikoho, kdo by se hlásil k faktické poznámce. Budeme tedy pokračovat v rozpravě. Řádně přihlášený je pan poslanec Paroubek. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, obecně mohu říci, že Sněmovna je již jen krok od historické příležitosti, jak vyhovět přáním našich voličů a omezit trestněprávní procesní imunitu. Má pravdu i ten, kdo říká, že k tomu je ještě potřeba Senát, ale to je asi také v pořádku, a koneckonců i souhlas prezidenta republiky. Myslím, že ten původní návrh byl připraven dobře, koneckonců podílely se na něm kluby, všechny kluby, které jsou zastoupeny v této Poslanecké sněmovně.
Musím říci, že nesouhlasím s návrhem pana ministra Kalouska vypustit všechny instrumenty imunity s výjimkou projevů učiněných zde ve Sněmovně. Já nechci posuzovat, jestli jsou ty návrhy populistické, nebo nejsou. Myslím, že on si to nemyslí, já si to myslet můžu. Nicméně je to zde předloženo. Myslím, že vždycky z toho čouhá jedna věc, a sice souvislost s případem letadel CASA. Koneckonců i minule, když to komentoval pan ministr, tak o tom hovořil.
Vzhledem k tomuto návrhu, který by podstatně měnil původní předlohu, se pokusím vrátit k samotné podstatě problému imunity, co má být pravým účelem imunity a proč je imunita důležitým prvkem chránícím demokracii, a pokusím se na tom ukázat, proč by nebylo dobré souhlasit s tím pozměňovacím návrhem, protože myslím, že nehovořím jenom tady k poslancům, věřím, že poslanci v tom mají vesměs jasno, ale že také hovořím k trošku širšímu publiku.
V našich podmínkách, tedy v podmínkách moderní parlamentní demokracie, nemá imunita chránit zákonodárce před vnějším světem, před nějakým absolutním monarchou, zkrátka světem mimo parlament. Imunita má chránit zákonodárce, kteří zastupují menšinu, před svévolí parlamentní většiny. Samozřejmě že parlamentní většina svou hlasovací silou prosadí změny, na kterých se dohodla. Avšak co je důležité - nemůže se tak stát bez toho, aby se veřejnost dozvěděla, co parlamentní většina prosazuje, bez toho, aby se veřejnost dozvěděla, že je poslanci činěno pro jeho názory a vystupování příkoří. ***